Pouštní Manhattan je z hlíny

Historie města Šibám ale sahá už do druhého století našeho letopočtu, když se na území Jemenu prostíralo mocné Hadhramautské království. Později tomuto kraji vládla Etiopie a Persie. Během 16. století, když se Jemen dostal pod nadvládu Osmanské říše, byl Šibám z velké části zničený. Nepřičinili se o to však Turci, ale mohutné záplavy. Někteří obyvatelé šli hledat štěstí na Jávu, do Malajsie, Indie a Singapuru. Jejich potomci se po letech vrátili a chtěli ukázat, že peníze pro ně nejsou problém. Investovali svůj majetek do výstavby hliněných domů. Ale ne do žádných mrňavých chaloupek, ale rovnou do mrakodrapů!

Jedenáct pater

Říká se jim Manhattan pouště a většina z nich je právě ze 16. století. Historici i archeologové nad nimi žasnou a označují jejich architektonické uspořádání za jedno z nejdokonalejších. Ve městě a zároveň oáze Šibám najdete na 500 těchto štíhlých 30 metrů vysokých staveb. Některé mají až jedenáct pater. Na každém z nich se nacházejí dvě »bytové jednotky«. Tento způsob výstavby si místní zvolili jako obranu před útoky beduínů. Západní svět o městě ve východním Jemenu neměl potuchy až do 19. století, kdy ho navštívili dva angličtí archeologové – manželé Mabel a James Theodore Bentovi. Ti se do města zamilovali a díky nim se svět o městě dozvěděl. Dnes v Šibámu žije přibližně 7000 obyvatel, kteří mají k dispozici například nemocnici, školu a dva trhy.

Falešné novostavby

Od roku 1982 je město pod patronátem UNESCO a je zapsané do seznamu památek světového kulturního dědictví. Na ochranu proti erozi a dešťům jsou budovy omítnuté. A když už je některý hliněný mrakodrap na spadnutí, zbourají ho a na jeho místě postaví nový. Musí být ale zase z hlíny, stejně vysoký a se stejným počtem oken. Jednoduše proto, aby si nikdo nevšiml, že jde o novostavbu.