Schizofrenička Barbora O. ho tam v šatně školy, poté, co nožem usmrtila jednoho ze studentů, vyměnila za pobodanou vážně zraněnou studentku. Odnesl to tři centimetry hlubokou bodnou ranou do hlavy.

Předstírám, že nechápu, jak chlap, odhadem sto dvacet kilo živé váhy, s tvrdým policejním výcvikem, se nechá bodnout od 160 centimetrů vysoké holky. „Vůbec netušíte, v jaké poloze jsem musel na tom místě být,“ reaguje vyjednavač. Víc ale o tomto zatím posledním případu mluvit nesmí, stále se vyšetřuje.

Vybavuje se mu však jeho vůbec první zákrok z roku 2006. Tehdy rozmlouval sebevraždu svému kolegovi z havlíčkobrodské dopravky. „Našli jsme ho stát na kraji lesa v koruně borovice s oprátkou na krku. Chtěl skočit! Rozpadlo se mu manželství,“ vypráví Gruber. Jeho výmluvnost mu pomohla kolegu přesvědčit, aby nakonec ze stromu slezl. „Výřečný jsem byl vždycky, tím se netajím,“ směje se.

A využívá svých schopností i doma, jak to například ve filmu Vyjednavač předvádí Kevin Spacey? „Když žijete s policejní vyjednavačkou, moc se smlouvat nedá,“ usměje se. „A co si jinak myslím o podobných filmech? S naší prací to moc společného nemá,“ mávne rukou bývalý elitní kriminalista, který mimo jiné s kolegy před lety zatýkal v jihlavské nemocnici heparinového vraha Petra Zelenku, následně odsouzeného na doživotí.

Známý zločinec hrozil sebevraždou: Policisté s ním vyjednávali téměř dvě hodiny!

Granát

Za sebou má řadu zásahů, do paměti se mu vryl i ten z Třešti na Jihlavsku před šesti roky, kdy šéfoval jihlavské kriminálce.

Natažené policejní pásky tam na malém sídlišti nepřehlédnutelně lemovaly jeden z paneláků. V jednom z jeho bytů tam muž (63) seděl s granátem v ruce a vyhrožoval jeho odpálením.

„Zaklepal jsem ještě s kolegyní u dveří. K našemu překvapení nám starší muž otevřel a zval nás dál,“ líčil Gruber. „Nebojte, já vám neublížím. Chcete kafe?“ reagoval překvapivě na dvojici policistů v civilu („Chodíme v civilu, protože uniforma zvyšuje emoce. Pokaždé ale těm lidem řeknu, že jsem policista.“).

„Ten muž – bývalý český emigrant z Německa, nám uvařil kávu. Pochopitelně každý jeho pohyb jsme bedlivě sledovali, aby něco neprovedl. V bytě žil se svojí o třináct let mladší přítelkyní a jejím synem. Ta ženská se ho chtěla zbavit a on jim začal vyhrožovat granátem, respektive jeho atrapou, jak se později ukázalo.“

On sám přitom do takových akcí zbraň ani neprůstřelnou vestu nenosí. „Mou zbraní jsou slova,“ vysvětluje.

Matka vražedkyně ze Žďáru v slzách promluvila: Už si uvědomila, že vraždila! Je na dně

Druhou část poutavého příběhu si můžete na Blesk.cz přečíst ještě dnes!