24°C
Vnitrobloky - dvorečky a plochy uzavřené ze všech stran baráky, které využívají především obyvatelé z přilehlých domů. Jsou takový zapomenutý podklad. Když se o ně místní dobře starají, mohou se stát soukromou oázou klidu a přírody úplně zdarma pod okny bytů. Do budoucna, kdy se města neustále oteplují, mohou být také nezbytnou součástí zdravého života.
Vnitrobloky plní spoustu rozličných funkcí. „Plochy umožňují vybudovat prostředí, které je příjemné na pohled, klimaticky příznivé, ale rovněž velmi praktické a užitečné. Dovolují vybudovat prostory, kde se mohou všichni cítit dobře a ze kterých netřeba nikoho vylučovat,“ uvádí Michal Křivohlávek se svými dvěma spoluautorkami v manuálu Živé vnitrobloky. Množství zeleně v Praze v podobě veřejných parků je už víceméně na svém limitu. Vnitrobloky ovšem představují prostor, kde se může zeleň ještě rozrůstat. V parném dni je rozdíl mezi rozpálenou ulicí a zazeleněným stinným vnitroblokem až 10°C.
Na začátku přišel spolek Bieno s myšlenkou, jak efektivně předělat vnitrobloky a poskytnout lidem návod. Následně vzniklo několik dokumentů, jeden z nich si nechal mimo jiné vypracovat Magistrát hl. m. Prahy pod názvem Živé vnitrobloky. Zatím jako poslední se myšlenek jak spolku, tak dokumentu magistrátu, chopila Praha 3 a sepsala vlastní přehledné shrnutí, jak si každý může zřídit vlastní malou oázu.
Čím začít?
Než se nadšenci pustí do práce na vnitrobloku, doporučují autoři ze spolku Biano, aby si „proklepli“ současný stav. Člověk by si měl nejprve odpovědět na následující otázky:
- Komu patří pozemek? K tomu poslouží https://nahlizenidokn.cuzk.cz (vyhledávat lze pomocí zobrazení mapy a ortofotomapy obce nebo parcely – podle toho, jaké informace máte na začátku).
- Jde o prostor jako z katalogu, nebo o zanedbanou parcelu?
- Co se děje pod zemí? Kudy vedou inženýrské sítě? Je tam vodovod, kanalizace, elektřina, nebo jen pár zapomenutých kabelů?
- A co svažitost terénu? Je to takový horský svah, nebo rovinka jako u babičky na zahrádce?
Zájemci o proměnu vnitrobloku by se také měli zamyslet nad tím, jak by se místo dalo využít. Možností je spousta. Například zlepšení klimatu a životního prostředí, odpočinek nebo setkávání rodin, sousedů i přátel. Nemusí ale vymýšlet nic nového. Stačí se podívat do šuplíků po prarodičích, „vyhrabat“ staré fotky a nechat se inspirovat. „Když už jste si dali tu práci, můžete informaci o vašem vnitrobloku zanést do mapy vnitrobloků,“ doporučují autoři. I v mapě se dají nalézt tipy ostatních nadšenců.
Bydlím v nájmu, zmůžu něco?
Jelikož se jedná o prostor, kolem kterého bydlí spousta lidí, doporučují autoři participaci co největšího počtu lidí. Všichni vlastníci se dají zjistit na následující adrese https://nahlizenidokn.cuzk.cz nebo na www.geoportalpraha.cz.
Vlastník
Jste-li spoluvlastník bytové jednotky či držitel družstevního podílu, máte právo i povinnost podílet se na chodu společných částí domu. „Můžete tak i přímo ovlivnit podobu a využití vnitrobloku,“ uvádí autoři.
- Pokud se obnovuje existující funkce, není potřeba schválení celého společenství.
- Velké změny a finance ze strany SVJ či bytového družstva musí být schváleny některým z oficiálních orgánů, například členskou schůzí, protože její rozhodnutí má nejvyšší platnost.
- V případě menších zásahů může stačit souhlas statutárního orgánu SVJ (výbor či předseda) nebo družstva (představenstvo).
Nájemník
Těm, kteří jsou pouze v nájmu, doporučují autoři získat pro věc vlastníka. „Pro vlastníky může být zajímavý argument, že cena bytu s fungujícím a upraveným vnitroblokem vzroste,“ doporučují zástupci spolku Bieno. Ale pozor, pokud tahoun obnovy vnitrobloku osloví vlastníka, nikdy by mu neměl říkat svou konkrétní představu či záměr. Majitel by mohl nápad vytěžit bez jeho souhlasu nebo by konkrétní nápady rovnou „smetl ze stolu“.
Komunikace se sousedy
Společná práce a společné jídlo podporují pocit sounáležitosti. „Uspořádejte ve vnitrobloku sousedskou snídani, piknik nebo třeba letní kino. Upečte něco dobrého, doneste kávu, čaj a zařiďte místo k posezení,“ navrhují autoři. Pro vážnou debatu bude zase ideální participace, neboli společné setkání obyvatel. K organizaci společného setkání a debaty pomůže:
- Vhodně zvolená doba po práci (všední den od 18 hodin).
- Místo setkání přímo ve vnitrobloku.
- Papírové tabule pro viditelné zapisování (flipcharty) a fixy.
- Barevné samolepky pro preferenční hlasování.
- Čaj a koláč pro lepší náladu.
- Doba trvání zhruba 1,5 hodiny.
Pro správu vnitrobloku sdíleného více domy je podle autorů ideální založit spolek. Výhodou spolku je větší stabilita a transparentnost při financování i správě. Existuje jasné místo s pevně ukotveným mechanismem, které se o život vnitrobloku stará. Navíc se dá vnitroblok snáze zastupovat směrem k mecenášům a firmám. Univerzální inspirací pro stanovy může být Společný vnitroblok Baranova-Sudoměřská z.s.
Povolení
Pokud toto všechno nadšenci zvládnou, i přesto si nemohou ve vnitrobloku dělat, co se jim zlíbí. Musí si dávat pozor na různá povolení. Kácení některých dřevin také podléhá povolení, to si vyřídíte na Odboru ochrany životního prostředí městské části.
Je-li vnitroblok součástí kulturní památky, památkové zóny nebo ochranného pásma Pražské památkové rezervace, musí se ze zákona žádat předem o závazné stanovisko Magistrátu hl. m. Prahy, odboru památkové péče.
Finance
Autoři doporučují netroškařit. Obyvatelé by měli mít vizi pro celý vnitroblok. Ten pak totiž může plnit daleko více funkcí. „Při samotné realizaci lze projekt rozfázovat a řešit vždy jen to, na co momentálně stačí síly a finance. Pokud není možné řešit vnitroblok jako celek, nezbývá než řešit jen jeho část,“ informují zástupci spolku Bieno. Co se získání peněz týče, mohou se nadšenci porozhlédnout po dotacích.
- Magistrát - Program na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí hl. m. Prahy (dotace může být přidělena pouze na projekt realizovaný na pozemku, který je veřejně přístupný).
- Nadace Via - Komunitní granty: Péče o sousedské vztahy a krajinu.
- Nadace Partnerství - Sázíme budoucnost (zaměření na výsadbu stromů).
- Radnice MČ - nadšenci se mohou porozhlédnout také po grantech v rámci svých městských částí.
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí? Videohub
