Z hotelu Helbich pod most

Pod mostem skončil Český Honza i se svou maringotkou. Malou vesničku na sněhem zapadané České Sibiři vyměnil za město. Může za to jeho nový kamarád Láďa. V Neustupově jsem parkoval vedle hotelu Helbich. Říká se tak z legrace myslivecké klubovně v bývalém JZD. Část budov koupil Vlasta a zřídil si tu sklad uhlí. Už za komunistů na něj chodila udání typu: "Napadl velkou stranu." Bývalí straníci mu házeli klacky pod nohy i po změně režimu. Před lety raději podnik předal synovi. Musel i kvůli zdraví. Jako by nestačilo, že mu tlaková láhev vletěla po výbuchu do obličeje. Přidaly se další potíže. Teď bere prášků tolik, že si musí denní dávky rozdělit do škatulek. Mysliveckou klubovnu šéfuje jeho zeť Tomáš. Pro výběr nastávajícího svých dcer má Vlasta dvě podmínky. Musí vážit kolem sta kil a přeházet deset tun písku do dvou hodin. Aby to prý nebyli slaboši. Mladík přezdívaný Vladko mi nabídl sprchu v sousedním baráčku. Je ubytovnou pro ošetřovatele dobytka. Minulý nájemník dostal padáka a po něm zevnitř odnosili tři pytle prázdných flašek od toluenu, který čichal. Od té doby dostala nemovitost jméno Vila VyVolených. Do myslivecké klubovny volal nějaký Láďa z Písku. Nedal jinak, než že mě zve k sobě na kus řeči a na hokej. Do města mě to vůbec netáhlo, navíc je to jiným směrem. Ale Švejk také nešel do Budějovic přímo. Láďa pro mě sjel náklaďákem s řidičem Honzou. Odtáhli mě sice pod most, ale hned u něj má Láďa s přítelkyní Radkou bar a penzión. Vyklubal se z něj bývalý motokrosový závodník a pěkný řízek. Takže jsem udělal dobře.