Rakev s Masarykem provázelo přes půl milionu lidí. Na průvod čekali celou noc

První část rozloučení s Masarykem se konala již v Lánech, kde prezident zemřel. Rakev s jeho ostatky zde byla vystavena od 15. září 1937. Uklonilo se jí na 60 000 lidí. O dva dny později byla převezena na Pražský hrad, kam do 20. září přišlo uctít památku prezidenta Osvoboditele podle odhadů dobového tisku 500 000 až 750 000 lidí.

V den pohřbu se smuteční hosté v čele s prezidentem Edvardem Benešem začali na Pražském hradě sjíždět kolem deváté hodiny ráno. Smuteční obřad, který se konal na prvním hradním nádvoří a jemuž dominoval projev prezidenta Beneše, pak skončil krátce po desáté hodině.

Z Pražského hradu poté vyrazil smuteční průvod, který v ulicích československé metropole sledovaly desítky tisíc přihlížejících, mnozí z nich strávili při čekání celou noc. Rakev s prezidentovými ostatky byla převážena na lafetě tažené šestispřežím, kterou doprovázelo šest prostých vojínů. Každý z nich zastupoval jednu z národností žijících v Československu.

Posmrtné foto „tatíčka“ Masaryka. Vezli ho Prahou na lafetě stejně jako později Havla

Rakev provázel velkolepý průvod, v jehož čele jel na koni generál Jan Syrový, generální inspektor čs. branné moci. Za rakví kráčel tehdejší vyslanec v Británii Jan Masaryk spolu s vnuky zesnulého prezidenta, následovaný prezidentem Benešem. Po nich následovali zástupci vlád asi 40 zemí z celého světa, premiér, ministři, poslanci a senátoři, delegace zahraničních měst, generalita, církevní hodnostáři, delegace vysokých škol, zástupci měst a obcí, vojáci a legionáři.

Zvláštní delegace vyslalo na Masarykův pohřeb jen devět států, nejvýše postavenými hosty byli premiéři Jugoslávie a Rumunska Milan Stojadinović a Gheorghe Tatarescu.

Průvod zamířil z Pražského hradu přes Chotkovu silnici, Klárov a Mánesův most přes Pařížskou třídu na Staroměstské náměstí, kde se symbolicky zastavil u hrobu neznámého vojína. Poté pokračoval přes Mariánské náměstí, kolem Karlova mostu a Národního divadla na Václavské náměstí a odtud k Wilsonovu nádraží, kde již čekal zvláštní vlak.

Prahu Masarykovy ostatky naposledy opustily 15 minut po třetí hodině odpolední. Do smutečního vlaku byl za lokomotivou zařazen služební vůz a tři plošinové vozy, na prvním a třetím byly věnce a na prostředním pak katafalk pro zesnulého.

Na pohřeb dohlíželo na 3800 policistů

Vlak jel přes Smíchov, Hlubočepy, Řepy, Hostivici, Jeneč, Unhošť a Libušín u Kladna do Lán, kam dorazil krátce před půl šestou večer. Do prostého hrobu byl prezident uložen v sedm hodin večer 21. září 1937.

Masarykův pohřeb, na který v ulicích Prahy dohlíželo na 3800 policistů, se těšil obrovské pozornosti veřejnosti. V centru Prahy nefungovala doprava. A například rozhlas tehdy z pražské části pohřbu vysílal dodnes dochovanou více než pětihodinovou reportáž.

V řadě knihoven je pak i dnes k nalezení výpravná obrazová publikace Dni žalu, kterou krátce po pohřbu vydalo ve spolupráci s legionáři nakladatelství Orbis. Pohřeb také dosti podrobně popsal Karel Čapek v úvaze Cesta devíti hodin a dny smutku před pohřbem vyjádřil básník Jaroslav Seifert básní Osm dní známou jako To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě. Pietní chvíle fotograficky podrobně dokumentoval zejména Ladislav Sitenský