Jak se slaví Vánoce v Evropě? V Británii byly zakázané, ve Švédsku pálí kozu

Švédský Santa Claus nejezdil vždycky se svými soby, místní věří, že kdysi dávno dárky rozvážel na sváteční koze! V roce 1966 se proto městečko Gävle rozhodlo vztyčit obří slaměnou sochu kozy (Gävlebocken). Už první rok ji ale někdo podpálil, díky čemuž se ale proslavila a od té doby byla vztyčována každý rok. Z padesáti Vánoc koza přežila jen zhruba 15krát, ve zbylých případech vždycky shořela. Z vandalství se postupem let stal národní zvyk. Na video se můžete podívat níže.

Švédové jinak slaví Vánoce bohatou hostinou, při které by na stole neměly chybět různé druhy ryb, vánoční šunka, masové kuličky a klobásky. Dárky si stejně jako my rodiny vyměňují na Štědrý večer. Namísto Popelky ale Švédové na Štědrý den sledují Kačera Donalda! Televizní kanál TV1 už od roku 1959 vysílá 24. prosince speciální vánoční díl a polovina Švédů se přiznala, že si tento pořad nenechá ujít.

Britové slaví Vánoce u stromečku, jejich vánočnímu jídlu vévodí krocan a děti si na dárky musejí počkat až na ráno na Boží hod. K tradici britských Vánoc patří i královnin proslov.

Vánoce to v Británii neměly vždy jednoduché. Za občanské války puritáni v roce 1652 jejich oslavu dokonce zakázali. Přišli jim pohanské. Skutečná renesance Vánoc nastala v Británii až v 19. století a velkou zásluhu na tom má prý Charles Dickens a jeho romány, v nichž jsou Vánoce vykresleny kouzelně.

K Vánocům v Anglii patří krocan.

Autor: Profimedia.cz

Ozdobený vánoční stromeček přišel do Británie v polovině 19. století, stejně jako tradiční krocan na štědrovečerní tabuli. Vánoční hostina končí pudinkem, který je však slaným jídlem, na rozdíl od pudinku známého v českých zemích. Na konec večeře a na oblíbených předvánočních večírcích dojde i na vánoční kapsle (Christmas crackers), tedy papírový váleček zabalený do pestrobarevného papíru. Dva lidé zatáhnou každý za jeden konec, váleček se s prasknutím roztrhne a kdo má větší část, dostane cetku či přečte vtip, které bývají uvnitř.

Vánoční pudink ve Velké Británii

Autor: Wikipedia

Stejně jako krocan k Vánocům patří k Božímu hodu i odpolední projev královny. Oslovuje své poddané nejen v Británii, ale její projev se vysílá i ve většině zemí britského Společenství.

Proslov královny

Autor: Reuters

Štědrý den v Polsku se v řadě věcí podobá tomu, který slaví Češi. Jí se kapr, rozdávají se pod stromečkem dárky. Jeden moment však u českého prostřeného stolu chybí, je jím dělení se o oplatku. Moment, kdy si rodina před sváteční večeří rozděluje posvěcenou oplatku a sděluje svým blízkým přání, patří mezi nejdůležitější a nejniternější chvíle celých Vánoc.

Oplatky dříve pekly ženy doma a obřadně je nosily do kostela, kde jim je kněz posvětil. Nyní je rozdávají jednotlivé farnosti. „Dělení se oplatkou připomíná, jak důležitá je rodina, připomíná Polákům, že Vánoce jsou dobou, kdy se vracíme domů,“ doplnila. Poláci, z nichž několik stovek tisíc pracuje v zahraničí, se tradičně na zimní svátky vracejí do Polska nebo zvou své blízké k sobě.

Symbolický význam má i celá večeře, k níž lidé usedají poté, co na nebi vyjde první hvězda. Děti někdy už od pravého poledne hledí z okna ven a hlásí rodičům, zda už na nebi svítí nějaká hvězdička.

Na svátečně prostřené tabuli by mělo být 12 druhů jídel, tedy tolik, kolik je měsíců v roce a kolik bylo apoštolů. Všechny pokrmy přitom mají svůj význam stejně jako to, že jedno místo u stolu má zůstat volné. Tato tradice je spojena s tím, že lidé věřili v kouzelnou moc Vánoc, během nichž se umocňuje kontakt s mrtvými. „Místo tak bylo určené vlastně pro nebožtíky, nyní je spíš vnímáno jako místo pro ty, kteří by zabloudili nebo zůstali doma ve sváteční večer sami,“ vysvětlila Brodová.

Polsko

Autor: shutterstock.com

Protože Polsko dříve bylo a do jisté míry stále je národem zemědělců, na stole se objevují hlavně potraviny, které dává země. V tradičním menu většinou nechybí červený boršč, kapr, pirohy plněné houbami a zelím, sleď v oleji, makovec a kutia, což je medové pečivo z pšenice.

Po jídle se ze stolu nesklízí. Lidé zpívají koledy a poté míří ke stromečku, pod nímž jsou dárky. Štědrý večer končí Poláci v kostelech na půlnoční mši. Někde se ještě teď pořádají závody rodin o to, kdo bude ve svatostánku první. Podle tradice totiž, kdo je první na půlnoční, ten bude první ve všem po celý další rok.

Vánoční trhy v Krakově.

Autor: Zdeněk Matyáš, Slávka Červená, Zbyněk Schnapka, David Malík, infografika Blesku

Ve Francii jsou Vánoce především rodinným svátkem, na prvním místě samozřejmě svátkem dětí, kterým stále nosí dárky Otec Noël. K francouzským vánočním tradicím patří také bohatě prostřená tabule s husími játry, mořskými plody, krůtou s kaštany a dalšími dobrotami s typickým vánočním zákuskem ve tvaru polena na závěr. Duchovní rozměr Vánoc přichází poslední dobou poněkud zkrátka a „půlnoční“ mše se slouží spíš v podvečer.

Pro velkou většinu Francouzů jsou Vánoce především rodinné svátky, s nimiž se pojí představa radosti kolem dárků a pohody kolem hojně prostřeného stolu. Jako svátky církevní je Francouzi berou v mnohem menší míře.

„Dnem D“ je 24. prosinec, kdy se rodina sejde u večeře, skoro stejně významný je ale oběd na Boží hod. Do těchto dvou dnů, opět s převahou Štědrého večera, se soustřeďuje i rozbalování dárků, které nosí Otec Noël.

Na stůl patří to nejlepší, co si rodina může dopřát - pokud možno husí játra, kaviár, ústřice a další mořské plody, prvotřídní ryby, krůta nadívaná kaštany a další dobroty, vše zalévané dobrými víny počínaje šampaňským. Jako zákusek stále vládne „buche“ - roláda vetvaru polena.

Čtyři pětiny Francouzů strojí stromek a polovina staví jesličky, ale už jen pětina chodí na půlnoční mši.

Buche - francouzská roláda ve tvaru polena.

Autor: Profimedia.cz

Rakouské Vánoce se hodně podobají těm českým. Rodiny se v Rakousku o Vánocích scházejí k bohatým štědrovečerním hostinám, dávají si dárky, zdobí stromečky, jedí ryby, chodí na půlnoční mše a vánoční koncerty. Už před Vánocemi jsou téměř všudypřítomné adventní věnce, peče se vánoční pečivo a na vánočních trzích se vypije obrovské množství punče a svařeného vína.

Drobné rozdíly se ale najdou: také v Rakousku vede mezi vánočními rybami kapr, ale ryba je na štědrovečerním stole jen asi v jedné čtvrtině rodin; stromky jsou stále téměř výhradně živé, pořizuje si je sedm domácností z deseti, ale výrazně vedou dražší jedličky a prakticky se nevyskytují borovičky. Mezi vánočním pečivem jsou „jedničkou“ vanilkové rohlíčky, ale skutečnou místní specialitou je chléb s křížalami, který je považován za nejstarší vánoční moučník vůbec.

Vánoční trhy ve Vídni.

Autor: pavel ryšlink

Vánoční zvyky a obyčeje v Německu se v mnohém podobají českým. Nechybí mezi nimi pečení cukroví, zpívání koled, zdobení vánočního stromku a někde se objeví i kapr na štědrovečerní tabuli. Jako každá země má ale i Německo svá vánoční specifika.

Tradice vánočního stromku pochází přímo z Německa, odkud se v 19. století rozšířila do světa. Němci si na Štědrý večer nejčastěji pořizují jedličku, kterou ověšují svíčkami a barevnými ozdobami. V mnoha domácnostech bývají jesličky. K vánočním dekoracím patří i zdobení oken a balkonů svítícími hvězdami a blikajícími řetězy.

To, na co se podle průzkumů mnoho Němců o Vánocích nejvíc těší, je jídlo. Hlavním chodem štědrovečerní večeře bývá nejčastěji pečená husa nebo kachna s knedlíkem a červeným zelím. Někde se slavnostní pokrm připravuje až na Boží hod a 24. prosince se servírují klobásy s bramborovým salátem. Smažený či jinak upravovaný kapr, s nímž má vánoční svátky spjaty asi většina Čechů, se na Štědrý večer podává hlavně v jižním a středním Německu. V žádné německé domácnosti ale na vánoční tabuli nesmí chybět něco sladkého, ať už to jsou placičky z máslového těsta, perník nebo rozinkové štóly populární například v Sasku.

Na jihu a západě Německa, tedy v převážně katolických částech země, nosí dárky pod stromeček Ježíšek (Christkind). Na spíše protestantském severu a východě jejich donášku obstarává Vánoční muž (Weihnachtsmann), bělovousý chlapík v červeném županu a kulichu, který svou vizáží připomíná anglosaského Santa Clause a ruského dědu Mráze.

Vánoce v Německu

Autor: Profimedia.cz

Belgie: Pro Belgii je typické, že celý národ si pochutnává na vánočních trzích na vařených mořských šnecích a zapíjí je svařeným vínem. Naprostou raritou proti jiným zemím jsou také vánoční jitrnice - vepřové, jatýrka, jablíčka, hrozinky, mandličky, a to všechno v jednom. Výjimkou je i jakási vánočka ve tvaru děťátka Ježíška, prý podle receptury už z 9. století.

Bulharsko: Na Štědrý večer se na závěr postní doby podává lichý počet tradičních bezmasých pokrmů. Zvlášť oblíbená je červená paprika plněná rýží a rolády z vinných listů nebo zelí. Stůl se po večeři neuklízí, aby se během noci mohli najíst i zesnulí.

Island: Proč věřit na jednoho Santu, když jich můžete mít třináct?! Islanďanům nosí dárky celkem třináct vánočních chlapíků, kteří přijdou do měst už dva týdny před Štědrým dnem. Každou noc pak chodí po městě a nadělují dětem dárky do ponožek, které jsou u oken. A pokud zlobily, dostanou shnilou bramboru. Líné děti se navíc musí bát i vánoční kočky, která je sežere, pokud nebyly pracovité.

Islanďanům nosí dárky celkem třináct vánočních chlapíků. S nimi ale přichází i kočka, která sežere nezbedné děti.

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Itálie: Ježíšek dětem rozdává dárky v noci na 25. prosince teprve několik let. Dříve byly v Itálii Vánoce svátkem, při němž se scházela celá rodina. Nadílka dárků jejich součástí nebyla. Děti však obdarovávala čarodějnice (Bafana), která i nyní v noci na 6. ledna létá od domu k domu a ukládá dárky do punčochy.

Nizozemsko: Mikuláš, který se tu jmenuje Sinterklaas, cestuje v doprovodu svých pomocníků nazývaných Zwarte Piet v nádherně vyzdobeném parníku plném dárků, které rozdává 5. prosince.

Norsko: Norové věří, že na Štědrý den se venku prohání čarodějnice a zlé bytosti a páchají rošťárny. Aby čarodějnice nemohly vyrazit na oblohu, místní schovávají a zamykají všechna košťata. Pro Nory to tak přinejmenším znamená, že na Vánoce nemusí uklízet.

Rumunsko: Během adventu se často pořádá zabíjačka. Děti chodí od domu k domu a zpívají vánoční koledy. Za to dostávají peníze nebo sladkosti.

Řecko: Mnoho Řeků si na Vánoce dává do zahrady nebo za okno místo stromku loďku ozdobenou světelnými řetězy. Dárky se obvykle na Vánoce nedávají. Místo toho děti dárky nacházejí v noci na Nový rok pod postelí. Nosí je Santa Basil.

Vánoce v Řecku

Autor: Profimedia.cz

Skandinávské země mají místo Ježíška či Santa Clause malého rošťáckého skřítka, který nosí dětem dárky. Rodiny mu nechávají v místnosti misku rýžového pudinku či ovesné kaše, aby na ně byl hodný. Pokud by tak totiž neučinili, mohl by jim dárky ukrást.

Slovensko: Vánoce jsou obdobím, kdy se Slováci nejvíce obracejí k tradicím a ke svým kořenům. Ze zvyků přetrvaly do současnosti nejvýrazněji typické vánoční oplatky s medem. Stejně jako dřív se i teď myslí o Vánocích na ty druhé - na blízké, na koledníky, na zesnulé předky, na žebráky, na pastýře nebo na zvířata.

Španělsko: Nejdůležitějším vánočním rituálem je losování šťastných čísel vánoční loterie (Lotería de navidad), která je nejstarší a největší loterií na světě. Dne 22. prosince jsou rozdělovány miliardy mezi velké množství výherců.

Ukrajina: Vánoce na Ukrajině nejsou nic pro lidi s arachnofóbií. Místní totiž zdobí vánoční stromečky pavučinami. Podle místního folklóru totiž kdysi žila žena, která neměla peníze a nemohla si dovolit ozdobit vánoční stromeček. Když o Vánocích ráno děti vstaly, stromeček byl pokrytý pavučinami, a jakmile na něj dopadlo první světlo, pavučiny se proměnily v zlato a stříbro. Místní proto věří, že pavučiny přináší štěstí.

Ukrajinský vánoční stromeček s pavučinami

Autor: Profimedia, reprofoto Youtube, Twitter, Facebook, archiv

Fotogalerie

16 fotografií

Proslov královny

Autor: Reuters