Obec byla založena v roce 1348 v podhradí stejnojmenného hradu, později byla rozdělena na Dolní a Horní Adršpach, původní název byl Ebersbach. V Dolním Adršpachu, který se stal středem malého samostatného panství, nechal Adam Abraham Bohdanecký z Hodkova v roce 1596 postavit renesanční zámek. Největšího rozkvětu dosáhla obec za průmyslnické rodiny Nádherných z Borutína na přelomu 19. a 20. století. Pod Starozámeckým vrchem stojí za pozornost bývalá rychta - Umlaufhaus. Mohutný hrázděný dům s vysokým štítem a pavlačí z přelomu 17. a 18. století je dnes upraven na restauraci s ubytováním. Adršpach je vstupní branou do světoznámých Adršpašských skal. Kdysi se celá oblast nacházela na dně pravěkého moře. Návštěvník skalního města dnes jen stěží pozná, že se prochází nad rozsáhlými zásobami vody. Nedaleko adršpašského skalního města na Starozámeckém vrchu jsou zbytky hradu Adršpach, který byl pravděpodobně vybudován koncem 13. století jako královský. Další zajímavostí nedaleko obce je Křížový vrch s výhledem na hřeben Krkonoš. Cestu na tento vrch lemují litinové reliéfy křížové cesty, které jsou zasazeny přímo ve skalních stěnách. Pro návštěvu sousedního Polska lze využít nedaleký turistický hraniční přechod Zdoňov - Laczna, cílem může být např. městečko Mieroszów. Adršpachem prochází značená cyklotrasa č. 22 (Republiková: Olešnice v Orl. h. - Adršpach) a č. 4020 (okruh Stolové hory).
Památky Adršpachu: Kostel Povýšení svatého kříže Kostel Povýšení svatého kříže, byl postaven v letech 1827-1831. Dříve zde stával na hřbitově od r. 1688 jako dřevěná stavba filiální kostel ke Zdoňovu, se zvonicí na úpatí Pavlovské hory. Od r. 1787 zde byla zřízena lokalie. Od roku 1855 se stal nynější zděný kostel farním. Zámek Zámek byl založen jako tvrz v XV. Století pány Berky z Dubé. V dnešní podobě byl postaven v letech 1577-1580 od Adama Bohdaneckého, rytíře z Hodkova. Po roce 1620 měnil často majitele, až byl v roce 1655 koupen Vilémem Krakovským z Kolovrat, v jehož rodu zůstal až do jeho vymření r. 1770. Kolem roku 1800 patřil hrabatům z Blümegen, po nichž dědil jej hrabě Hartmann z Klaršteinu, který jej dal v roce 1825 obnovit. Na to se dostal ruskému generálu šl. Z Elsenwangen a od r. 1828 do r. 1945 baronům Nádherným z Borutína. Při obnově v roce 1886 byl přistaven na hlavním průčelí balkon. Socha sv. Václava Pod Křížovým vrchem, při bývalé cestě od zámku v Dolním Adršpachu do Zdoňova, nedaleko Křížové cesty stojí socha sv. Václava. Na podstavci jsou dva německé nápisy. Podle prvního z roku 1802 nechali sochu postavit Václav a Barbara Resmannovi, podle druhého nechal sochu v roce 1937 opravit baron Konstantin Nádherný z Borutína. Mariánský sloup Při příležitosti korunovace Marie Terezie v Praze 1743, nechal Mariánský sloup postavit Franz Hampel, pravděpodobně mlynář z Prostředního (Spáleného) mlýna. Také z radosti nad odchodem pruských vojsk z Čech po první slezské válce (1740-1742). Latinský epitaf na podstavci zní: "Tento sloup nechal ke cti neposkvrněného početí postavit Franz Hampel, v době kdy byly Čechy božskou pomocí a lidským nasazením osvobozeny od svých nepřátel." Stará kancelář Ve skálách za Spáleným mlýnem, v turisticky nepřístupné oblasti, se nachází Stará kancelář. Poměrně rozlehlá sluj sloužila ve slezských válkách obyvatelům jako úkryt. Nad ní, spojena příkrou úzkou chodbou, je malá Skalní kaple s několika nápisy a letopočty 1745, 1757 a 1762.
