22°C
Barbora s Forestem se zhruba před rokem a půl rozhodli radikálně změnit své životy. Mladý pár z Brna si pořídil dvacet let starou dodávku a přestavěl ji na obytný vůz. Cestovatelé v „Dodynce“, jak svému domovu na kolech říkají, svépomocí vybudovali zázemí nezbytné pro každodenní život. Uvnitř tak najdete například i kuchyňskou linku se sporákem a lednicí.
Na živobytí si Forest s Barborou vydělávají, jak jen to jde. Významnou část příjmů tvoří peníze z brigád na polích, vinicích a farmách, díky dnešním technologiím pár může pracovat i pro české firmy přes počítač například jako copywriteři. Práci si našli i v Norsku – provádí turisty z celého světa na kozí farmě, vyrábí tradiční sýry a karamelky, nebo pasou kozy v dechberoucí krajině.
Barbora a Forest jsou do jisté míry soběstační a často si vystačí s jídlem ze zdrojů přímo v přírodě. Největší výdaje cestovatelé většinou dávají za opravu porouchané techniky, v tom horším případě za kupování úplně nové.
Od chvíle, kdy se nápad zrodil, uplynulo půl roku, než Barbora s Forestem mohli vyrazit. Samotné cestě totiž samozřejmě předcházely nutné přípravy – přestavba dodávky a mnoho papírování. „Každý jsme součástí systému, a teprve když z něj chce člověk trochu vystoupit, uvědomí si, jak moc jsme svázáni smlouvami, papírováním a nesmyslnou byrokracií,“ shrnul Forest zdlouhavé oběhávání a obvolávání všemožných úřadů a pojišťoven. „Chtěli jsme odjet do zahraničí na rok a déle, proto byl tento byrokratický maraton nevyhnutelný,“ dodala Barbora.
Cestovatelé vyrazili týden před loňskými Vánocemi a rovnou se vydali napříč Evropou do Španělska. Štědrý večer tak strávili ne s rodinou, ale se svým psem Samuelem. Barbora s Forestem však nemuseli litovat – kulisy jim dělaly hradby proslulého hradu Carcassonne na jihu Francie.
Na Štědrý večer se pár vydal do nedalekých pyrenejských lesů. Silvestr pak obyvatelé dodávky prožili netradičně na pláži kousek od španělské Valencie. Na rozdíl od většiny Čechů si tak Barbora s Forestem a Samuelem poslední den roku užili poměrně teplé počasí – teploměr ukazoval kolem 18 stupňů Celsia.
Cestu provází časté technické potíže, v podstatě ihned na začátku cesty se sešlo hned několik nepříjemností. Nejdřív v dodávce přestaly fungovat blinkry, což cestovatelé vyřešili vypojením topení, pak Forestovi přestal fungovat mobil, začal stávkovat i notebook a jako kdyby to nestačilo, jedna ze dvou plotýnek na sporáku také vypověděla službu.
„Vyřešila by to až reklamace, ale jsme 3800 kilometrů od dodavatele, takže to asi musíme rok vydržet. Náklady rostou, ale pořád lepší, než platit nájem a stát na místě, což?“ překonali cestovatelé potíže s nadhledem.
Jako kdyby nestačilo, že zlobí technika, musel Forest s Barborou řešit i problém se Samuelem. Ten totiž nedopatřením snědl kousek avokáda. Některé jeho druhy jsou pro psy kvůli (pro člověka neškodné) látce persin jedovaté. Samuel samozřejmě snědl zrovna kousek toho nebezpečného. Cestou na veterinu omdléval a nevypadalo to s ním dobře.
Zvěrolékařka Samuelovi dala antibiotika a řekla si o 112 euro (2800 korun), z toho 80 euro (2000 korun) jen za přijetí! Pejskovi se nicméně ulevilo a nepříjemnou příhodu přežil bez následků. Vše tedy dopadlo dobře a trojice se mohla vydat na zhruba čtyři tisíce kilometrů dlouhý okruh po africkém Maroku, kam se trojice dostala trajektem přes Gibraltarský průliv.
Na konci května zamířila „Dodynka“ po několika měsících pobytu na Pyrenejském poloostrově a v Maroku na sever do Francie, odkud následně trojice cestovatelů odjela do Skandinávie. Tam však jejich dobrodružství určitě neskončí. Barbora s Forestem o svých cestách pravidelně informují na Instagramu a Facebooku a pravidelně vydávají i videa na YouTube.
