Za stravenky už jíme 25 let. Čeká je elektronizace a možná i konec

Stravenky používáme hlavně k placení obědů a to už 25 let. Letos se dokonce podle Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) navýšila hodnota nejvýhodnější stravenky o 9 korun na 118 korun za kus. Pro všechny ale prý zas tolik výhodné nejsou.

Ne zcela dobré podmínky mají totiž samotní provozovatelé restaurací. Podle Svazu hotelů a restaurací je nesmyslné mít v oběhu další měnu.

Vysoké provize platí restaurace

„Nejvíc nám vadí provize, které se pohybují přes 6 procent a zaplatí je provozovatelé restaurací. Proto jsme navrhovali, že by bylo rozumnější, kdyby zaměstnavatel mohl místo papírových stravenek dát za stejných podmínek zaměstnanci příspěvek na stravování buď k platu, nebo na speciální kartu. To, jak dneska systém funguje, je zastaralé, jsou to potravinové lístky, za které provozovatel zaplatí velkou provizi,“ uvedl pro Blesk Zprávy prezident Svazu hotelů a restaurací Václav Stárek.

Zrušme konečně stravenky, žádají restaurace. Zlobí je vysoké provize

Ovšem i podle něj je důležité, aby se financování obědů pro zaměstnance udrželo. Jen by prý bylo rozumné, aby dostalo novou podobu, která by pro restauratéry byla výhodnější. Ani elektronická stravenková karta prý nic moc nezměnila. Alespoň ne ta, která patří tradičním firmám. Naopak podle Stárka vstupují na trh noví hráči jako Moje stravenka, kteří mají nižší provizi a to 2,5 procenta.

Ministerstvo financí by bylo za zrušení daňových výjimek všeobecně. Alespoň tak hovořila ministryně Alena Schillerová v nedělních Otázkách Václava Moravce, mimo jiné by se to tedy týkalo i stravenek.

Obliba daná tradicí

„Tato debata je sice na začátku, ale my budeme již nyní poukazovat na skutečnost, že zákon o daních z příjmů nemluví o stravenkách, ale o zaměstnaneckém stravování jako celku. Sem patří jídelny, dovážení stravy i stravenky. A neméně podstatné je, že všechny tyto formy stravování zaměstnanců mají pro stát řadu příznivých efektů. Restaurace více vydělávají, a platí tak státu více. Zvyšuje se zaměstnanost a stát tak nemusí řešit sociální dávky. Lidé se pravidelně stravují a jsou díky tomu zdravější. Na zbourání zaběhnutých pravidel zaměstnaneckého stravování by stát rozhodně nevydělal. Je třeba dívat se širší optikou,“ okomentoval situaci pro Blesk Zprávy předseda APROPOS Jiří Kráčmár.

Podle něho je náklonnost Čechů ke stravenkám dána jejich tradicí, kterou si za čtvrtstoletí existence vydobyly. Podle Kráčmára by jejich zrušením zaměstnavatelé lidem přestali přispívat na oběd a zaměstnanci by si obědy museli platit ze svého. Řada lidí by proto přestala chodit na oběd, což s sebou nese řadu dalších rizik, mimo jiné i zdravotních.

Lidl se otevřel stravenkám: Už nebudou jen pro jejich zaměstnance

„Je třeba si uvědomit, že zákon nerozlišuje stravenky, zaměstnanecké jídelny nebo dovoz jídla na pracoviště. Zrušení daňového zvýhodnění by obecně všem zaměstnancům tyto benefity vzalo nebo výrazně omezilo, protože zaměstnavatelé by zkrátka neměli žádnou finanční motivaci stravování dále podporovat,“ pokračoval Kráčmár.

Jak on, tak Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů jsou pro zachování benefitu. Díky stravenkám obědvá v restauracích o 60 procent více lidí, než kdyby je neměli. "Motivuje je to, aby si dali pauzu a šli se najíst, což je dobře z hlediska zdraví i duševní hygieny. Pro stát je to fiskálně pozitivní, byť něco ztratí na dotaci, nevidíme důvod, proč by měli být omezovány, nebo rušeny,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy Jásek.

Podle Kráčmára i podle Jáska je pak moderní a dobře využitelná také nová elektronická stravenková karta. Je prý fajn, že se s její pomocí dá zaplatit celá částka, aniž by konzument musel ještě složitě doplácet penězi.

A co kníženka?

„Je nicméně třeba mít na paměti, že systém musí fungovat tak, aby lidé peníze na kartě utráceli skutečně za obědy, nikoli za jiné zboží. Zde spatřujeme jisté limity a vidíme místo, na které by se stát měl zaměřit. Tedy aby zvýhodněný příspěvek na stravování, realizovaný stravenkou papírovou nebo elektronickou, byl využíván účelně,“ dodal Kráčmár.

Se stravenkou kartou jako první přišla firma Enderned a to už před třemi lety. Dneska ji podle tvrzení tiskového mluvčího Marka Pražáka má 100 tisíc lidí.

Češi v práci zanedbávají obědy, jsou nejhorší v Evropě. Někteří neobědvají vůbec

„Tuto změnu můžeme považovat za revoluci ve způsobu poskytování zaměstnaneckých benefitů, kdy postupně bude docházet k jejich překlápění z klasické papírové formy na jednodušší a digitální řešení. Díky digitalizaci stravenek získává zaměstnavatel i zaměstnanec značné výhody, např. zjednodušení administrativy spojené s objednáváním a nabíjením stravenkové karty, zaměstnanec platí na korunu přesně a díky mobilní aplikaci získává celkový přehled o zůstatku na kartě či o proběhlých platbách,“ popsal Pražák pro Blesk Zprávy.

I podle něho by měl stát příspěvek na stravování lidem ponechat. Využívá jej prý 80 procent českých zaměstnanců. Společnost je ochotna o případných změnách s ministerstvem financí diskutovat, něco podobného totiž funguje ve většině zemí Evropské unie. Mimochodem nově existuje také takzvaná kníženka, neboli benefit, díky kterému mohou čeští zaměstnanci kupovat knihy osvobozené od daní a pojistného.