Kolem rozpadající se hutě postavené mezi lety 1807 až 1809 jezdil na kole Karel Michalus (80). Protože je patriotem i předsedou Spolku Přátelé Vrbenska, rozhodl se chátrající stavbu zachránit a zasvětil tomu posledních takřka 20 let.
„Mrzelo mě, že by se už nikdy nedozvěděl, že se tu na Drakově těžila ruda. Lorenzova huť je perlou historické obchodní stezky, která tudy vedla,“ uvedl Karel Michalus.
Lorenzova, také Vavřincova huť, byla postavena k tavbě rudy pro železárny bratrů Kirschových v Koutech nad Desnou na Šumpersku. Je vysoká 12 metrů. U hutě vede kolem Černé Opavy 12 km dlouhá naučná stezka Údolím lapků z Drakova, kterou se dá dostat až k Mechovým jezírkům na Rejvízu na Jesenicku.
Kameny na zahrádky
Stěny hutě se rozpadaly. Co nedokázala příroda, to dokonali lidé z okolí, kteří kameny rozebrali na své domy a zahrádky. „Začali jsme tady pořádat Lesní slavnost Lapků z Drakova a vybrali i první peníze k obnově hutě,“ uvedl Michalus.
Památka tak časem získala mohutnou podezdívku a zpevněné jsou i její zdi. Záchranné práce nadále pokračují. Není vyloučeno, že se v ní napřesrok opět rozhoří oheň.
Drakov plný zlata
Ve středověku Drakovem vedla důležitá obchodní cesta s celnicí s polským územím. „Chránily ji i tři strážní hrady, v okolí se těžilo zlato. Pověst praví, že se zdejší pastevci nechali od skřítků zlákat od stád, která střežili, ke hře v kuželky o zlato,“ podotkl Michalus.
„Dále se traduje, že rytíř zvaný Krvavý pes se spiknul s místním poustevníkem, který žil poblíž stezky. Když procházeli pocestní, rozezněl zvon, rytířovi lapkové se seběhli z lesů a vykonali dílo krvavé zkázy,“ dodal Michalus.
