"Jé, ,´díratej´ Emmentaler! Hlavně s ním neletět!" smáli se všichni při slavnostním defilé týmů při závodu v balónovém létání v rakouském Kaiserwinkelu. Do jakého balónu, myslíte, že jsem za necelých 24 hodin nastoupila?! "Všechno rychle, rychle!" Byli jsme čtyři novináři. Vyfasovali jsme sáček s obědem, nasedli do auta ke dvěma starším švýcarským manželům a frčeli na volnou louku u jezera Walchsee. Všichni kolem ´stavěli balóny´ na slunci a jen my jsme mrzli ve stínu. To mě štvalo. Ovšem mnohem studenější byl ´šéf balónu´ Hans. "Musíte makat a pomáhat!" štěkal na nás příkazy švýcarskou němčinou. Na přecitlivělé žurnalisty už toho bylo trochu moc, takže při rozplétání provazů a nafukování balónu jsme nebyli v rozčilení schopni rozeznat pravou ruku od levé. Nahoře! Nakonec se nám snad zázrakem podařilo balón nafouknout a dokonce jsme se do malého koše vešli. Čtyři novináři a Hans. Jeho žena zůstala dole a sledovala naši vzduchoplavbu z auta. "Je to naprosto bezpečné," mrkla na mě. Nevěřila jsem jí ani slovo. Vznesli jsme se. I přes velký strach jsem měla pocit, že není přirozenějšího a něžnějšího způsobu, jak se vznést, prostě letět. Hans kontroloval přístroje a náš hovor bezohledně přerušoval ohlušujícími salvami ohně do balónu. Když jsme se trochu uklidnili, kolegové se chopili mobilů: "Ahoj, tak jak se máš? No jo, já dobrý, letim nad Alpama v balónu..." Já jsem s sebou mobil neměla, a tak jsem aspoň fotila. Hans komunikoval přes vysílačku s centrálou i se svou ženou dole. Letěli jsme přes údolí kolem jezera Walchsee, nejvýše něco přes 2 kilometry nad mořem. Kolem nás se tyčily alpské hřebeny Kaiserwinkelu. Jsou prý tak krásné, že se tu točí filmy. Hans tam nahoře jakoby roztál. Přestal nám poroučet, ukazoval přístroje a vypadal spokojeně. Má za sebou už víc než 1 000 hodin letu balónem. Dívali jsme se kolem a oči nám přecházely. Další balóny směřovaly daleko přes Alpy, vesničky pod námi byly jako malované, slunce hřálo jako šílené. Božský klid a nádhera! Po 80 minutách, jak bylo napsáno v ´balónovém deníku´, jsme směřovali k přistání. Lehce jsem znervózněla... Na přistání Hans je opravdu machr! Přistáli jsme dokonale - asi 30 metrů od silnice, kde na nás čekala jeho žena s autem. Na sněhovém poli příjemně prohřívaném slunečními paprsky jsme začali balit balón. Hans s námi špásoval a chválil nás, jeho proměna z nerudného dědka v milého bodrého pána byla jako z pohádky ú Pyšná princezna´. Nedivím se, že vzlétají se svou paní tak často, někdy prý i několikrát za den... Balení balónu byla velká zábava, nadšení z letu nás stále hřálo. Balón jsme za drahnou dobu složili a naložili a odfrčeli zpátky do hotelu. Lehla jsem si do postele a chvíli si zdřímla. Vzbudila jsem se prudkým trhnutím... Byl to všechno jen sen?
* Závody ´International Kaiserwinkl Alpin Balooning´ se konají pravidelně na konci ledna v Rakousku u jezera Walchsee. * První den je ´tréninkový´, zájemci mají možnost proletět se balónem. * Cena letu se pohybuje v rozmezí 150-300 EUR, což v přepočtu na vysoké náklady na provoz balónu není tolik. * Další ´Ballonfahrerwoche´ se koná 24. ledna 2009 - 31. ledna 2009. * Více informací najdete na www.kaiserwinkel.cz.
