V Letech vraždili Romy Češi. Novorozeňata dávali do kádě s vodou, říká aktivista

Autor: Aneta Černá,Info.cz - 
17. 12. 2017
16:15

„Ono se mluví hlavně o židech a o Osvětimi. Ale že tady byl na území Československa tábor pro Romy, který vedli Češi, to se nezmiňuje. Za komunismu to bylo tabu,“ vysvětluje v rozhovoru pro INFO.CZ romský aktivista Čeněk Růžička, který je také prezidentem Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR. Od roku 1997 bojuje za to, aby na místě bývalého cikánského tábora v Letech u Písku, kde mu zemřeli příbuzní, nestál vepřín. Nyní se mu to zřejmě po dvaceti letech podaří. Začátkem prosince jeho dlouholeté snažení ocenil i americký velvyslanec, který mu za aktivistický několikaletý boj udělil cenu Alice Garrigue Masarykové. Růžička ale nemá nyní v plánu odpočívat a informace o táboře v Letech a vzpomínky pamětníků chce šířit i dál na školách a přednáškách. „Dozorce prý vybírali podle toho, aby byli otrlí a nesnášenliví vůči Romům, aby se s nimi nepárali. Když se v táboře narodilo děťátko, dozorce ho vzal za nohy a ponořil do kádě s vodou. Z 36 novorozenců, kteří přišli na svět v táboře, přežil jediný,“ dodává Růžička.

V koncentračním táboře v Letech u Písku byla uvězněná Vaše maminka a zemřel tam Váš dědeček a nevlastní sourozenec. Kdy jste se o tom poprvé dozvěděl?

Mně to máma za komunismu neřekla. Vždycky, když naši před Dušičkami jeli do Letů, tak nám řekli, že jedou do Liberce, takže jsme to nevěděli. Já jsem to zjistil až v roce 1997 od Markuse Papeho (německý spisovatel, který se věnuje problematice rasismu a diskriminace, pozn. red.). Kontaktoval mě, a když mi to řekl, tak jsem mu nevěřil a myslel jsem, že je to nějaká manipulace. Odvezl mě ale do Letů k bráně a ukázal mi tam archivní dokumenty, které to potvrzovaly. Tam se mi obrátil celý dosavadní život vzhůru nohama. Tam u toho prasečáku, kde trpěla moje rodina, jsem si uvědomil, co jako Rom v této společnosti znamenám. Zahynul tam můj děda i maminčino děťátko. Říkal jsem si, jak je možné, že nám Češi povraždili naše lidi a ještě tady nechali postavit prasečák. Hrozně jsem se naštval. Tam jsem se zapřísahal, že to tak nenechám a ten prasečák musí zmizet.

Jak Vaše matka reagovala, když jste jí řekl, že víte, že byla v Letech?

Ten den, když jsem se to dozvěděl, tak jsem pospíchal domů. Když jsem přišel, tak se mě maminka ptala, kde jsem byl. A já jsem řekl pravdu. Maminka si sedla naproti mně, začala plakat a řekla mi, že se bála, aby mě nezavřeli, proto mi to neřekla. Nechtěla mě stavět proti tomuto národu. Tábor totiž vedli Češi, i dozorci, kteří vězně mlátili, byli Češi. Já jsem se pak postupně všechno dozvídal.

Vaše maminka se do tábora dostala za poměrně dramatických okolností…

Od roku 1940 zakázaly úřady Romům kočovat. V srpnu 1942 byl pak proveden soupis všech „cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu“. V obcích Romům vyčlenili místo, kde je nechali žít v maringotkách. Celé romské rodiny pak musely chodit na četnické stanice, kde jim měřili hlavy a zkoumali barvu očí. To bylo hrozně ponižující. Jednou byla moje maminka s malým dítětem mimo vesnici, a když se pak vrátila tam, kde bydleli, tak tam nikoho nenašla, protože všechny už odvezli do tábora. Vydala se proto za starostou. Ten jí řekl: „Bětko, je to špatný, odvezou vás do Letů.“ On se ji ale snažil zachránit, tak ji naložil i s tím děťátkem a jeli do Boleslavi, do nemocnice na infekční oddělení, kde měl svého kamaráda primáře. Tam byla schovaná asi dva dny. Nějaký udavač z vesnice ale prozradil, že se tam skrývá. Nejdřív pro ni přijeli četníci, ale protože to byli Češi, tak si s nimi ten primář nějak poradil. Ale druhý den už přijeli Němci a tam už nebylo úniku. Takže ji naložili a odvezli do Letů.

Celý rozhovor čtěte na Info.cz

Doporučujeme
1080p 720p 360p
Další videa