Postcovidový syndrom trápí statisíce lidí. Epidemiolog Maďar řekl, kdo je nejvíc ohrožen

Postcovidový syndrom, post-covid nebo také dlouhý covid trápí mnoho lidí. V současnosti ohledně tohoto problému vzniká řada studií. O co se jedná? „Jako postcovidový syndrom se označují příznaky, které se vyvíjejí nebo přetrvávají dvanáct týdnů po prodělané nákaze covid-19,“ řekl Blesk Zprávám epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS.

Může se jednat o postižení jakéhokoliv orgánového systému, dominantně jsou však poškozeny dýchací cesty a je snížena tolerance fyzické zátěže, jak uvádí Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Nejrůznějších příznaků je celá řada. „Obvykle jsou to dlouhotrvající kašel, zvýšená tělesná teplota, únava, svalová slabost, dušnost, závratě, zažívací potíže, poruchy spánku, koncentrace a paměti, bolesti hlavy, kloubů, rukou i nohou, bolest na hrudi, bušení srdce, vypadávaní vlasů, ztráta čichu a chuti, po nákaze se u některých pacientů nově objevil diabetes (cukrovka) nebo zvýšený tlak (takzvaná hypertenze),“ vyjmenoval Maďar.

„Zkušenost několika set tisíc pacientů“

Příčiny vzniku zatím nejsou známé. „Přesný patofyziologický mechanismus není známý. Je to následek poškození buněk a struktur, které v těle nastanou následkem infekce koronavirem. Předpokládá se, že postižený může být v podstatě jakýkoliv orgán nebo systém těla,“ vysvětlil Maďar.

Většinu lidí příznaky postupem času opustí, existují však výjimky. „Ve většině případů se časem intenzita příznaků zmírňuje a stav může odeznít kompletně, jsou však i takoví, kteří post-covidem trpí už několik let a významně jim to narušuje kvalitu života, snižuje až znemožňuje schopnost pracovat, věnovat se rodině nebo koníčkům. Jestli to u nich vydrží doživotně z principu věci zatím nemůžeme vědět, ale nelze to vyloučit,“ varoval Maďar.

Jak se tyto problémy léčí? „Léčí se jen přítomné potíže, ale na mnoho z nich má medicína k dispozici jen omezené možnosti terapie. Léčba tedy není kauzální, ale pouze symptomatická. Je snaha intenzitu projevů léky potlačit, protože není možné léčit jejich příčinu,“ řekl Maďar.

Důležitá je u prevence a dodržování známých zásad. „Post-covid se vyskytuje méně často, a pokud přece jen, tak obvykle mírněji u osob očkovaných poslední aktuální dávkou. Nejlepší je covid vůbec nedostat, důležitá je ochrana i jinými způsoby a jejich kombinace, stále je účinné známé 3R. Aktuální subvarianty omikronu jsou však násobně infekčnější než původní wuhanská varianta viru SARS-CoV-2, přibližně na úrovni infekčnosti spalniček, a proto je velmi náročné se nákaze úplně vyhnout,“ informoval Maďar Blesk Zprávy.

S dlouhým covidem má pravděpodobně zkušenost nemalé množství lidí. „Odhaduji, že s více či méně závažnou formou post-covidu má zkušenost několik set tisíc pacientů. Přesná statistika případů není k dispozici. Není to stav vyžadující povinné hlášení a mnoho postižených s problémy k lékaři ani nejde,“ uzavřel Maďar.

Nová subvarianta covidu-19 plní nemocnice. Co víme o omikronu JN.1?

Kdo je nejvíce ohrožen?

Téma post-covidového syndromu je v současnosti častým předmětem různých studií a zkoumání. Nové výzkumy například odhalily, že někteří jedinci jsou vůči post-covidu méně imunní. Podle vzdělávacího webu Medscape jsou ohroženější lidé, kteří mají alergie, trpí úzkostmi či depresemi, léčí se s artritidou či autoimunitními onemocněními. Navíc ženy jsou podle lékařů, kteří se specializují na léčbu dlouhého covidu, náchylnější.

Nejčastěji se s dlouhým covidem potýkají lidé, kteří prodělali pouze mírný či středně těžký covid-19. Přestože je vyšší šance, že těmito dlouhotrvajícími obtížemi budou trpět spíše hospitalizovaní pacienti, oproti ostatním nakaženým je jich málo.

Dále lékaři zjistili, že k post-covidovému syndromu mohou být náchylnější také ti lidé, kteří trpí na ekzémy, mají nadváhu, astma, diabetes či dysfunkce autonomního nervového systému, měli dříve problémy s imunitním systémem, jsou u nich přítomny chronické infekce či mají potíže s hypermobilitou.