14°C
Stravenky letos v tuzemsku slaví 25 let, Češi v nich ročně „projedí“ 15 miliard korun. Využívá je nejméně 1,3 milionu lidí u více než 60 tisíc zaměstnavatelů a čtyři z pěti lidí, kteří je momentálně nemají, by je rádi dostávali také. Průzkumy dlouhodobě ukazují, že pracovníci se stravenkami jedí pravidelněji teplé jídlo, zároveň se ale objevuje kritika ze strany některých restaurací kvůli provizím stravenkových firem. Mezi letité odpůrce stravenek patří Miroslav Kalousek (TOP 09), který prohlásil, že proti nim bude „bojovat do posledního dechu“.
Češi projedí ve stravenkách miliardy, rušit je chtěl už Kalousek. Kdo je proti nim dnes?
1.Kolik lidí stravenky dostává?
V Česku poskytuje stravenky hned několik firem nabízejících benefity, těmi nejrozšířenějšími jsou Sodexo, Edenred a Le Chèque Déjeuner. Nedávno začaly vydávat své vlastní stravenky třeba i obchodní domy Lidl a Kaufland. Celkem podle odhadů využívá stravenky více než 1,3 milionu lidí, tedy přibližně čtvrtina zaměstnanců. Jde ale o číslo staré několik let. Podle jiných odhadů má stravenky více než polovina pracovníků.
Stravenky patří mezi daňově uznatelné náklady, a to do 55 procent hodnoty stravenky. Tuto částku si tedy lze odečíst ze základu daně. Zbývajících 45 procent hodnoty stravenky si většinou doplácí zaměstnanec.
2.Jak stravenky ovlivňují obědvání?
Stravenky podle průzkumů personálních agentur patří dlouhodobě k nejžádanějším benefitům. Stále častěji je ale lidé považují za standard.
Podle průzkumu PPM Factum z roku 2018 vyplývá, že čtyři z pěti zaměstnanců, kteří stravenky zatím nedostávají, by o ně měli zájem. Tito lidé bez stravenek si ve 40 % případů ohřívají oběd donesený z domova, přibližně třetina z nich jí studenou svačinu a desetina z nich vůbec neobědvá. Na obědy do restaurace pak chodí pouze 19 % z nich.
Dvě třetiny současných „stravenkářů“ tvrdí, že by obědy v restauracích po zrušení stravenek omezily. Podobná čísla ukázal také stejný průzkum provedený v roce 2014.
3.Jaká je nejvýhodnější hodnota stravenky?
Průměrně „stravenkář“ za oběd dá 106 korun, z toho 84 korun zaplatí stravenkou a 22 Kč v hotovosti, nejvíce v tomto ohledu platí lidé v Praze (téměř 130 korun) a nejméně v Jihlavě (104 korun).
Nejvýhodnější stravenkou je ta s hodnotou 118 korun, oproti roku 2017 se částka zvýšila o devět korun. Drtivá většina lidí ale takto hodnotnou stravenku nedostává, průměrná hodnota je dnes kolem 80 korun. Jen přibližně čtvrtina firem dává zaměstnancům stravenky za více než 100 korun.
4.Na kolika místech lze stravenky využít?
Stravenky podle odhadů v současné době přijímá v Česku asi 15 tisíc restaurací a 30 tisíc obchodů. Podle údajů společnosti MasterCard v obchodech platí stravenkami 85 procent jejich držitelů, v restauracích pak 54 procent. Rovněž 64 procent lidí zaplatí u obchodníka stravenkou alespoň třikrát týdně.
5.Kdo chce stravenky zrušit?
Stravenky mají hned několik vášnivých odpůrců. Coby tehdejší ministr financí si s jejich koncem pohrával třeba Miroslav Kalousek (TOP 09). Před sedmi lety dokonce prohlašoval, že proti daňovému zvýhodnění stravenek a dalším daňovým výjimkám bude „bojovat do posledního dechu“. Zrušením se dokonce zabývala vláda, ale nakonec jeho nápad neprošel.
Loni také proti stravenkám ostře vystoupila Asociace hotelů a restaurací ČR a přišla s návrhem jejich zrušení. Jako jeden z důvodů uvedla vysoké provize, které restaurace platí stravenkovým firmám. „Stravenky postupně ztrácejí na svém původním významu a jsou zneužívány pro jiné účely, než za jakými jsou vydávány,“ řekl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Stravenky před dvěma lety kritizoval také bývalý europoslanec Petr Mach (Svobodní). Podle něj jde jen o zbytečnou byrokracii, která jen živí firmy vydávající stravenky.
6.Česko není se stravenkami výjimkou
Historie stravenek se v Evropě začala psát po 2. světové válce ve Velké Británii, odtud se pak rozšířily do Francie a dalších zemí. Momentálně jsou stravenky běžné ve 20 evropských státech. Například ty ve Francii, Belgii nebo Švédku mají obvykle až dvojnásobnou hodnotu, uvádí společnost Edenred.
7.Mají stravenkové firmy kartel?
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v červnu zahájil správní řízení ohledně možné kartelové dohody mezi třemi největšími dodavateli stravenek Chèque Déjeuner, Sodexo a Edenred. Úřad ale zatím žádné podrobné informace nezveřejnil, stravenkové firmy jakékoliv porušování zákona odmítají.
- Související
Témata:
Že by se ten lempl z TROP 0,9 začal zajímat o ceny za jídlo v poslanecký sněmovně? Sami žerou levnějc než tam žral bolševik a pořád jsou mu trnem v očích výhody běžných zaměstnaců !! Hajzl jeden nenažranej !!!
