Muchomůrka tygrovaná, které se říká také muchomůrka panterová, patří mezi halucinogenní houby a během otravy se člověk dostane do nepříjemných stavů, při kterých si může i ublížit.  Jak tuto houbu poznat a nezaměnit ji s chutnou a oblíbenou muchomůrkou růžovkou neboli masákem? Jak probíhá otrava, co pomůže a co rozhodně nedělat? Poradí Pavel Hruška z České mykologické společnosti.

Kdy roste a jak ji poznat

  • Roste od června do října v listnatých i jehličnatých lesích, častěji v nižších polohách. Na některých místech je jí opravdu hodně.
  • Klobouk je okrově až tmavě hnědý a je pokrytý bílými šupinkami, kterým se v řeči mykologů říká bradavky. Nejdřív má tvar kopule, během růstu se narovnává, ve stáří může být až úplně plochý. Jeho okraj bývá často rýhovaný.
  • Noha je bílá, štíhlá a u země se rozšiřuje.
  • Muchomůrka tygrovaná vyrůstá z pochvy.
  • Na noze spatříte hladký prsten.
  • Lupeny jsou bílé a husté.
  • Voní příjemně, spíše nenápadně.

Pozor na záměnu s muchomůrkou růžovkou nebo šedivkou

„Nejčastěji bývá muchomůrka tygrovaná zaměňována za muchomůrku šedivku, která se jí velmi podobá, ale také za velmi oblíbenou muchomůrku růžovku,“ říká mykolog Pavel Hruška. Jak tyto houby od sebe rozeznat?

Muchomůrka růžovka, které se lidově říká masák, patří mezi nejchutnější houby. Pozná se podle růžových tónů na klobouku. Pokud do ní řízneme, je rána růžová až červenohnědá a toto zbarvení má i v místech, která jsou okousaná od hmyzu – tím bývá růžovka napadená poměrně často. Prsten má na rozdíl od muchomůrky tygrované vždy rýhovaný, další rozdíl je v tom, že růžovka nevyrůstá z pochvy.

Muchomůrka šedivka je sice jedlá, ale chutná i voní po syrových bramborech, proto v kuchyni nepatří mezi vyhledávané druhy. Prsten je rýhovaný a houba nevyrůstá z pochvy. Má šedý nebo šedohnědý klobouk, na kterém jsou nepravidelně rozeseté bělavé nebo našedlé šupinky, může být ale i téměř holý.

Jaké jsou příznaky otravy, co pomůže, co nedělat?

Otrava muchomůrkou tygrovanou většinou neznamená smrt, na rozdíl od muchomůrky zelené. Tragicky může skončit, pokud člověk sní větší množství muchomůrky tygrované, více ohrožené jsou i lidé s poruchami srdce a cév. Jak se otrava projevuje?

  • První příznaky se objevují v průměru za 2,5 hodiny, mohou nastat ale už po 15 minutách, anebo naopak až za 6 hodin.
  • Dostavují se nejen zažívací problémy, ale i dezorientace v čase, blouznění a halucinace.

Otráveného člověka okamžitě odvezte k lékaři. „Nedoporučuje se vyvolávat zvracení,“ podotýká mykolog. Léčba spočívá v potlačování příznaků – tlumí se tělesný i duševní neklid, který otravu provází, protože jinak by hrozilo, že si pacient ublíží. Vyhlídky na uzdravení jsou dobré a většina postižených vyvázne bez následků.

Fotografie jedovatých i jedlých muchomůrek si prohlédněte v galerii.