Selfíček dnes vznikají miliony. Před více než 100 lety však bylo pořízení fotografie luxusem. Ty nejcennější snímky na výstavě Doteky historie pocházejí ze začátku 20. století.
„Podařilo se sestavit originální sbírku fotografií. Jsou o to cennější, když si uvědomíme, jak křehkým a snadno poškoditelným materiálem jsou,“ řekl k fotografiím na skleněných deskách Jiří Spáčil.
Nejvíc „skleněných“ fotografií vzniklo v ateliérech. Většinou šlo o rodinná focení. „Ve městě fungovaly renomované fotoateliéry jako Herodek v dnešní Studentské ulici či Jacob Borger, který sídlil vedle hotelu Grand,“ popisuje spoluautor výstavy.
Snímky i od četníka
Ateliérové snímky doplňují záběry Bohumína před druhou světovou válkou. Jejich autorem je František Uhlíř, místní četník sloužící za první republiky.
„Fotografovat se učil při službě, kdy dokumentoval kriminální případy. Ve volném čase bral do terénu velký přenosný fotoaparát na stativu a zvěčňoval ulice i krajinu,“ řekla Kamila Smigová, předsedkyně spolku Maryška, který akci s Jiřím Spáčilem pořádá.
Na dalších fotografiích neznámého autora je vidět dnes už neexistující místa a stavby, například starobohumínský mlýn.
Ostré a trvalé
Kvalita brala ve své době dech a v mnoha ohledech ho bere i dnes. „Šlo o technologii umožňující věrné zachycení obrazu. Vytvořit snímek bylo složité a pracné. Takto pořízené portréty vynikaly ostrostí a extrémně dlouhou životností,“ pokračoval badatel.
Díky mravenčí práci Jiřího Spáčila i jiných sběratelů a nadšenců mohou nejen bohumínští zažít do konce června v Salonu Maryška vskutku křehký dotek minulosti a seznámit se se svými předky sice v historické, ale stále úžasné kvalitě.
Stovky historických věcí
Bývalý báňský záchranář Jiří Spáčil už před důchodem roky schraňoval dobové pohlednice, fotografie, předměty, rukopisy či listiny. Vše, co má nějakou spojitost s Bohumínem.
Vlastní stovky artefaktů. Fotografie shání od jiných sběratelů, na burzách i na půdách starých domů. „Hodně toho mám i od pamětníků,“ usmál se nadšenec.
Fotografové chemici
Originální fotografie na skleněných deskách jsou negativy. Příprava žádala trpělivost a znalost chemie. Manipulace probíhala v temné komoře v červeném světle. Do pozitivů se negativy převáděly kontaktně na fotopapír, nasvítily a vyvolávaly v chemické emulzi.
Složitý proces „obrácení“ negativů na pozitivy jde dnes udělat mnohem jednodušeji pomocí podsvícené desky, počítače či skeneru a funkce „invertovat“.
VIDEO: Blesk Podcast: Fotograf Marek Mičke se vydává po stopách slavnýh českých bijáků.
Blesk Podcast: Fotograf Marek Mičke se vydává po stopách českých bijáků Jiří Marek
