9°C
„Dcerku mi teroristé vytrhli z náruče.“ Příběhy uprchlíků, kteří míří do Česka
Bojovníci Islámského státu Sáře vyrvali z náruče malou dcerku. Khidir si myslel, že za pár vteřin zemře, po hromadné popravě hrál mrtvého. To jsou jen některé osudy lidí, kteří by se mohli dostat do České republiky. Doma si prožili peklo, proto chce teď uprchlíkům pomoci projekt Nadačního fondu Generace 21.
Nadační fond Generace 21 předložil poslancům a vysokým státním úředníkům návrh na přijetí 152 uprchlíků z Iráku a Sýrie. „Zatím je to jen snaha a pokus zachránit alespoň některé lidi před novodobým holokaustem, který probíhá právě vůči křesťanům a jezídům na území Sýrie a Iráku,“ uvedl Jan Talafant, ředitel Nadačního fondu Generace 21.
Lidé z nadace se sami vydali na cestu do Iráku, aby posbírali žádosti lidí, kteří by právě do České republiky chtěli odcestovat za svobodou. Přivezli desítky formulářů od uprchlíků, co museli kvůli bojovníkům z Islámského státu opustit své domovy.
Khidir (17) přežil vlastní popravu
Mezi uprchlíky by mohl být i teprve sedmnáctiletý chlapec Khidir. Vesnici, ve které bydlel, přepadli maskovaní ozbrojenci IS. Stovky lidí nahnali do tamní školy. Brzy nato už seděl s asi dvaceti muži na korbě náklaďáku se zavázanýma očima a tušil, co strašného se stane. Když si musel kleknout uprostřed pole a uslyšel střelbu bojovníků IS, myslel, že jeho život skončil.
Jenže kulka, která ho měla zabít, nebyla dobře mířená a jenom ho škrábla. Před bojovníky hrál mrtvého. Pak se ale dal na útěk. „Postavil jsem se. Všude kolem jsem viděl mrtvá těla,” řekl sedmnáctiletý Khidir. „Ale necítil jsem strach – musel jsem jednat rychle.” Nedávno se Khidirovi ozvala jeho sestra. Podle všeho ji i jeho matku a čtyři další sestry zajal Islámský stát. Bratři a otec byli popraveni.
Laila, Laila, Laila...!
Jako tichá modlitba zní společenským sálem v Erbilu jediné jméno: „Laila“. Patří malé holčičce, kterou unesli bojovníci IS. Její matka čekala ve městě Qaraqosh až do poslední chvíle, než musela odjet i se svým slepým manželem. Ulicemi je hnali i s dalšími lidmi do autobusu. Než k němu ale stačila dojít, jeden z bojovníků jí vytrhl tříletou dceru Lailu z náručí. Od té chvíle ji není možné utěšit. Zachránila alespoň své další čtyři děti, nechala je totiž z města odjet dříve s jinou rodinou. „V Iráku už nikdo nemá naději,” mumlá si potichu Sára.
Odejít, nebo zemřít...
Jeptiška dominikánského řádu, sestra Luma, patří mezi zhruba 50 tisíc křesťanů, kteří uprchli před postupem IS. S dalšími 35 jeptiškami nasedla do několika aut a odjela do kláštera v Ainkawa, který je v kurdském regionu v Iráku. S sebou přivezla desetiletou holčičku z církevního sirotčince. Nebylo to poprvé, kdy musela Luma uprchnout. „Stály jsme před rozhodnutím: zemřít nebo odejít,” říká o svém útěku.
Opustil 30 let práce, aby zachránil rodinu
Akram musel také utéct. Před svým příchodem do uprchlického tábora se živil jako písmomalíř. Jeho odchod byl velice bolestný. Doma musel nechat svůj ateliér, kariéru a umění. Vše obětoval, aby ochránil svou manželku a čtyři děti. „Nejsem ve správném stavu mysli,” dodává s tím, že od příjezdu do tábora nemůže tvořit.
Nadační fond má na svém účtu zhruba 250 tisíc korun, čeká na pomoc tuzemských a zahraničních partnerů.
Vláda ve středu rozhodla, že je ochotná přijmout během dvou let až 1500 běženců. To, jestli mezi nimi bude i 152 křesťanských uprchlíků, kterým chce pomoct nadační fond, se teprve uvidí. „Ta možnost existuje a zvažujeme ji, nicméně bude záležet na vládě,“ řekl Aha! koordinátor projektu Jan Talafant.
