Jadran Šetlík, vyhledávaný fotograf: Jak jsem fotil socialistické akty!

Jak se v letech osmdesátých fotila reklamní kampaň? Byly nějaké intervence od soudruhů?

„Já si na žádné podmínky od soudruhů nepamatuji. Snad jen v samém začátku, to bylo krátce poté, co jsem se vrátil z Itálie. Tam jsem začal svoji fotografickou kariéru jako zřejmě nejmladší římský paparazzi, bylo mi tehdy 14 let. Občas mi bylo u nás vyčítáno, že můj styl je příliš zápaďácký. Pak si na to ale referenti podniků zahraničního obchodu, pro které jsem dělal většinu reklamních zakázek, zvykli. Postupem času mi tento styl na obtíž nebyl, ba naopak. Svědčí o tom množství kampaní, plakátů, billboardů i kalendářů pro tuzemské i zahraniční firmy.“

Ani do fotografování aktů nikdo nemluvil?

„Často jsem slýchal při zadání zakázky, že to musí být takové, aby něco bylo vidět, ale přitom také nebylo... Postupem času se toto kritérium uvolnilo a mohlo být vidět i víc... Každý rok jsem si dělal vlastní, autorský kalendář, kde jsem se nemusel na nic ohlížet. V takovém případě jsem pak oblékal své modelky pouze do světla a stínu, což byly vždy moje nejlepší soubory uměleckých aktů.“

Jóga je sexy! Fotograf fotil nahou manželku při cvičení

Tam nebyly žádné mantinely?

„Ty meze jsem si dával sám. Vždy jsem dbal na to, aby ty akty byly takové, aby si je ženy samy rády pověsily v kanceláři či jiném interiéru.“

Jak vznikl v té době slavný kalendář nahých žen na židlích?

„Často jsem za účelem nafotografování kalendářů létal na nejrůznější místa na světě a vyhledával ty nejatraktivnější scenerie – Havaj, Bermudy, Bahamy, Karibik atd. Některé vznikly v exteriéru v Čechách a některé v ateliéru. K jedné sérii pro anglickou chemickou firmu, která tehdy sídlila v Praze, jsem nemusel letět nikam. Jen sehnat pár zajímavých židlí a teplo exotických krajin jsem zaměnil za teplo mého ateliéru. A aby se mi po exotice nestýskalo, vybral jsem si aspoň jednu trochu exotičtější modelku...“

Jak se modelky vybíraly?

„Nesháněl jsem je na ulici jako někteří kolegové. Pohyboval jsem se mezi modelkami a měl dost kontaktů…“

Chybí vám v práci něco z té minulé doby?

„Doba minulá, nebo i ta současná, moji práci až tak neovlivnila. Vždy jsem si vytvářel svůj mikrosvět, ve kterém jsem si žil a nenechával se příliš ovlivňovat okolním děním. Pochopitelně časem se každý někam posouvá. Proto se dnes také zabývám skoro výhradně vlastními fotografickými projekty, obrazy – portréty.“