14°C
Hned několik kulturních institucí s celorepublikovou významností se do projektu hodlá zapojit a přední osobnost světové architektury připomenout veřejnosti. Vedle NTM a MHMP to jsou Muzeum města Brna, Národní památkový ústav (NPU), obec Hrušovany u Brna, nebo plzeňský magistrát, který spravuje několik Loosových staveb v Plzni.
Výstavy napříč celou republikou
„150. výročí narození Adolfa Loose je pro naše muzeum velice významné nejen z hlediska připomenutí a ocenění tohoto světově proslulého architekta, který na našem nejen žil, ale který zde i realizoval svá díla, ale i z hlediska rozvoje Muzea hl. m. Prahy,“ sdělila novinářům ředitelka MHMP Zuzana Strnadová.
Muzeum má totiž ve správě Müllerovu vilu, nacházející se na rozhraní Střešovic a Ořechovky, jíž navrhoval neméně slavný architekt Jaroslav Vondrák (†55), a kterou veřejnosti zpřístupnilo v roce 2000. V Praze se též nachází další z významných Loosových staveb, Winternitzerova vila v Praze 5. Jelikož však jeho budovy stojí i v Brně či v Plzni, potažmo jinde po republice, chystají se nejrůznější výstavy, besedy, přednášky či sympózia také na západ i východ od Prahy.
Velkolepá výstava
Konkrétně MHMP chystá k poctě Adolfa Loose velkolepou výstavu Světoobčan Adolf Loos, která by návštěvníkům připomněla jednak jeho život, pak především i jeho dílo. Ačkoliv výstavu bude zaštiťovat MHMP, bude se z důvodu rekonstrukce hlavní budovy v ulici Na Pořící konat v prostorách Národního technického muzea. „Její otevření chystáme na 10. prosince, kdy nastane výročí dne narození Adolfa Loose,“ prozradila Strnadová.
K vidění by přitom měla být řada nejrůznějších návrhů, jejichž autorem Adolf Loos byl, včetně těch, u kterých není zcela jasné autorství. „Půjde o vyústění více než dvouleté práce, v rámci něhož jsme Loosovo dílo sumírovali,“ prozradila kurátorka MHMP Maria Szadkowska. Ta rovněž prozradila, že muzeum má v plánu postavit památník Loosově poslední manželce Claire Beck Loosové (+37), která svého manžela přežila a zbytek života věnovala propagaci jeho díla. Poslední léta dožila v pražských Dejvicích, odkud ji gestapo odvleklo do koncentračního tábora, z něhož se v roce 1942 nevrátila. S podobným záměrem se novinářům svěřil i ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian, který by rád vystavěl pomník přímo Loosovi.
Poslední Loosova stavba
Unikátní poctu Adolfu Loosovi pak chystá Národní technické muzeum, které hodlá zrealizovat poslední Loosův známý architektonický návrh, a to konkrétně na Letné. „Je to náš hlavní úkol, postavit tzv. poslední dům Adolfa Loose, což je dřevostavba, která se do dnešních dnů ještě nezrealizovala,“ sdělil Blesk.cz ředitel NTM Karel Ksandr.
Stavbu Loos navrhoval na základě přání Františka Müllera (†61), objednavatele Müllerovy vily, pro svou dceru Evu (†78). „Hodláme ji situovat na pozemek Národního technického muzea na Letnou a věřím, že návštěvníky velmi zaujme jako venkovní exponát,“ doplnil s tím, že by konstrukce dřevostavby byla koncipovaná tak, aby se dala rozebrat a převézt i na jiná místa. „Třeba do Brna, Loosova rodného města,“ uvedl ředitel. Při nejlepší konstelaci by budova mohla být do konce letošního prosince hotová.
Kdo byl Adolf Loos?
Narodil se 10. prosince 1870, přičemž značnou část svého života strávil na cestách v zahraničí, kde Adolf Loos také učinil první architektonické krůčky. Jméno si začal dělat svými projekty v Rakousku a ve Francii, přičemž jeho vrcholné období nastalo po návratu do Československa, kde projektoval řadu pozoruhodných moderních staveb v Plzni, v Brně, v Hrušovanech u Brna či v Náchodě.
Jeho nejznámějšími stavbami jsou tzv. Looshaus ve Vídni nebo pařížský dům Tristana Tzary, významného francouzského spisovatele. Nad nimi ovšem ční střešovická Müllerova vila, označovaná za jdnu z nejhezčích staveb funkcionalismu, jejíž kouzlo tkví ani ne tak v exteriérech, ale ve vnitřním uspořádání domu. Svým stylem ovlivnil řadu nastupujících architektů nejen u nás, ale i v zahraničí. Na následky vážné nemoci zemřel v Rakousku v 62 letech.
