Z aktuálního průzkumu Asociace (AČCKA) vyplývá, že právě zpoždění letů je příčinou nejčastějších stížností klientů cestovních kanceláří.

V souvislosti s problémy stovek klientů CK Sunny Days minulý týden ohledně mnohahodinových čekání na letišti se stala problematika zpožďování letů velkým tématem také v České republice.

Dlouhodobým problémem je v celé EU fakt, že se mnohé letecké společnosti brání různými způsoby kompenzacím cestujícím za zpoždění či zrušení letů.
K precedentnímu rozsudku platnému pro celou EU a pro všechny občany EU došlo minulý měsíc v případě německého cestujícího, který se letos domáhal u soudu odškodnění za zrušení letu z leteckou společností Air Baltic z Mnichova do litevského Vilnjusu, let byl zrušen 30 min před odletem.
V tomto případě má cestující na základě Nařízení EU č. 261/2004 o právech cestujících v letecké přepravě nárok na odškodnění ve výši 250 EUR. Letecká společnost sice zajistila cestujícímu přesměrování s mezipřistáním v Kodani, cestující se ale dostal do cílové destinace o 6 hodin později než byl původní plánovaný čas.
Litevská letecká společnost Air Baltic komplikovala vyplacení nároku tím, že nárok musí být vznesen v místě sídla letecké společnosti tzn. v Litvě, přestože se jedná o německého občana žijícího v Německu, tak soud tento argument zamítl.
Evropský soudní dvůr na základě žádosti německého odvolacího soudu, kam
se následně obrátil německý cestující, minulý měsíc rozhodl, že v případě letecké přepravy z jedné členské země EU do jiné členské země EU, se postižený cestující může se svými nároky vyplývajícími z evropského nařízení obrátit, dle své volby, jak na soud v místě odletu, tak na soud v místě příletu.
Zároveň má vždy možnost obrátit se na soud v místě, kde má letecká společnost své statutární sídlo, hlavní sídlo nebo administrativní centrálu. Rozhodnutí Evropského soudního dvora tak přináší žádoucí jednoznačnost pro určení územní příslušnosti soudu, kam se mohou cestující obracet se svými nároky.

Nizozemsko je první evropskou zemí, kde byla nově zřízena zvláštní komise pro řešení sporů s leteckými společnostmi. Tato komise zahájila činnost k 1.červenci 2009 a je kompetentní k řešení individuelních stížností klientů, které se týkají práv cestujících vyplývajících z nařízení č. 261/2004 o právech cestujících v letecké přepravě (nařízení stanovuje společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu do letadla, zrušení nebo významného zpoždění letů), z nařízení č.2111/2005 o vytvoření seznamu leteckých společností, které jsou vystaveny zákazu provozování činnosti v EU (černá listina) a nařízení č. 1107/2006 o právech cestujících se sníženou pohyblivostí v letecké přepravě. Komise je oprávněna řešit stížnosti na evropské letecké společnosti, které jsou členem nizozemské federace BARIN /(federace leteckých společností založená již v roce 1957, celkem má 72 členů včetně např. ČSA, Air France, Iberia, EasyJet, a to v případě odletů z nizozemského letiště počínaje 1.7. 2009. Poplatek za řízení činí 50,- EUR, které musí uhradit stěžovatel. V případě úspěchu v řízení je poplatek stěžovateli vrácen.
Rozhodnutí učiněné touto zvláštní komisí je závazné pro obě strany a nelze proti němu podat odvolání.
Zřízení komise je velmi vstřícným gestem pro cestující, kteří mají takto možnost domáhat se svých práv vyplývajících z evropských nařízení jednodušší a rychlejší cestou než je tomu v případě soudních sporů vedených vůči leteckým společnostem. Postup Nizozemska může být vzorem pro ostatní členské země EU, bohužel v České republice se tato potřebná aktivita, která by pomohla mnoha cestujícím, zatím vůbec nepřipravuje.

V současné době se v Evropské unii připravuje také novela velmi důležité Směrnice č. 314/90 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (Package Travel Directive), která se týká stamilionů turistů v celé EU.
Nově EU navrhuje povinné pojištění leteckých společností proti úpadku. Od roku 2000 totiž v EU zkrachovalo již více než 50 leteckých společností a desetitisícům lidí tak zůstaly místo letenek v rukou pouze bezcenné papírky, jelikož pojištění proti úpadku leteckých společností nyní neexistuje.
Jak nám sdělil mluvčí ACČK Tomio Okamura, předpokládá se, že novela bude předložena do Evropského parlamentu již příští rok a platit by měla od roku 2011.
Podle této Směrnice se musí řídit všechny cestovní kanceláře v EU, současnému znění odpovídá náš zákon 159/1999 Sb. o podnikání v cestovním ruchu.
Asociace českých cestovních kanceláří byla vybrána za Českou republiku jako připomínkové místo k veškeré legislativě cestovního ruchu v rámci EU.

V současné době nese odpovědnost za kompenzace, případně zpoždění či zrušení letu vždy letecká společnost a to i v případě leteckých zájezdů s cestovní kanceláří. Vyplývá to z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, které upravuje pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě zrušení nebo zpoždění letů viz. níže.

Letecká společnost musí klientovy poskytnout následující pomoc při zpoždění:

a) v případě letů o délce nejvýše 1500 kilometrů musí být let oproti plánovanému času odletu zpožděn o dvě hodiny nebo více

b) v případě všech letů v EU delších než 1500 kilometrů a všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů musí být let oproti plánovanému času odletu zpožděn o tři hodiny nebo více

c) v případě všech ostatních letů musí být zpoždění o čtyři hodiny nebo více

Při těchto zpoždění odletu musí letecká společnost vždy cestujícím zdarma nabídnout stravu a občerstvení v rozsahu přiměřeném čekací době a musí cestujícímu zdarma nabídnout dva telefonní hovory nebo podání dvou zpráv telexem nebo faxem nebo elektronickou poštou. Jestliže zpoždění trvá více než 5 hodin, má cestující navíc právo odstoupit od záměru letět a letecká společnost musí cestujícímu proplatit pořizovací cenu letenky ( povinnost proplatit cestujícímu do sedmi dní) a to za část nebo části neuskutečněné cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, jestliže let nadále neslouží účelu vztahujícímu se k původnímu cestovnímu plánu cestujícího.
V případě, že je zpožděný čas odletu minimálně o den později než původní čas odletu, tak musí letecká společnost zajistit cestujícímu navíc ubytování v hotelu, pokud se pobyt na jednu noc nebo více nocí stane nezbytným nebo se nezbytným stane pobyt delší než zamýšlený cestujícím.
Navíc letecká společnost musí cestujícímu zajistit přepravu mezi letištěm a místem ubytování (hotelem nebo jiným zařízením).

Nejčastejší případ českého turisty je zpoždění letadla a dlouhé čekání na letišti při nejpopulárnějších leteckých zájezdech do Středomoří a severní Afriky, tedy do 3500 km od České republiky.

V případě zrušení letu mají cestující stejné podmínky a práva jako při zpoždění, navíc ale má cestující také právo na přesměrování letu (let jinou trasou či jinou leteckou společností) za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na cílové místo určení nebo i v pozdější době podle přání cestujícího.
Navíc cestující obdrží náhradu od letecké společnosti ve výši 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů, 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů, a 600 EUR u všech ostatních letů.
Jestliže cestující akceptuje přesměrování letu na cílové místo určení, může mu letecká společnost o 50 % snížit výše uvedené odškodné, pokud přesměrovaný let nepřekračuje plánovaný čas příletu původně rezervovaného letu o dvě hodiny v případě všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů nebo o tři hodiny v případě všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů nebo o čtyři hodiny v případě všech ostatních letů.

V případě leteckých zájezdů, kdy příslušný let vůbec cestovní kancelář nezajistila a proto došlo k čekání klientů na letišti, tak má klient pak nárok na reklamaci a příslušné kompenzace od cestovní kanceláře.
Pakliže nedojde k dohodě ohledně kompenzací s CK v rámci reklamačního řízení, tak nezbývá klientům nic jiného, než se obrátit na soud.
Opakované nezajištění služeb podle cestovní smlouvy značí vysoce neprofesionální a nezodpovědný přístup CK.

Letecké společnosti mají povinnost informovat cestující o těchto jejich právech.
Na dodržování tohoto nařízení musí v České republice dohlížet Úřad pro civilní letectví ČR.