Sám prezident Vladimir Putin se omlouval občanům, že vláda nedokázala zabránit prudkému zdražování vajec. Ceny neklesly ani po pádu vánoční poptávky. Magazín Forbes se podíval, kdo vyrábí v Rusku nejvíc vajec; pět z těchto producentů přitom vlastní buď stát, nebo kremelskému režimu blízcí lidé.
Nejvíc vajec (1,6 miliardy kusů za rok 2022) vyprodukuje drůbeží farma Sijavinskaja v obci Priladožskij u Petrohradu. Vykázala tehdy tržby 10,2 miliardy rublů, z čehož čistý zisk byl 912 milionů (tehdejším kurzem 5,3 miliardy Kč tržby, 474 milionů zisk). Drtivá většina z tohoto zisku jde státní bance Sberbank, která je majitelem megadrůbežárny od roku 2017 (drží 94,5 % akcií). V čele největší ruské banky stojí Herman Gref, dlouhodobý spojenec Vladimira Putina. Znají se už z 90. let z petrohradské radnice, v letech 2000-2007 dělal Gref Putinovi ministra hospodářství a obchodu, od té doby vede banku, jejíž aktivity a aktiva se za ta léta ohromně rozrostly.
Drůbežárně se daří a expanduje – v prosinci začala budovat největší kurník v Evropě, který má pojmout 550 tisíc nosnic a zvýšit produkci o 170 milionů vajec ročně, informovala agentura Interfax.
Bronzová příčka v produkci vajec patří firmě Volžanin, kterou plně vlastní její dlouholetá (od roku 1996) generální ředitelka Ljudmila Kostevová. Její slepice vyprodukovaly roku 2022 pro spotřebitele 1,4 miliardy vajec, firma utržila 8,2 miliardy rublů (4,2 mld. Kč), z čehož osmina byl zisk. Toho roku prezident Putin vyznamenal Kostevovou Čestným řádem za zásluhy v oblasti zemědělství. Vyznamenaná ředitelka je činovnicí jeho strany Jednotné Rusko, totiž členkou partajní politické rady v Jaroslavské oblasti.
Akciová společnost Drůbeží farma Sverdlovskaja vyprodukovala předloni lehce přes miliardu vajec, čímž je v Rusku čtvrtá největší. Utržila 6,8 miliard rublu, zisk činil 338 milionů (3,5 mld. Kč, resp. 176 mil.). Plně ji vlastní vláda, totiž Ministerstvo správy státního majetku Sverdlovské oblasti.
Úřad se lidem zneklidněným drahotou snažil vyjít vstříc: V polovině prosince se u firemní prodejny utvořily ohromné fronty lidí s krabicemi a kbelíky, neboť vejce prodávala za 70 rublů/tucet (čili 1,50 Kč za vejce), zatímco obchody je měly za 120 (2,57 Kč za kus).
Sedmá příčka patří Drůbeží farmě Varaksino – předloni 776 milionů vajec, tržby pět miliard rublů, zisk 31 milionů (2,6 mld., 16 mil. Kč). Společnost s ručením omezeným patří do velkého zemědělského holdingu Komos Group, který je i předním producentem mléčných výrobků a vepřového masa. Majiteli agroholdingu jsou Andrej Šutov a Andrej Oskolkov; oba za Putinovu stranu Jednotné Rusko zasedali ve Státní radě (parlamentu) Udmurtské republiky, jež leží na východě evropské části Ruska, Oskolkov byl začátkem století i zástupcem šéfa její vlády. Podle Forbesu je Šutov 20. nejbohatším Rusem, Oskolkov má 33. příčku.
V čele nyní 11. největšího producenta vajec Agrofirmy Sejmovskaja strávil mnoho desetiletí Leonid Sedov. Začínal tam jako zootechnik roku 1968, v 80. letech už podnik vedl. S pádem komunismu se udržel, roku 1992, byl opět zvolen do čela – a firmu zprivatizoval, drží přes 90 % akcií. V představenstvu zasedá i jeho manželka a syn. Také se podílel na státní správě – za komunismu stál v čele okresních výborů, v letech 2005-9 byl ministrem zemědělství Nižněnovgorodské oblasti. Firemní i politickou kariérou si vysloužil řadu vyznamenání, uvádí jeho profil na webu ministerstva.
Za rok 2023 zdražila vejce v Rusku o skoro dvě třetiny, kuřecí maso o čtvrtinu. A nenaplnily se ani optimistické odhady, že ceny koncem roku rostly kvůli zvýšené vánoční poptávce a v průběhu ledna by zase měly klesnout.
„Roční spotřeba vajec je dnes více než 285 vajec na hlavu. Ruská federace tak patří mezi 10 zemí s nejvyšší spotřebou,“ uvedla podle Interfaxu Galina Bobylevová, šéfka Ruského drůbežářského svazu, a zdůraznila, že vejce v Ruské federaci zůstávají pro spotřebitele jedny z nejlevnějších a nejdostupnějších na světě.
Jenže rapidní růst cen jejich konzumenty nutně znepokojil. „Spotřebitelé si tohoto trendu všimli již v září, kdy se cenovky zvýšily z obvyklých 70-80 rublů za tucet vajec nejoblíbenější první kategorie na 100 a více,“ uvedl portál Dzen.ru. „V listopadu Federální antimonopolní služba svým tradičním způsobem zaslala obchodním řetězcům dotazy, v nichž požadovala objasnění situace. Koncem listopadu pověřila místopředsedkyně vlády Viktorja Abramčenková příslušná ministerstva, aby přijala opatření ke zvýšení domácí produkce kuřecího masa a vajec, zatímco prokuratura zahájila kontroly u výrobců a snažila se zjistit, kdo na zdražení vydělává.“
Příčin se sešlo několik. Jednak všeobecná inflace plus komplikace kvůli mezinárodním sankcím na Rusko. Ty plus související propad kurzu rublu komplikují a zdražují dovoz – ne až tak vajec, Rusko je v jejich produkci soběstačné – ale jiných relevantních surovin, například krmných doplňků. „Sójový šrot se z 80 procent dováží ze zahraničí, všechny vitaminy jsou zahraniční výroby, lysin se dováží z více než 50 procent, methionin se u nás vyrábí v malém množství, jinak téměř veškerý chodí ze zahraničí,“ shrnul Igor Ovčinnikov, první náměstek generálního ředitele Sverdlovské drůbežářské společnosti. Podobné je to s vakcínami – Rusko některé vyrábí, ale jsou méně účinné než ty drahé z dovozu.
Hodně zrovna řádila ptačí chřipka (ovšem zrovna na tu se neočkuje). „V roce 2023 se situace ohledně vysoce patogenní ptačí chřipky na území Ruské federace stala mimořádnou, a to v důsledku šíření mezi volně žijícími živočichy. To se za posledních osm let, co zde pracuji, nikdy nestalo,“ uvedl v září Andrej Mukovnin, zástupce ředitele veterinárního odboru ruského ministerstva zemědělství.
Jenom výše zmíněný gigant Sinjavinskaja připravily ptačí chřipka plus Newcastleská nemoc (dříve zvaná pseudomor drůbeže) o pět milionů nosnic, potenciálně tedy půldruhé miliardy vajec. Také firmy musely zvyšovat platy a hůře shánějí zaměstnance.
Krátkodobě se vláda snaží poptávku řešit dovozem vajec ze spřátelených zemí – mj. Ázerbájdžánu či Turecka. Na půl roku proto zrušila dovozní cla. V úterý žádal ruský vicepremiér i Kazachstán, zda by nemohl navýšit vývoz do Ruska, píše Interfax. Obecně jsou však obavy, zda bude dovoz dostatečně kvalitní a za přijatelné ceny - a zda nehrozí jiné nákazy.
23°C
