18°C
Vztah devatenáctileté Lucie G. s o dva roky starším mladíkem skončil pokusem o vraždu. Podle obžaloby dívka těžce nesla, když se s ní poškozený muž loni v květnu rozešel a proto se za ním vypravila s nožem v kabelce. Obžalovaná dívka tvrdí, že v bytě na Praze 10, kde mladík pobýval společně se svými rodiči a mladším bratrem, původně chtěla v nočních hodinách spáchat sebevraždu. Že nožem nakonec zaútočila na bývalého přítele, vysvětluje tím, že se jí zatmělo a přestala se ovládat.
„Nemohla jsem se ovládat”
Případem se začal minulý týden zabývat Městský soud v Praze. V pondělí si obžalovaná Lucie vyslechla obžalobu a došlo také na její výslech. Během něj Lucie mluvila především o svém duševním zdraví, zmínila, že je v péči psychiatrů od 11 let a že se už několikrát pokusila o sebevraždu.
Bývalému příteli se během své řeči několikrát omluvila a řekla, že byl nejlepším přítelem, kterého si mohla přát. To, že se mu pokusila vzít život, si podle svých slov neuvědomovala: „Pak to vybouchlo, něco se stalo, ani nevím co, nějak mi přepnulo. Nemohla jsem se ovládat, nešlo to,“ popsala osudný moment.
Výbušnost, impulzivita a nezdrženlivost
V úterý proto soud vyslechl také soudní znalkyně z oboru psychologie a psychiatrie. Jejich úkolem bylo objasnit, zda se jednání obžalované Lucie dá vysvětlit špatným duševním zdravím. Podle psycholožky Jindřišky Záhorské její osobnost nese významné rysy poruchy osobnosti, ta však není forenzně významná a duševním onemocněním v pravém slova smyslu podle ní netrpí. Podotkla například, že k jejím osobnostním rysům patří výbušnost, impulzivita a nezdrženlivost.
„Z mého pohledu jednoznačně není posuzovaná obecně věrohodná. Posuzovaná manipuluje s informacemi a různě je stylizuje, manipuluje také se sebevražedným jednáním, mění různé verze,“ řekla soudu znalkyně Záhorská.
Vyjádřila se také k tomu, zda je možné, že napadení proběhlo v afektu: „Domníváme se, že jednání bylo primárně racionální a rozvážené a až v průběhu toho samotného činu začala posuzovaná jednat pod vlivem afektních emocí.“ Znalkyně Gabriela Léblová však dodala, takový jev je poměrně běžný: „Pokud někdo útočí nožem, většina takových lidí nezůstane klidných.“
Manipulace s informacemi
K tomu, jak dívka přistupuje ke své obhajobě, jsou znalkyně přinejmenším skeptické: „To že říká, že si nic nepamatuje, pak si pamatuje střípky, pak se jí vybavují jednotlivé části. To že říká, že neví, kde se nůž objevil, pak ví, že si jej vzala. Pak že neví, proč jej měla, pak že jej měla kvůli sebevraždě. To jsou všechno znaky, které svědčí o manipulaci s informacemi a že s pravdou zachází podle svého,“ vysvětlila znalkyně Záhorská.
Podotkla také, že i osoby, které s Lucií krátce před činem mluvily, tvrdí, že se jim zdála klidná. „Pokud si v silném afektu nepamatujeme ten daný čin, tak to není tak, že si najednou vzpomeneme a pak zase zapomeneme, takto to v žádném případě nefunguje,“ dodala Záhorská.
Výhrůžky pomstou
Výslech znalkyň v soudní síni ale vytvořil pořádné dusno. Po celou dobu byla v místnosti přítomna také matka obžalované Lucie, když si vyslechla znalecký posudek své dcery, vyšla ven na chodbu, kde si na znalkyně počkala. „Pokud si ta holka něco udělá, já se vám pomstím!“ vyjela na znalkyně, jakmile opustily jednací síň. Z budovy soudu jí pak musela vyprovodit justiční stráž.
Ze znění znaleckého posudku ale neměla radost ani obžalovaná Lucie. Když měla možnost vyjádřit se k tomu, co úst znalkyň zaznělo, začala zostra: „Mám pocit, že se to úplně všechno bortí, že je to horší a horší. Máte pravdu, já lžu, jsem ulhaný člověk, možná i manipulativní. Ale vyloženě mě uráží, že všichni včetně mojí matky si myslí, že mé pokusy o sebevraždu byly jen jakousi demonstrací. Já se devatenáct let přemlouvám do toho, abych se mohla zabít,“ řekla soudu Lucie.
Ve svém vyjádření dokonce zpochybnila odbornost obou znalkyň: „To že paní Záhorská a paní Léblová přijdou se svými testíky, zeptají se mě, jaký obrázek je tohle a co je zase tohle, že mě nechají nakreslit postavičku, to já neberu jako příhodné testy,“ nechala se slyšet.
Promluvila i ohledně svého údajně manipulativního jednání s informacemi: „Já jsem byla tři měsíce ve vazbě. Celou dobu jsem jen přemýšlela, co se stalo špatně. Snažila jsem se dát dohromady všechny ty střípky. Já nevím, jak to bylo, snažila jsem se dát dohromady všechny ty informace, ale to není o lhaní,“ vysvětlovala soudu.
Slzy a sebelítost
S každým dalším slovem na Lucii bylo patrné, že se jí klepe hlas a je jí do pláče: „Já jsem překročila nějakou mez, něco se událo hodně špatně, ale ty následky co za to nesu, si myslím, že nejsou adekvátní. Myslím si, že toho je už na mě hodně. Tolikrát jsem chtěla spáchat sebevraždu a všichni si myslí, že tím jen vyhrožuju,“ řekla Lucie soudu ve chvíli, když nezastavitelně vzlykala. Když se po několika vteřinách znovu uklidnila, namítla, že se incidentu dalo zabránit například tím, že by jí přítel nevpustil do bytu.
Následně se na soud obrátila s nevídanou prosbou: „Může tenhle soud už skončit? Nejde to nějak urychlit?“ Když jí předseda soudního senátu vysvětlil, že pouze může zažádat, aby se hlavní líčení konalo v její nepřítomnosti, souhlasila. Hlavní líčení má dále pokračovat 13. února, kdy by měl soud vynést rozsudek. Za pokus o vraždu Lucii G. hrozí až dvanáct let za mřížemi.
