Kromě toho, že je liška obecná chutná, má protizánětlivé, antioxidační a antimikrobiálními účinky a obsahuje spoustu prospěšných látek: železo, vitamin C a D2, betakaroten a jiné. „Byl v ní také objevený serotonin, což je látka, jejíž nedostatek způsobuje poruchy spánku a deprese,“ podotýká mykolog Jaroslav Malý. Čeho si ale při sběru všímat, abyste svému tělu prospěli a neskončili kvůli záměně hub s bolestí břicha u doktora?
Liška obecná: Houba s vlnitým kloboukem
Pokud se chystáte na sběr lišek, jako první zkontrolujte klobouk. Úplně jednoduše ho popisují v dětské knize Houby (Euromedia): „Okraj klobouku lišky obecné je nepravidelně zvlněný, jako by nejdříve mírně popraskal a poté by se každý jeho kus zvlášť zakroutil.“ Když se podíváte pod klobouk, uvidíte tam tzv. lištny. Ty se podobají lupenům, nejsou ale tak symetrické, mohou se sbíhat, zatáčet apod. (Pro lepší představu si rozklikněte fotogalerii v úvodu článku.) Nohu má liška širokou a krátkou.
Lištička pomerančová: Čeho si všímat?
Liška pomerančová, které se říká také lištička pomerančová, má naopak pravidelný klobouk a pod ním spatříte drobné symetrické oranžové lupeny. Nohu má tenkou. „Někdo lištičky sice konzumuje, ve větší míře ale tato houba způsobuje žaludeční potíže,“ upozorňuje mykolog Malý.
TIP NA VIDEO: Pozor na záměny jedlých a jedovatých hub!
Blesk TV
