Chráněný Rohovec má rozlohu asi 29 hektarů a jde o největší mravenčí město na severu Moravy a třetí největší v republice. Pamětníci přitom vzpomínají na pořádné paneláky z jehličí a větviček. Některé mohyly lesních mravenců menších byly až metr vysoké a v průměru měřily úctyhodné tři metry.

Jenže mravencům se v posledních letech očividně přestává dařit. Hlavní problém? Voda. „Vlhkost je pro ně důležitá k vývoji vajíček a přežití larev. Některé druhy jí potřebují více, jiné méně. Pro lesní mravence je nutná,“ vysvětlil biolog Ostravské univerzity Stanislav Janalík.

Úchvatné a unikátní arboretum manželů Holubových ve Staříči na Frýdecko-Místecku.
Klenot pod Beskydami: Unikátní arboretum ve Staříči! Manželé tu pěstují i čarodějné metly

Obrovský pokles

Takový úbytek mravenišť je podle něj pořádně zarážející. „Jejich hustota může kolísat, ale tady je pokles opravdu citelný,“ upozornil Janalík. Naše mravence, kteří stavějí velké mohyly, navíc vytlačují invazivní druhy, které se k nám dostávají z jihu. Naděje ale ještě neumřela.

V Rohovci se zatím stále objevují nová malá mraveniště. Přesto je současný stav podle všeho nejhorší za desítky let. Tak málo mravenišť tu od začátku století ještě nebylo.

O památku se stará kraj a podle jeho mluvčí Nikoly Birklenové mravenčích obydlí dlouho naopak přibývalo. „Od 160 v roce 2000 přes 240 v roce 2005 až ke čtyřem stovkám v roce 2017,“ uvedla.

V Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku je k vidění unikátní výstava - hmyz a rozstliny pod mikroskopem.
Fascinující svět: Blecha se mračí, mol dumá a rostliny září!

Jsou důležití

Úbytek lesních mravenců by neměl být lhostejný ani lidem. Nejsou to jen obyčejní štípající brouci. Patří mezi klíčové druhy a pomáhají držet lesní ekosystém v rovnováze. Hlídají množství jiného hmyzu, pomáhají roznášet semena a přispívají ke zdraví půdy.

K životu potřebují světlo, teplo i okolní stromy. Zabrat jim dává rozpad smrkových porostů kvůli suchu a kůrovcové kalamitě. 

„Unikátem chráněného Rohovce je hlavně obrovská koncentrace mravenišť na malé ploše,“ doplnila Birklenová. Ještě větší mravenčí kolonie leží na Vysočině. V přírodní památce Šebeň žije na více než 133 hektarech kolem 1100 hnízd.

Co dělat, když potkáte divočáka?
Jak přežít setkání s divočákem? Jedna chyba může zvíře vyprovokovat

Mravenčí pátračka

Mravence může počítat každý. V rámci evropského projektu MonitAnt mohou lidé pomoci vědcům zjistit, kde mraveniště ještě jsou a jak se jejich počet mění. Stačí při výletě objevit lesní mraveniště, vyfotit ho, zaznamenat polohu, změřit jeho velikost a údaje poslat přes online formulář.

Zajímavosti o mravencích

* Celá kolonie mravenců se chová a funguje jako jeden velký živý organismus, kde jednotlivci slouží jen jako buňky.

* Mravenec dokáže unést náklad, který je 50krát až 100krát těžší než on sám.

* Mravenčí dělnice žije několik let, královna se může dožít i 20 let a naklást desítky milionů vajíček.

* V mraveništi dokážou udržet díky jehličí stálou teploty mezi 25 až 30 °C.

VIDEO: Entomolog Západočeského muzea v Plzni Jan Walter zkoumá první u nás objevené hnízdo sršní asijských. (2023)

Video se připravuje ...

Fotogalerie
8 fotografií