První komplikace ohledně financí způsobila největší scéna, kdy se z Popelky Libuše Šafránkové (66) stala královna plesu. „Vyjádřili jsme určité obavy a rozčarování nad prvními metry denních prací – dekorace navržené v DEFĚ (východoněmecké filmové studio, pozn. red.) jsou chudé a stinné, klíčová scéna, ples, nemá potřebný prostor a lesk, právě tak se negativně projevilo seškrtání počtu komparzu,“ kritizuje česká strana německé filmaře v zachované cestovní zprávě.

„Zdá se, jako by ekonomická hlediska i přetrvávající hledisko: »je to jen dětský film« převážila hlediska umělecká,“ píše se ve zprávě Filmového studia Barrandov s tím, že se bude muset vše přetočit. A to se také stalo.

Původní rozpočet pohádky, jejíž výrobní doba trvala 227 dní, byl stanoven na 3 450 000 Kčs. V průběhu natáčení ale došlo k jeho dodatečnému navýšení na 4 083 000 Kčs, což byl ve filmové tvorbě u nás v sedmdesátých letech minulého století nadprůměr. A to by platilo i dnes. Kdyby se částka z roku 1973, kdy byla průměrná hrubá mzda 2164 Kčs, přepočítala na dnešní dobu, kdy průměrná hrubá mzda činí 34 105 Kč, rozpočet Popelky by odpovídal 64 511 400 Kč.

Podle dochovaných dokumentů jsou dnes známé ale i konkrétní částky, které se na rozpočtu pohádky podílely. Podle uzavřené smlouvy mezi Dramaturgickou skupinou Oty Hofmana a scenáristkou Bohumilou Zelenkovou (která svým jménem pokryla tehdy zakázaného autora Františka Pavlíčka) na napsání literárního scénáře filmu Popelka nejpozději do 30. července 1972 byl stanoven honorář ve výši 26 000 Kčs. Taková částka by v dnešní době odpovídala 410 tisícům korun.

Jednotlivé honoráře herců jsou sice dodnes tajností, ale odměna pro hudebního skladatele Karla Svobodu (†68) se dochovala. Z uzavření smlouvy o umělecké dílo na vytvoření hudby k filmu nejpozději do 10. května 1975 byl vystaven honorář 40 000 Kčs do 40 minut s tím, že každých dalších pět minut navíc se připisovalo tisíc korun československých. To by dnes představovalo 632 tisíc korun a za každých dalších pět minut 15 800 korun.

Krádež kůží i pohádková tržba

Natáčení Popelky poznamenala podle dochovaných produkčních záznamů i krádež. K té došlo v březnu 1973 během natáčení v Německu. „Při natáčení exteriérových scén v NDR na zámku Moritzburg ve scéně Královský průvod byly odcizeny dva kusy kůží, které přes veškeré pátrání nebyly nalezeny,“ píše se v dochovaném dokumentu, zveřejněném v knize Tři oříšky pro Popelku. Ztráta byla vyčíslena na 222 Kčs.

Na zvyšování rozpočtu během natáčení se podepsala i větší spotřeba materiálu. Podle dochovaných záznamů bylo 13. března 1973 odsouhlaseno navýšení negativního filmového materiálu o 2144 metrů.

Investovat do pohádky se už v 70. letech minulého století ukázalo jako správný tah. K 30. červnu 1979 vidělo Tři oříšky pro Popelku 2 461 232 diváků a tržby se vyšplhaly na neuvěřitelných 7 971 314 Kčs. V přepočtu na dnešní hodnotu koruny by to bylo neuvěřitelných 126 milionů.

Pohádku letos uvidíte ve čtvrtek 26. 12. ve 20.00 na ČT1

VIDEO: Princ Trávníček vzpomínal na Popelku: Utopil jsem koně ve sněhu!