Proč jsme v pondělí unavení a pomáhá počítání oveček? Vědci prozkoumali spánek

Studie prokázaly, že prášky na spaní prodlouží celkovou dobu spánku průměrně jen o 25 minut. Sice dokážou navodit spánek rychleji, ale jejich otupující účinek zvyšuje pravděpodobnost, že si nebudete pamatovat, že jste se v noci probudili – a tudíž budete mít pocit, že jste spali lépe. Dlouhodobé užívání prášků na spaní může negativně ovlivnit celkový zdravotní stav.

Co dělat, když nemůžete spát? Nechte si poradit od experta:

Alkohol sice pomáhá vklouznout do spánku rychleji, ale má zároveň značný negativní dopad na množství a kvalitu spánku. V první polovině noci alkohol přinese hluboký spánek, ale potlačí fázi REM, kdy se zdají sny. Jakmile alkohol vyprchá, je naopak spánek lehčí a těkavější s častějším probouzením.

Vědci vyvrátili mýty o spánku. | Profimedia

Dvě třetiny populace chodí o víkendu do postele později a spí déle. Tím si ale koledují o společenskou verzi pásmové nemoci, kterou zažívají cestovatelé při přeletu přes dvě a více časových pásem. Změna spánkového vzorce naruší běžné zvyšování a klesání tělesné teploty, což zpomalí příchod spánku. A výsledkem je v neděli večer nespavost, po které jste v pondělí ráno nevyspalí a unavení.

Vědci vyvrátili mýty o spánku. | Shutterstock.com

Pravdou je, že potřeba spánku se u různých lidí liší. Děti potřebují více spánku než dospělí a někteří lidé jsou přirozeně menší spáči než jiní. Doporučovaná doba spánku pro dospělé je sedm hodin a více, ovšem pokud tato doba přesáhne devět hodin, je to stejně špatné, jako nedostatek spánku.

Vědci vyvrátili mýty o spánku. | Shutterstock

Přestaňte rýt do svých potomků! Existují vědecké důkazy, že přirozené spánkové rytmy pubescentů zpomalují hormonální změny, jimiž jejich tělo prochází. Proto je jejich přirozenou spánkovou tendencí jít do postele později a také později vstávat. Kromě toho potřebují asi devět hodin spánku za noc. Školy, které ráno posunuly začátek výuky, zaznamenaly lepší výkony studentů i snížení denní ospalosti a klimbání v lavicích.

Vědci vyvrátili mýty o spánku. | Shutterstock

Před vynálezem žárovky spali naši předkové ve dvou čtyřhodinových blocích, mezi nimiž se na hodinu nebo dvě budili, a spánek v jednom osmihodinovém, nepřerušovaném bloku lze připsat na vrub modernímu životu. V rámci nedávné studie se osm dobrovolníků uchýlilo do prostředí, kde měsíc zažívali 14 hodin denně bez světla. Po několika dnech se jejich spánkový vzorec vrátil zpátky k historickým dvěma přerušeným spánkovým fázím.

Některým druhům potravin je připisována odpovědnost za noční můry, ale podle jedné studie může být vina spíš na straně našich emočních postojů vůči jídlu. Lidé konzumující zdravou stravu s delšími intervaly mezi jídly mívají příjemnější a živější sny, zatímco ti s nekontrolovanými či citově podbarvenými stravovacími vzorci mívají častěji znepokojivé a děsivé sny.

Vědci vyvrátili mýty o spánku. | Profimedia

S touto prastarou radou ovšem vědci rozhodně nesouhlasí. Tým psychologů z oxfordské univerzity provedl studii, v níž 50 dobrovolníků trpících nespavostí rozdělil do tří skupin. První skupina před spaním počítala ovečky, druhá si představovala něco příjemného – například scénu z dovolené – a třetí si mohla vybrat, jak se pokusí usnout. Skupina, která si před spaním udržela šťastnou myšlenku, usnula o 20 minut dříve než obvykle, zatímco skupině počítající ovečky to trvalo o 40 minut déle než obvykle.

Vědci vyvrátili mýty o spánku. | Shutterstock.com