„Chodíval jsem tady přes kopec pěšky, v zimě, v létě, v závějích i jezdil na kole. Všechno možné. Na Staříč jsem přišel v roce 1969. Dělal jsem narážeče, pneuměřiče a slaboproudaře,“ vylíčil bývalý havíř Vojtěch Konečný (75), dnes člen kapely hornického spolku z nedalekých Fryčovic.
Za slzy se nestydí. „To víte, že mi ukáply. Pocity jsou nostalgické. Je to škoda. Uhlí v Česku je zkrátka konec. Všechno půjde na plyn, na jádro... Škoda Frenštátu, tam jsou obrovské, mocné sloje. Ale nedá se nic dělat. Tak to je,“ řekl.
Zážitek na kopci
Publikum při odstřelu věže bylo početné. Desítky lidí obsadily kvůli co nejlepšímu výhledu blízký kopec Kamenná. Na jeho vršku vzniklo dokonce občerstvovací místo s lavičkami, vyhrávala zmíněná fryčovická hornická kapela.
Ve Staříči na Frýdecko-Místecku odstřelili skipovou věž Dolu Paskov Michal Charbulák a Jiří Bolek
Dorazili i páťáci ze staříčské základky. „Pro naši obec je to velká událost. Děti už sem šly poučeny, povídali jsme si o historii hornictví a mají za úkol o odstřelu udělat vlastní reportáž,“ usmála se třídní učitelka Kristýna Ryšavá (31).
Bouchlo to dřív
Celkem třikrát se ozval zvukový signál, který ohlašoval odpálení trhavin. Ten poslední měl proběhnout minutu před výbuchem. Obrovská rána přišla ale mnohem dřív a většinu z přítomných zaskočila. Ne tak místního Jiřího Bolka, který odstřel sledoval a natáčel.
„Tý vo*e! Přesně to jsem věděl, že se stane, ty jo,“ okomentoval peprně v pobavení i úžasu explozi. „A je fuč. Je pryč. Strašné,“ dodal poté posmutněle.
20 tisíc tun k zemi
Skipová věž byla vysoká více než 75 metrů. Celá budova zabírala plochu 280 m2 a vážila zhruba 20 tisíc tun. „Střelmistři na její odstřel použili skoro 1500 rozbušek a více než 140 kilogramů trhavin,“ řekl mluvčí státního podniku Diamo Tomáš Indrei.
Důl Staříč, později přejmenovaný na Důl Paskov, byl v nejjižnější části Ostravsko-karvinského revíru. V době provozu měl až 3500 zaměstnanců. Dobývací prostor měl rozlohu přes 40 km2.
