Bulharská přímořská letoviska získala modrou vlajku. To znamená, že jsou celosvětově považovaná za ekologicky vyhovující. Jižní část Slunečného pobřeží je zařazena mezi přírodní rezervace.
Já na to mám
Mnozí Češi již zcestovali řadu evropských přímořských letovisek, ale většinou obrací v kapsách místní měnu. V Bulharsku tuhle situaci prakticky nepoznáme. Za 100 euro pořídíme kolem 195 leva, tedy zhruba 1 leva (lv) za 13 korun. A co za ně koupíme? Ceny jsou v restauracích i přímořských bufetech téměř totožné. Káva stojí 1 lv, pečená makrela 5 lv, hranolky 2 lv, polévka 1,5 lv. Celé kuře 9 lv. Speciality jsou samozřejmě dražší, ale gurmánům přinesou nový zážitek.
Nealkoholické nápoje se pohybují okolo 2 lv. A alkoholické? Láhev kvalitního vína od 18 lv, půl litru piva 2 lv. Záleží pochopitelně na typu restaurace.
Co si prohlédnout
Určitě Sozopol. Jednak je město zařazeno do památek UNESCO, ale panoramou s útesy patří určitě k nejromantičtějším městům Bulharska. Poobědvat v restauraci nad mořem určitě stojí za to. Nesebar – historické město plné památek, rovněž památka UNESCO, s kouzelným přístavem. Kiten – pláž s příjemnou restaurací vstupující do moře. A tamní diskotéky, i když ty jsou všude po pobřeží. V Kitenu jsou ale pověstné dobrou úrovní.
Na co si dát pozor
Hlavně na výměnu peněz. Určitě neměnit na ulici, byť za zdánlivě výhodný kurz. Vekslák vám předvede tak eskamotérský kousek, jak vám chce vyhovět, ale až v hotelu zjistíte, že vám podstrčil balíček bezcenných leva. Ani v malých směnárnách, které se tváří seriózně. Většinou si berou velké poplatky. Hlavně v nich nic nepodepisujte. Upsali byste se právě k poplatkům nebo nižšímu kurzu – a pak už s tím nic nenaděláte. Doporučuji měnit jen v oficiálních bankách, které už mají otevřeno i o víkendech.
Bacha na prodejce zeleniny a fotografy. Na plážích si vybírají zvláště nové bílé tváře, ponejvíce rodiny s dětmi. Hrstka orosených třešní pak přijde na 15 lv, zatímco odpoledne za tu cenu na tržnici koupíte celou přepravku. Stejné je to s fotografy. Než se nadějete, přinese vám snímeček za 50 lv třeba s figurkou pohádkového Alfa, který ho doprovází.
Stop a nahota
Stopování v Bulharsku není zakázané, ale stopuje tu málokdo. Když už, tak na silnici dlouho nečekáte. Pokud už se k němu rozhodnete, stavte jen bulharská auta. Cizinci z jižnějších zemí jedoucí tranzit přes Bulharsko vás mohou považovat za dárek a odvézt s sebou.
Nahota, tedy opalovaní nahoře bez, je v Bulharsku tolerována a ňadra tu slunci bezostyšně vystavují všechny kategorie žen. Buďte přiměřeně sebevědomí, až trochu drzí.
Bulharská pohostinnost je známá. Ale i v Bulharsku se do přímořských letovisek sjíždějí lidi vydělat. Takže pokud bude mlžit taxikář o ceně, nedejte se. Nechte si ukázat ceník, nebo si nechte napsat cenu z místa na místo na cokoliv. Stejné je to při směně peněz, pokud tedy měníte v malých směnárnách. Ani k číšníkovi, který vám přinese zvětralé pivo, nemusíte být úplně příjemní. Dejte klidně, ale důrazně najevo, že chcete nové – a pak mu dejte tringelt na usmířenou.
Domluvit se dá i česky
Bulharsko má 7,5 milionu obyvatel. Poměrně velká část jich žije v hlavním městě Sofi i. Úředním jazykem je bulharština, která se však vlivem sousedních jazyků poměrně dost vzdálila slovanskému typu. Dorozumět se ale česky lze téměř všude na pobřeží. V Primorsku jako jediném městě jsou dokonce mnohdy názvy nejdříve v češtině a pak až v bulharštině.
Památky jsou tu vzhledem k dramatické minulosti země řecké, římské i byzantské. Vnitrozemí Bulharska ukrývá až 700 jeskyní. Pýchou země je ale především 378 km dlouhé pobřeží.
Co je v Bulharsku jinak
Časový posun – v Bulharsku je o hodinu víc než v Česku
I mezi neznámými lidmi je rozšířené tykání
Naše kývání hlavou nahoru dolů jako ANO pro Bulhary znamená NE a naše NE kýváním hlavou do strany je jejich ANO
Bulhaři jsou temperamentní a pohostinní a obdarovávají se často, třeba jen květinami
