Na Letné se ve středu před polednem rozezněl flašinet, který připomněl náladu, kterou tu zažívali před lety lidé v době, kdy kolotoč ještě fungoval. Od roku 2014 je v majetku Národního technického muzea, které ho tehdy koupilo v takřka dezolátním stavu.

V tom samém roce se začala řešit jeho rekonstrukce a naposledy se na maketách koní děti mohly svézt v roce 2006. Sloužil tedy více než sto let. Vyrobený byl v roce 1894 a jeho historii připomněl ředitel Národního technického muzea (NTM) Karel Ksandr.

Fungoval na lidský pohon 

První tzv. podlahový kolotoč s umělými koňmi se objevil na dvoře francouzského panovníka Ludvíka XIV. v 17. století. „Tenkrát byl kolotoč poháněn lidským pohonem,“ poznamenal. Letenský kolotoč je z roku 1892, kdy ho vytvořil tesař Matěj Bílek a původně stával na Korunní ulici. O dva roky později se ale jeho majitel rozhodl ho přesunout na Letnou, kde už stála výletní restaurace, která se dnes nazývá Letenský zámeček. „Bylo tady mnoho dalších atrakcí. Byla tu dřevěná horská dráha,“ doplnil Ksandr.

Dodnes se dochovalo i stavební povolení, které bylo k jeho instalaci potřeba. Ředitel muzea poznamenal, že díky tomu je popsáno, jak původně vypadal a jak byl poháněn. Stojí v něm, že „kolotoč se uváděl v pohyb tlakem obíhajícího sluhy“. V dokumentech je uvedeno také to, že majitel pak zařídil pohon tzv. strojní a byl poháněn elektřinou.

Rekonstrukce byla komplikovaná

Od roku 2014, kdy ho muzeum koupilo, trvalo vlastně 18 let, než se podařilo dotáhnout rekonstrukci do snad již zdárného konce. Do záchrany se zapojila i Praha 7 pod vedením starosty Jana Čižinského (Praha Sobě), který s ve stejném roce ujal vedení radnice. Ten vzpomínal, že tehdy vznikla veřejná sbírka, protože nebylo dost peněz na restaurátorské práce. „Přispívali lidé z celé Prahy, vybralo se 800 tisíc a byl to důležitý impuls, aby se pohnulo s restaurováním koní,“ řekl ve středu.

Pak se ovšem stalo to, že koně se zrestaurovali, ale problém byl se samotnou stavbou. Ta se ukázala jako nejproblematičtější. Proběhlo totiž několik výběrových řízení a firma, která původně vyhrála, ho podle ředitele Ksandra spíše poničila, než by mu pomohla a muzeum spolupráci ukončilo. „Pak následovalo několik výběrových řízení, celkem pět a ve třech se nikdo nepřihlásil,“ doplnil.

Až z pátého výběrového řízení vyšla vítězně restaurátorská firma bratří Kmošků z Litomyšle, která by kolotoč měla uvést opět do chodu. Peníze se nakonec sbíraly z různých zdrojů. Kromě sbírky poskytlo dotaci asi 400 tisíc korun hl. město, Praha 7 pak přispěla 750 tisíc a na rekonstrukci přispěly i firmy Avast a Wasia. Peníze dalo i ministerstvo kultury. „Konečná cena bude 23 400 včetně DPH,“ řekl ředitel NTM. Zmínil, že při opravě kulturní památky se často během prací objevují věci, o kterých se dříve nevědělo a to s sebou nese další náklady. 

Složitým úkolem bylo také dát dohromady nové kůže na celkem 19 koní, které pochází z opravdových zvířat a musely se na makety natáhnout tak, aby nebyly viditelné žádné švy.

To, že práce na opravě celého kolotoče, byly dost náročné, zmínil také jeden z restaurátorů Jiří Kmošek. „Jsou zde truhlářské, tesařské, kamenické, zámečnické, kovářské, elektroinstalační, klempířské, natěračské, lakýrnické, statické práce atd.,“ podotkl.

Stavba se musela narovnat

Vysvětlil také, proč se kolotoč neotevřel už koncem února, jak se původně předpokládalo. Práce podle něj zdržela nejnáročnější část stavby, což bylo statické zajištění objektu. „Bylo potřeba objekt na několika místech vyzdvihnout, museli jsme vytvářet protézy již existujících sloupů a nosných prvků,“ popsal. To zabralo několik měsíců práce, než se podařilo vyrovnat náklon budovy. Pak se teprve mohlo začít pracovat dál.

Práce také zabrzdil nedostatek stavebních materiálů. „Zbývá dokončit instalaci rolet, které bdou zakrývat vstupní otvory. Dále zbývá dokončení schodiště a okolních terénů, klempířské opravy střechy a instalovat zpátky věžičku,“ dodal.

Svezou se i dospělí

Očekává, že se vše podaří do července dokončit. Ředitel NTM k tomu dodal, že každou jízdu kolotoče tradičně uvádělo zazvonění zvonu. Ten původní byl ale v roce 1994 ukraden. Muzeum proto pořídilo nový. „Až se zvon rozezní, tak se rozjede celý kolotoč,“ doplnil. Fungovat bude během letní sezóny o víkendech a o svátcích. Podle Ksandra je totiž potřeba brát v úvahu, že se jedná o kulturní památku a musí se šetřit. Upozornil také na to, že svézt se budou moci nejen děti. Koně jsou totiž koncipované na váhu až 120 kilogramů.

Fotogalerie
58 fotografií