Areál s názvem Kabelovna v Dělnické bude podle Lukáše Rychtaříka ze společnosti Championship Music od prosince sloužit jako sídlo různých firem, kromě toho plánují provozovatelé v opraveném sále pořádat kulturní a společenské akce. „Říkali jsme si, že je škoda, že Berlín se v Praze skoro neřeší,“ přiblížil Rychtařík, proč jako první veřejnou událost v novém prostoru zvolili právě výročí pádu Berlínské zdi. Dodal, že má k Německu osobní vztah a prostor se nachází v Holešovicích blízko čtvrti, které se říká malý Berlín.

Kus skutečné Berlínské zdi

Otevření se zúčastnil také bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). K instalaci přispěl železnou tyčí, která byla k vidění před vstupem do prostoru. „Je to část originální železné opony, kterou jsem vyhrabal v lese na Šumavě na německo-české hranici,“ vysvětlil. Dodal, že při podobných výročích je důležité si připomínat i ty, kteří stále žijí v nesvobodných režimech. „Mysleme i na tyto lidi, protože o svobodu se dá velmi lehce přijít,“ řekl.

Na berlínské události před třiceti lety zavzpomínal Šibík, který se před 30 lety jako pětadvacetiletý fotograf do Berlína vypravil a pořídil fotografie bourání zdi. Podařilo se mu projít z východní strany Berlína na západní, protože celníci nezvládali davu lidí kontrolovat pasy. „Zeď se samozřejmě začala bořit z té západní strany, takže kdybych se tam nedostal, nic bych nevyfotil,“ popsal. Fotograf Šilpoch připomněl pražské události listopadu 1989.

Berlínská zeď německou metropoli rozdělovala v letech 1961 až 1989. Západní část zůstala pod správou západních spojenců, zatímco východní se stala hlavním městem Německé demokratické republiky. Při pokusu překonat zeď zemřelo podle různých zdrojů 130 až 250 lidí, přesný počet není znám. Po dominovém zhroucení komunistických režimů ve státech střední a východní Evropy a opětovném sjednocení Německa v roce 1990 byla zeď stržena. Na svém místě zůstalo jen několik kusů, které slouží jako památníky.
Fotogalerie
5 fotografií