Figura se postupně měnila, rostla a sílila. Polášek se k ní opakovaně vracel, až vytvořil její kamennou ikonickou podobu: svalnaté tělo, lví tvář, roh hojnosti a sekeru.
Nadživotní socha byla slavnostně odhalena 5. července 1931 a rychle se stala poutním místem turistů. Drsné horské počasí si však vybralo svou daň. „Například holubici mu urazil blesk,“ podotkl frýdecko-místecký historik Jaromír Polášek.
Náhradní je ze žuly
Jelikož původní socha chátrala a musela se stále opravovat, památkáři rozhodli o vytvoření repliky z přírodního materiálu, konkrétně ze žuly. Úkolu za téměř milion korun se ujali kameníci z Leskovce u Vsetína. Během několika měsíců vytesali z 16,5 tuny vážícího žulového kvádru její kopii.
Od 4. července 1998 tak vylepšený bůh kraluje z hřebene Radhoště v nadmořské výšce přes 1 100 metrů okolní krajině. Uvnitř sochy jsou ukryty dokumenty o jejím původu i mýtech, které boha Radegasta obklopují.
Smyšlená pověst
Podle historika Poláška je však pohanský bůh Radegast smyšlenou figurou. „Všechno jsou to pověsti, protože z doby předkřesťanské neexistují písemné prameny,“ uvedl s tím, že od třicátých let se z podobných magických či pro někoho posvátných míst stal byznys.
Radegast ale není jen horská legenda. V 60. letech jeho jméno získal i nový pivovar v Nošovicích. O názvu rozhodli lidé – ze 3 500 návrhů zvítězil právě Radegast.
Co legendy vyprávějí
Socha pohanského boha Slovanů Radegasta – boha slunce, hojnosti a úrody – měří 3,2 metru a je z umělého kamene. Má být ochráncem slunce, úrody, sklizně i pohostinnosti. Podle legend se vydával mezi lidi v přestrojení, aby zkoušel jejich štědrost. Některé teorie mu však přisuzují i válečnou tvář.
Jeho kult byl pevně spjat s horou Radhošť, kde stála dřevěná modla se zlatým pancířem. Tu měli zničit soluňští věrozvěsti při šíření křesťanství. Pověsti ale tvrdí, že bůh z hor nezmizel docela – jeho socha prý dodnes odpočívá v jeskyních pod Radhoštěm spolu se skrytými poklady.
VIDEO: Jak prožívali Vánoce šlechtici poznáte na zámku v Hradci nad Moravicí.
Jak prožívali Vánoce šlechtici poznáte na zámku v Hradci nad Moravicí. Karel Janeček
