První část výstavy přibližuje nacistické rabování knihoven, pálení knih i instituce, které měly konfiskace na starosti. Jak při komentované prohlídce popsal novinářům spoluautor výstavy Jiří Blažek, ničení knih nebylo hlavním cílem nacistů. „Jejich záměrem nebylo ty knihy zničit. Jejich záměrem bylo odebrat kulturní dědictví Židům a budoucí nacistická elita měla tyto knihy studovat, aby věděla, proti čemu bojuje,“ vysvětlil Blažek.
Expozice představuje také nejvzácnější hebrejské tisky z fondů Národní knihovny, z nichž některé pocházejí už ze 16. století. Badatelům se u části knih podařilo podle razítek a dalších stop dohledat jejich původní majitele. Díky tomu se například zjistilo, že jedna z knih patřila budapešťskému rabínskému semináři a poputuje tak zpět do Maďarska. U jiných svazků se pak stále neví odkud pochází.
Samostatná část výstavy připomíná i poválečné pátrání po zabavených knihách. Po osvobození panoval při jejich třídění značný chaos a pracovníci tehdy netušili, v jakém rozsahu nacisté kulturní dědictví rozkradli. V této době se téměř 700 hebrejských knih dostalo do fondů Národní knihovny. „Stále to není konec výzkumu a doufáme, že je to začátek podrobnější práce,“ řekl Blažek. Součástí sbírky přitom nejsou jen svazky z Evropy, ale také knihy pocházející z Afriky, Asie nebo Nového světa.
Závěrečná část expozice přibližuje historii hebrejského knihtisku i nejvýznamnější tiskařská centra předválečné Evropy. Návštěvníci se dozvědí, jak vznikaly hebrejské knihy, čím jsou typické jejich titulní strany nebo proč byla některá vydání později téměř doslova kopírována. Výstavu Ze stínů ke světlu mohou lidé v Galerii Klementinum navštívit zdarma až do 4. října.
