Europrezident rezignuje předčasně a půjde do voleb. Hrozí, že ho zastoupí Orbán

Po volbách se evropští lídři sejdou na zasedání Evropské rady (neboli evropském summitu) 17. června a poté 27. - 28. června. Právě na těchto zasedáních se budou pravděpodobně snažit dospět k dohodě o Michelově nástupci. Role šéfa Evropské rady by za normálních okolností byla součástí zdlouhavého handrkování mezi politickými uskupeními v návaznosti na výsledky voleb, handlují se různé vrcholné funkce v EU. Obvykle bývá jasno v listopadu, spolu s osobnostmi eurokomisařů.

Rada EU není Evropská rada

Tentokrát by však jednání o europrezidentovi mohla být podstatně urgentnější a rychlejší. Pokud se totiž evropští prezidenti a premiéři nedohodnou včas, zastoupí Michela dočasně Viktor Orbán.

Maďarsko převezme v červenci rotující předsednictví Rady EU. Tento orgán sdružuje ministry či vládní úředníky, oproti tomu v Evropské radě se sházejí hlavy států a vlád – některé země reprezentují prezidenti, většinu (kde je tzv. parlamentní režim, včetně ČR) premiéři. Zasedání Rady EU ve většině uspořádání (podle resortů) řídí zástupce předsednické země, naopak Evropské radě předsedá standardně europrezident. Na starosti má kalendář tohoto nejvyššího orgánu EU, řeší, co se má projednávat, reprezentuje blok na mezinárodní scéně.

Před Michelem tuto funkci, ustanovenou roku 2009 Lisabonskou smlouvou, zastávali jen další dva muži: Belgičan Herman van Rompuy a Polák Donald Tusk, nyní staronový premiér Polska. Předtím předsedal ministerský předseda (či prezident) předsednické země – ten nyní tuto roli dostává jen v mimořádných případech, jaký může nastat i letos v létě.

Tomuto scénáři - tedy že by Orbán nějakou dobu vládl Evropské radě - by se většina z ostatních 26 lídrů zemí EU zoufale chtěla vyhnout, a to vzhledem k eskalaci napětí mezi nimi a Orbánem, například kvůli unijní podpoře Ukrajiny a porušování zásad právního státu ze strany Maďarska.

Orbánova vláda je zapletena do dlouhodobého sporu s Bruselem, který zmrazil miliardy z fondů EU určených pro Maďarsko kvůli obavám o dodržování lidských práv a právního státu v zemi. V polovině prosince Evropská komise odblokovala 10,2 miliardy eur ze zmrazených fondů EU určených pro Maďarsko; blokaci Orbán označil za vydírání.

Komise uvedla, že načasování uvolnění finančních prostředků - pouhý den před zasedáním Evropské rady, kde Orbán hrozil zablokováním zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s EU a dalšího balíčku pomoci Kyjevu - bylo náhodné. Mnozí politici však varovali Brusel, aby nepodlehl vydírání ze strany maďarského premiéra, napsalo Politico. Budapešť vzápětí obrátila a zahájení přístupových jednání s Ukrajinou nezablokovala.

Michel nechtěl upřesnit, zda jeho rozhodnutí kandidovat do parlamentu znamená, že by měl zájem o další vrcholné funkce, například stát se hlavním kandidátem evropských liberálů, třetího největšího politického tábora v bloku, na post předsedy Evropské komise, nebo zda chce vystřídat Didiera Reynderse na postu belgického eurokomisaře.

V tom sehrají roli i belgické volby, konané souběžně s evropskými. Michel tedy nemůže mít dopředu jasno, kdo bude za Belgii o osobě nového komisaře rozhodovat. Sám vzešel z frankofonního liberálního Reformního hnutí (MR), které je nyní součástí vládní sedmikoalice (Belgie mívá kvůli zvláštnímu federálnímu uspořádání vlády z mnoha stran).

Zelenskyj zahnal Orbána do kouta. Vyčetl mu kamarádství s Putinem?

„Michelův předčasný odchod - uprostřed velkého sporu s Maďarskem ohledně politiky podpory Ukrajiny - na jedné straně signalizuje, že Michel nepovažuje svou roli za příliš důležitou. Na druhou stranu by to však také mohlo ukázat, že je rád, že může přenechat řešení problémů EU svému nástupci, ať už jím bude kdokoli,“ komentuje Politico. „Pro některé diplomaty by to mohlo mít pozitivní důsledky, protože by se o nejvyšších postech začalo diskutovat již nyní, místo aby se o ně bojovalo na poslední chvíli. Jiným se však nelíbí nejistota, protože EU čelí dvěma válkám ve svém okolí a možnému prezidentství Donalda Trumpa v roce 2024.“