22°C
Všude spousta barev, v původním bydlení převládala černá... Přišla změna náhle, nebo postupně?
Dřív jsem to měla hodně tmavé, černo-šedivé. Tohle je velký rozdíl. Touha po barvách přišla náhle, koukám na Pinterest, tam se hodně inspiruju, i co se týká oblékání, a začaly tam na mě vyskakovat barevné interiéry. Říkala jsem si, že mě to hrozně baví, že bych chtěla takovouhle změnu a trošičku vnést to pozitivno do bydlení. Bylo to v období covidu, to bylo vůbec temné, člověk byl hodně doma a chtěl si to zpříjemnit. Takže i to si myslím hodně změnilo můj pohled na to bydlení, že jsem to chtěla mít barevné, veselé a hravé. Jenže já jsem náročná na to, jak to vypadá, líbí se mi netradiční kousky. Tak dlouho jsem je sháněla, až jsem se spojila s menšími českými firmami na keramiku, svíčky a společně jsme vymyslely barevné kousky, které si prostě nebylo kde pořídit. A teď na to mám svůj e-shop. Chtěla jsem prostě vnést do Česka barevnější styl, špatně se to tu shání.
Ale kuchyňská linka je černá, to je pozůstatek toho, co bylo?
Přesně tak. Bydlím tu po mojí kamarádce, která je na rozdíl ode mne minimalistická, má ráda tu černou, šedou. A ona přelepila celou linku černou fólií, ono se do ní nesmí zasahovat, jsem tu v pronájmu. Už jsem to tak nechala, přelepovat to růžovou fólií by už bylo trošku moc. Já jsem to trošičku vyšperkovala barevnými dekoracemi, i tak je ta kuchyně barevná.
Ano, máte tam růžový toustovač, růžový ubrus, ale taky běžecký pás. Využíváte ho?
To jsem pořídila opět v covidu, ale já ráda běhám, mám za barákem Stromovku, což je ideální, ale někdy se člověku v zimě nechce úplně ven, takže to ho využívám, ale není to úplně pravidelné.
Kromě záplavy barev je tu spousta kytek, to je taky vášeň?
Zrovna mi teď máma říkala, jak je překvapená, jak má naše generace ráda kytky. My si třeba s kamarádkama pěstujeme avokádo z pecky, různě si radíme, což máma vůbec nechápe. Já si nedokážu interiér bez těch kytek představit, je to pro mě takové zútulnění.
Máte tu klávesy, stíháte hrát?
Ne, přiznám se, že ani nejsou zapojené v elektrice. Dřív jsem na ně hrála, třeba to časem zase přijde, ale teď nehraju.
Nevidím tu knihy…
Nejsem úplně vášnivý čtenář, ale samozřejmě občas čtu. U mamky mají komunitní knihovnu, takže když něco dočtu, tak to tam odvezu a takhle vlastně ty knížky recykluju. Tady mám jen takové ty okrasné knížky.
Je tu také opravdu hodně svíček, další záliba?
Miluju svíčky a vonné tyčinky. Teď jsme byli na Bali a tam prodávali obrovské, ale obrovské balení vonných tyčinek za pár peněz, tak jsem si to nakoupila a není asi večer, že bych si tu tyčinku nezapálila. Kdo to nemá rád, ke mně nemůže, ale bez toho to nejde.
Na zdech máte spoustu obrázků, promýšlíte jejich umístění, nebo je to náhodné?
Já si vždycky naobjednám barevné plakáty a pak se to nějak snažím na tu zeď dát. Neodměřuju, nemám vodováhu, prostě bouchnu kladívkem a ty obrazy jsou všechny křivé, ale to mi nevadí, z dálky tvoří hezký celek.
Prý si pořizujete věci, které vás nadchnou. Koupíte je, aniž byste tušila, jestli se sem budou hodit nebo se vůbec vejdou.
Já neodměřuju obrázky a ani nepřeměřuju prostory, do kterých si něco objednávám. Vidím to na internetu, na fotce, v nějakém prostředí, řeknu si, že jo, to určitě půjde, a pak mi to sem přijde… To se mi stalo s gaučem, ten dorazil a byl tak strašně obrovskej, že to nešlo, kamarádi na mě byli naštvaní, protože se u toho stěhování zapotili a za týden ho stěhovali zase ven. Ale nevím, myslím, že v tom se asi nezměním :).
Dají se do takhle barevného mixu v interiéru vnést Vánoce?
Upřímně, moc ne, i když teď už v obchodech mají dekorace třeba do růžova. Mám tu jen svítící řetězy v okně, ty tu jsou celoročně. Ale to mě netrápí, já se na Vánoce vždycky stěhuju k mamce, kde to miluju, máme tam vždycky krásnou výzdobu, je to statek, máme to tam staročeské, slaměné ozdoby, prostě krása.
