18°C
Umělé oplodnění lesby jako pojistný podvod? Jana musela riskovat pro dítě zdraví
Jana Hámková s partnerkou toužily po vlastním dítěti. Kvůli českým zákonům si ale jako lesby musely vybírat mezi dvěma špatnými možnostmi. Na jedné straně jim hrozilo obvinění z pojistného podvodu a možné budoucí narušení rodiny, na druhé riziko nakažení pohlavní chorobou. Legální cesty pro podobné páry chybí. Poslanci přitom měli šanci vše změnit novelou na jaře tohoto roku. O tom, proč stát umožňuje ženám umělé oplodnění pouze se souhlasem muže, se diskutovalo v rámci letošního Prague Pride.
Touha po dítěti a chybějící legislativa dohnaly Janu Hámkovou a její partnerku k těžkému rozhodování. Lesby totiž nemohou na umělé oplodnění. K tomu je třeba písemný souhlas partnera, kterým se rozumí jedině muž. To mohla změnit novela, která proběhla na jaře Sněmovnou. Po bouřlivé debatě ji ale poslanci zamítli.
Umělé oplodnění může být pojistný podvod
Jana se tak rozhodla pro jiné řešení. „My jsme šly cestou domácího oplodnění,“ popsala. Pro umělé oplodnění na klinice by si sice dokázaly s partnerkou obstarat podpis, nebylo by to ale bez rizika.
Lesbické páry se totiž umělým oplodněním na klinice mohou dopouštět pojistného podvodu. Navíc jim hrozí, že se kamarád, který by se vydával za jejich partnera, začne dožadovat svých rodičovských práv. I proto nakonec vyhrála možnost dárce a domácího oplodnění.
To s sebou ovšem rovněž nese rizika. Budoucí matce při tomto způsobu hrozí nakažení přenosnou chorobou, stejně jako u umělého oplodnění by se dárce spermatu mohl navíc časem dožadovat rodičovských práv. Aby ženy měly jistotu, že se to nestane, hledaly někoho cizího. „Dárce jsme nakonec našly na internetu,“ uvedla Jana Hámková.
„Sešly jsme se naším anonymním dárcem, dohodly jsme se na podmínkách: že nechce být zapsaný v rodném listě, že nám daruje sperma a tak dál,“ popsala Jana, kdy poprvé viděla biologického otce svého dítěte.
Samotné oplodnění pak proběhlo na hodinovém hotelu. Hlavní roli v něm hrála injekční stříkačka. „Dárce nám tam dal sperma do injekční stříkačky a odešel. Potom mi partnerka sperma injekční stříkačkou aplikovala,“ vzpomínala žena na průběh početí své dcery.
S anonymním dárcem hrozí nakažení pohlavními chorobami
Upozorňuje však na to, že tím, že nemohla legálně využít reprodukční kliniku, riskovala zdraví svoje i svého budoucího dítěte. „Klinika zajistí testy na pohlavní nemoci a na žloutenku a další,“ upřesnila Jana. Jejich dárce jim sice přinesl dokumenty, potvrzující jeho zdraví, ale ženy si přesto nemohly být jisté. „Ty papíry si jakýkoli člověk vytiskne z internetu,“ okomentovala Jana.
O tom, proč stát nutí svou legislativou ženy jako Jana Hámková riskovat, diskutovali nedávno i Jan Trnka ze třetí lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Adéla Horáková se Zdeňkem Slobodou z LGBT organizace PROUD a právnička Lucie Zachariášová.
Bezpečná a zároveň legální možnost pro lesby není
Legální možnost, jak by lesbické nebo homosexuální páry mohly založit rodinu bezpečně, v Česku v podstatě chybí. Zdeněk Sloboda k tomu uvedl, že v současnosti nikdo nikomu nebrání, aby se stal rodičem, který o dítě pečuje a vychovává. Problémem je, že ve stejnopohlavních párech může být právním rodičem jen jeden z partnerů. Zejména homosexuální páry tak musí riskovat.
Novela zákona, která by umožnila ženám podstoupit umělé oplodnění bez souhlasu muže, ale neprošla v Parlamentu. Při jejím projednávání poslanci argumentovali zejména nutností, aby dítě vychovávala klasická rodina, kde by mělo mužský a ženský vzor. Podle diskuzního panelu je takový argument ale lichý.
Sny vs. realita
Klasická rodina z představy většiny Čechů je podle panelu taková, kde jeden muž s jednou ženou vychovávají své biologické děti. Odborníci ale upozornili, že realita českých rodin je už dávno jiná.
Sloboda k tomu uvedl statistiku. Podle té se v Česku rozpadne asi polovina všech manželství. Čím dál častější tak jsou rodiny, kde se o dítě stará jen jeden z rodičů, nebo se o dítě starají partneři jeho biologických rodičů. K tomu pomalu přibývá i homosexuálních párů, které společně vychovávají děti.
Proti tomu, že by dítě potřebovalo ženský a mužský vzor navíc mluví i praxe. „Ze zkušenosti s dětmi stejnopohlavních párů vyplývá, že si v tom děti umí udělat pořádek samy,“ uvádí k tomu Sloboda. Děti podle něj nemají problém s výchovou od dvou matek nebo otců.
Podle panelu je tak potřeba začít vnímat rodinu jinak než biologicky. Rodina je společenství lidí, které o sebe pečuje a cítí za sebe zodpovědnost. Rodina je ale i věcí volby, řekla k tomu Zachariášová. Podle Slobody bychom neměli rodičovství brát jako biologickou nutnost, ale jako sociální potřebu a její naplnění umožnit těm, kteří ji mají.
VIDEO: K LGBT komunitě se začínají hlásit i čeští politici.
