Lidově se nazývá dubák, dubáček, poddubák, ale i kamenáč. Právem je mezi houbaři, pro svoji příjemnou vůni a chuť, velice vyhledávaný.
Kdy a kde roste?
Když má vhodné podmínky, roste už od května a obvykle až do začátku října. Najdete ho hlavně v listnatých a smíšených lesích, často v remízkách, na hrázích rybníků, ale i v parcích. Daří se mu především pod duby, ale i pod habry a lipami, vzácně i pod jehličnany.
V teplejších oblastech roste hojně. „Často ho naleznete v malých skupinkách, někdy dokonce i několik hub v trsu. Radost z takového úlovku je pak pro houbaře veliká,“ říká mykolog Rudolf.
Do jakých receptů se hodí a kam radši ne?
Hřib dubový patří mezi nejoblíbenější a nejchutnější hřiby a jeho využití v kuchyni je všestranné. Hodí se nejenom na oblíbené řízky, ale perfektně vynikne ve směsích, v omáčkách a polévkách. Skvělý je ale především na sušení, které zvýrazní jeho vůni.
Je ale důležité používat pouze zdravé a suché houby. Hřib dubový bývá totiž často červivý, obzvláště jeho nohy. „Právě kvůli časté červivosti bych ho třeba nedoporučoval nakládat do octa, sice to lze a lidé ho často nakládají, ale typický ocťák to podle mě není. Navíc ho je na to skoro škoda,“ doplňuje mykolog.
Jak poznat hřib dubový?
- Typický je pro něj masitý, pevný, hnědý klobouk - může být okrově hnědý i šedohnědý, někdy s rezavými odstíny. Za sucha je sametový, ale při vlhkém počasí je jeho povrch lepkavý. Někdy bývá rozpukaný.
- Pod kloboukem jsou nejprve bílé, pak krémové zbarvené rourky, které jsou u starších hub až žlutozelené. Při otlaku se barva nemění.
- Noha je nejprve soudkovitá, později se ale protáhne do výšky. Má nahnědlou barvu a celou ji pokrývá síťka, která je světlejší než barva nohy.
Záměna s hořčákem hrozí hlavně u mladých hub
Pokud se chystáte utrhnout nějaký menší hřib dubový, zkontrolujte, jestli ve skutečnosti nejde o hořčák neboli žlučník, který i v malém množství zkazí celé jídlo. „Tato záměna je možná u mladých hub, hlavně pokud houbař není moc zkušený. Hřib žlučový se totiž začne vybarvovat až v dospělosti, takže jeho typické rourky s růžovým nádechem u mladé houby chybí,“ říká mykolog. Pokud si nejste jistí, stačí malý kousek ochutnat.
Hřib dubový vs. smrkový. A na co pozor u praváků?
Hřib dubový patří mezi pravé hřiby a nejvíce podobný je hojnějšímu hřibu smrkovému, rozeznat je mají někdy problém i zkušení houbaři. Někteří mykologové dokonce hřib dubový označují jako poddruh hřibu smrkového. Mezi pravé hřiby patří ještě hřiby bronzový a borový, oba jsou ale vzácné a neměly by se sbírat.
Jestli rádi vyrážíte na pravé hřiby, dejte si pozor na jednu věc. „Výzkumy u pravých hřibů prokázaly, že na sebe lehce akumulují těžké kovy rtuti, a proto by se neměly sbírat v blízkosti silnic, továren, výsypek nebo ve znečištěném prostředí, ale zde bych nedoporučoval sbírat žádné houby Nejvíce škodlivých látek obsahují rourky pod kloboukem,“ upozorňuje mykolog Rudolf.
Všechny pravé hřiby, i nejedlý hořčák, se kterým se dají zaměnit, si prohlédněte ve fotogalerii.
