9°C
Víte, že dnes je Mezinárodní den kávy? Nápoj, jehož počátky sahají ke konci 14. století, je oblíbený napříč generacemi, a za tu dobu o něm vznikla celá řada studií, ta první pochází z roku 1820. Studie se vždy snažily zjistit, jaký vliv má káva na náš organismus. Přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy ohledně kávy.
Milujete kávu, ale bojíte se o zdraví? Víme, co dělá s vaším tělem
1.Veselé kozy
Jednou z prvních zmínek o kávě je legenda o habešském pastevci koz, který si všiml, že jeho zvířata jsou mnohem čipernější, když si dají z neznámého keře červené bobule. Nakonec je vyzkoušel sám a měl skutečně energie na rozdávání. První doložené počátky kávy se datují ke konci 14. století v Jemenu. Do Evropy se káva dostala v 17. století. Na území Čech se káva dostala díky porážce Turků u Vídně, kteří tu nechali pár pytlů s kávovými zrny.
Českou specialitou je pak pití „turka“, což je kafe s lógrem. S kávou z Turecka nemají mletá zrnka ve vroucí vodě samozřejmě nic společného.
2.Škodí káva zdraví?
Mýtů okolo škodlivosti kávy je poměrně dost. Škodlivá je zejména v případě, že jí pijete příliš často, ale to je velice individuální. Je pravda, že příliš mnoho kávy zvyšuje srdeční tlak, zatěžuje srdečně-cévní systém a ledviny. Zda káva škodí zdraví nebo mu jen prospívá – na to neexistuje jednoznačná odpověď.
3.Pozor na turka
Přiměřená konzumace kávy představuje prevenci proti celé řadě nemocí, např.
Parkinsonově chorobě nebo cukrovce 2. typu. Díky obsahu antioxidantů má káva podobně příznivé účinky jako zelený čaj nebo červené víno. Z hlediska zdravotního je však nejméně vhodným nápojem „turek“. Při konzumaci totiž vždy vypijeme i část sedliny, která dráždí sliznice trávicího traktu a obsahuje i látky, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Proto lidé trpící kardiovaskulárními nemocemi by měli pít pouze kávu překapávanou nebo rozpustnou.
4.Káva nalačno?
Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv a tím připravuje trávicí systém
na trávení potravy. Je tedy lepší, aby byla káva následována konzumací jídla.
Přesto by u zdravého člověka neměla vyvolat zdravotní obtíže. U pacientů se
zánětem žaludku nebo vředovou chorobou žaludku je vhodné si kávu odpustit.
5.Způsobuje dehydrataci?
Káva organismus nedehydruje, je naopak významným příspěvkem k celkovému dennímu příjmu tekutin. Doporučené denní množství kofeinu představuje 4 až 6 šálků, tj. asi půl litru kávy. Tato dávka ve skutečnosti nepůsobí silně močopudně. Po počáteční konzumaci kávy se sice zvyšuje potřeba močení, ale ta při další konzumaci už nestoupá. Jinak je tomu v případě přehnaného pití kávy, které se projevuje vylučováním zdraví prospěšných látek z těla (vápník aj. minerální látky) a také celkovým odvodněním.
6.Káva s mlékem je k ničemu?
Mléko tlumí účinek kofeinu pouze na sliznici žaludku, proto je káva s mlékem doporučována u onemocnění žaludku. Mléko a ještě více smetana však zpomaluje vyprazdňování žaludku a s ním i rychlost vstřebávání kofeinu. Nástup účinku kofeinu je proto pomalejší, doba působení delší a konzument může mít pocit, že káva s mlékem je svými účinky slabší než samotná černá káva. Nejrychlejší nástup účinku má káva konzumovaná nalačno.
7.Espresso je silnější a účinnější…
Účinky kofeinu jsou závislé především na dávce kávy a v ní obsaženém množství kofeinu, ale také na rychlosti, jakou kávu vypijeme. Pocit při pití kávy ovlivňuje i množství použité vody. Stejné množství mleté kávy bude chutnat v espressu s malým množstvím vody jako silná káva. Navíc ho vypijeme podstatně rychleji než velký objem překapávané kávy. Proto espresso, zejména vypité rychle a nalačno, bude mít větší účinky než překapávaná káva vypitá postupně, s mlékem, a navíc spolu s jídlem. Přitom množství použité kávy, a tedy i kofeinu, může být stejné.
8.Mohou kávu pít těhotné a kojící ženy?
„Většina žen se nemusí své oblíbené kávy vzdát ani v tomto období. Studie prokázaly, že malé množství kávy v těhotenství (do 150 mg kofeinu, tedy 2 až 3 šálky denně) nemá negativní vliv na vývoj plodu ani na vznik komplikací. Při kojení je povolená dávka kofeinu 200 mg denně,“ tvrdí Pavel Kohout z Fóra zdravé výživy.
9.Žlutý chrup z kávy?
I když se traduje, že pití kávy negativně působí na zabarvení a kvalitu zubní skloviny a souvisí s tvorbou zubního plaku, odborné studie to vyvracejí. Italští vědci z anconské univerzity zato narazili na látku, která zabraňuje šíření bakterií napadajících zuby a způsobujících jejich kazivost.
10.Zvyšuje káva krevní tlak?
Běžné dávky kávy rizikové nejsou, kávu si mohou dovolit i lidé s kardiovaskulárními nemocemi. U toho, kdo kávu nepije pravidelně, může dojít k mírnému zvýšení krevního tlaku, ale na kofein rychle vznikne tolerance a tlak se vrátí na původní hodnotu.
11.Povzbuzení při studiu?
Předávkování (jednorázová dávka kofeinu kolem 0,5 až 1 g) se projeví neklidem, zrychlenou srdeční akcí, nespavostí, častým močením. Člověk je velmi vzrušivý, ale případné přijaté informace není schopen uložit. Přehnaná konzumace kávy proto rozhodně není vhodná pro studenty.
12.Káva vás zbaví stresu
Podle studie z roku 2005 káva poskytuje mnoho antioxidantů. Zatímco ovoce a zelenina jich má také hodně, lidské tělo absorbuje většinu spíše z kávy.Výzkumníci z národní univerzity v Soulu zkoumali mozky potkanů, kteří byli unavení, a tím pádem ve stresu. Ti, kteří byli vystaveni aroma kávy, se probrali a stres u nich začal opadávat.
Témata:
Kdybych po pití kávy vypadal tak, jako slečna na fotce, tak budu pít hektolitry. Asi 4 hrnky denně je málo.