„V době kladení srnčat je dron s termokamerou dokáže najít dřív, než vyjede sekačka,“ vysvětlil dronař a koordinátor akce Stop sečení srnčat Jiří Duda ze Staříče na Frýdecko-Místecku.
Podle něj by s větším počtem dronařů a dobrovolníků mohly krvavé masakry na loukách skončit. „Srny pak nemusí celé dny žalostně hledat mláďata. Často umírají i na záněty vemene, protože jejich mléko nemá kdo pít,“ upozornil.
Ranní vstávání stojí za to
Dobrovolníci vstávají za svítání. Mokrá tráva jim sahá až po pás, v botách čvachtá voda. Nad hlavou krouží dron, který je navede k místu, kde se v trávě krčí srnčátko. Podběrákem ho zakryjí a v rukavicích obalených trávou ho urychleně přenesou do boxu. To zajistí, že srnče „nenačuchne" lidským pachem, kvůli kterému by ho pak matka odvrhla.
Tam čeká, než se louka poseče. Pak ho dobrovolníci vypustí v remízku opodál. Máma si ho najde. Ten pohled do srnčích očí za to stojí…
Jak se přidat? Na WhatsAppu funguje skupina Stop sečení srnčat Moravskoslezsko. Každý si v ní vybere oblast, kde bydlí, a v době sečení tam denně najde informace, kde a v kolik je potřeba pomoci.
Zemědělci musí hlásit
Zákon ukládá zemědělcům nahlásit sečení trávy 24 hodin předem myslivcům, aby mohli svolat dobrovolníky. Mnozí na to kašlou. „Zahrávají si. Mohou přijít o dotace,“ upozornil Duda.
Na druhé straně vyzdvihuje ty, kteří to berou vážně. Třeba velkohospodáře Karla Skupiena z Písku na Jablunkovsku. „Všechna sečení hlásí včas. Je to složité na logistiku, ale dává mu to smysl. Jeho chlapi by mohli jít ostatním strojníkům příkladem. Často sami pomáhají se záchranou srnčat,“ dodává Duda.
Obce také upzorňují pejskaře, aby měli své svěřence na vodítku, protože se v přírodě rodí mláďata. Například v Hodslavicích na Novojičínsku pes uštval a zabil na louce malinké srnče schované v trávě. „Srna ho v noci zoufale hledala a volala, pak se ztišila, protože ho našla, mrtvé. Chodila k němu ještě několik dní,“ uvedla obec.
Drony by se vyplatily
Drony, které by pomohly s hledáním srnčat, by se využily i při dalších pracích. Zemědělcům by hodily při pátrání po zatoulaném dobytku nebo po silných deštích k focení škod uprostřed obrovských lánů.
Využití by se ale našlo i další: Lidé při hledání ztraceného psa, hasiči při lesních požárech, lesníci při kontrole oplocenek po větru nebo erozí po deštích. Myslivcům by pomohl při monitoringu zvěře nebo dohledání zraněného kusu po autonehodě.
„Pro obec to není žádná závratná investice. Dron s termokamerou stojí kolem 160 tisíc korun a věřím, že by lidé takový nákup uvítali,“ řekl Duda. Kdo by je obsluhoval? „Když chcete do dění v obci zapojit mladé, moderní technika funguje nejlíp,“ poradil Jiří Duda.
