Expert na popáleniny Ludomír Brož: Na obličej je nejlepší kůže z paží

Co bych měl jako svědek takového incidentu ihned udělat?

„Pokusit se o neutralizaci. Tedy polít postižené místo vodou, která látku naředí a sníží její účinnost.“

Co následuje po převozu do nemocnice?

„Vždy je potřeba provést v narkóze primární ošetření na operačním sále. Pokud je pacient poleptán neznámou látkou, zjistí se její pH, tedy zda jde o zásaditou látku, nebo kyselinu. Pak už používáme přímo detoxikační činidla, která konkrétně účinkují na kyseliny nebo na zásady.“

Je pacient s takovým zraněním automaticky uveden do umělého spánku?

„Ne. Záleží na lokalizaci, na rozsahu a na tom, jestli je v šokovém stavu. Tedy ve stavu, kdy náš kardiovaskulární systém není schopen dodat tkáním dostatek živin, a současně není schopen z tkání odstranit oxid uhličitý a odpadní zplodiny, čímž člověka ohrožuje na životě. Pokud byla slečna v Plzni uvedena do umělého spánku, možná tam bylo podezření, že to spolkla.“

Jak dlouho lze umělý spánek udržovat?

„V současné době je to neomezené, nicméně mohou vzniknout komplikace, například postižení dýchacích cest infekcí a následný zápal plic.“

Stává se, že když se člověk z umělého spánku probudí, už má po operaci nebo operacích opravený celý obličej?

„Ano, ale my se snažíme, aby byl ten umělý spánek právě kvůli zmiňovaným komplikacím co nejkratší.“

Když vám pacienta s žíravinou v obličeji přivezou, co následuje po prvotním ošetření? Dáváte mu obklady?

„Spíše dezinfekční roztoky nebo dezinfekční krémy a čeká se na demarkaci, tj. na přesné ohraničení mezi zdravou a mrtvou tkání, která se pak odstraní.“

Za jak dlouho se demarkace projeví?

„Během několika dnů, ale je to velmi individuální. U dětí to trvá déle, protože mají daleko větší schopnost sebeobnovy. Pak se mrtvá tkáň odstraní a transplantujeme zdravou kůži z jiné části těla, a čeká se, jestli přiroste.“

Když ne, lze transplantovat kůži i od jiných pacientů, ne?

„Lze. Profesor Bohdan Pomahač transplantuje celé obličeje, ale pak pacient musí doživotně brát léky, tzv. immunosupresiva, které zabraňují organismu, aby cizí tkáň neodloučil. Jejich nevýhodou jsou značné vedlejší účinky.“

Jak velkou má pacient šanci, že se kůže chytí hned napoprvé?

„Za úspěch považujeme přihojení z 90 procent. Málokdy se ale kůže chytne na sto procent. Jednu pacientku jsme transplantovali čtrnáctkrát.“

V čem byl problém?

„Měla imunologické potíže, problémy s hojením. Ale paní byla trpělivá a nakonec se to podařilo.“

Jak dlouho trvá jedna operace?

„Záleží na rozsahu transplantované plochy, výkon se skládá z několika etap – odběr kůže, příprava k jejímu přiložení a vlastní autotransplantace. Při nekomplikovaných výkonech to je zhruba 1,5 hodiny.“

Kde berete kůži, když se opakovaně nechytí?

„Z těla pacienta. Když se odebere, zase doroste. Jak bychom jinak zachránili chlapce s popáleninami na devadesáti procentech těla?“

Brali jste mu kůži stále ze stejné části? Odkud?

„Z vlasaté části hlavy. Tam jsme brali šestkrát. Poprvé jsme transplantovali na nohu, počkali čtyři týdny, až se kůže na hlavě obnovila, a opět ji použili na jinou část těla.“

Jak tlustou vrstvu kůže odebíráte?

„Na některých částech těla je kůže tlustá dva milimetry a my z ní brali vzduchovým nebo elektrickým dermatomem nebo mechanicky Watsonovým nožem 0,2 milimetru. Spodní část kůže zůstane zachovaná a z té dochází k obnově svrchní vrstvy.“

Odkud se bere kůže na obličej?

„Nejlepší je vnitřní plocha paží, protože je tam jemná, tenká kůže.“

A jaká je nejvhodnější kůže na rty?

„U rtů se většinou vysune sliznice zevnitř úst.“

Já jsem slyšel o případu, kdy lékaři použili na rty kůži z genitálií. Je to možné?

„Z genitálií bereme kůži, třeba když se dělají nové bradavky. A u těch rtů je to taky možné, protože jsou podobné, jak barvou, tak svým složením. Ale ať už děláte cokoliv, musíte respektovat mimické svaly. Když jdu pacientce vyndávat pihu z obličeje, tak jí nejdříve řeknu, ať se na mě usměje nebo zamračí, a podle rýh a vrásek v obličeji poté musím volit řez, abych neporušil mimické svaly, mělo by to za následek deformaci obličeje.“

Když se kůže chytne, už je všechno v pořádku?

„Následně se musí dávat dobrý pozor, aby nevznikaly jizevnaté kontraktury, což je zkrácení jizevnaté tkáně vedoucí k deformitě s omezením normálního rozsahu pohyblivosti. Může vám to tak zúžit ústa, že si ani nestrčíte lžíci do pusy. Nebo se vám uzavřou nosní průduchy. Nebo nebudete moci dovřít víčko a budete si muset kapat celý život do oka kapky, aby vám nevyschla spojivka.“

Po kolika dnech se obvykle v tváři silně popálený člověk může už volně pohybovat po chodbách nemocnice?

„Pokud je popálený pouze obličej, pacient již za 2 – 3 dny nemá omezení.“

To je ta fyzická část. Jenže popáleniny výrazně ovlivňují i psychiku. Jak se pracuje s pacientem, když vlastně ztratí tvář?

„Záleží i na tom, jestli došlo ke zničení mimického svalstva, které se výraznou měrou podílí na tom, zda člověk bude vypadat stejně jako dřív. Měli jsme pacienta, který byl těžce znetvořený v obličeji, ale dokázal si z toho dělat srandu. Jiný pacient to od začátku nesl těžce a pak měl o to horší jizvy, protože špatná psychika na tvorbu jizev působí.“

Většina lidí se po takovém úrazu straní společnosti. Pomáháte jim, aby dokázali zase normálně žít?

„Léčba je dlouhodobá, trvá několik měsíců. Během nich tu máme vlastního psychologa, který pacienty na normální život postupně připravuje. Je důležitá i spolupráce rodiny, chceme třeba, aby vůbec nemluvila o úrazu, jak k němu došlo. Protože postižení si to připomínají a mají děsivé vzpomínky, děsivé sny a to psychice neprospívá. Měli by se bavit o něčem jiném, veselém, i když jim třeba shořel dům.“

Jenže když se stane takový případ jako v Plzni, vyšetřovatelé se chtějí dozvědět něco víc a ptají se na to, co se stalo. To nevadí?

„Vyšetřovatelé čekají na náš souhlas, kdy my je k pacientovi pustíme. Pacienti jsou navíc pod silnými analgetiky, takže jejich výpovědi by ani nemusely být zrovna adekvátní. Proto čekáme na dobu, kdy budou plně při vědomí.“

Myslím, že i pro lékaře to musí být psychicky náročné. Měl jste někdy případ, který vás tak psychicky rozhodil, že jste to nezvládal?

„Když jsem nastoupil, tak to se mnou mávalo, ale zvyk je železná košile.“

Stalo se někdy, že jste měli pacienta, který se nedokázal vrátit do svého normálního života?

„Jsou pacienti, kteří si nepřipouští, co se jim stalo, a chtějí co nejdříve pracovat. Pak jsou ti, kteří to zneužívají v rámci sociálního stavu, aby nemuseli do práce a dostali invalidní důchod, a pak jsou pacienti, kteří se nikdy nesmíří s tím, jak vypadají, a ti pak mají psychické problémy. Naštěstí případů, kdy někdo na někoho vylil kyselinu, není moc.“

Ludomír Brož o sobě

„Jako medik jsem chtěl dělat plastickou chirurgii, protože jsem se seznámil s doktory, kteří tam dělali, a chodil jsem s nimi na služby. Pan profesor Miroslav Fára mi ale řekl, že když vyhlásí volné místo, tak se mu přihlásí deset protekčních doktorů a já nebudu mít šanci. Proto mi doporučil, abych šel nejdříve na popáleniny. Tam jsem se seznámil s intenzivní medicínou, do které patří například umělý spánek. Díky němu lidé přežijí i to, na co dříve umírali. Když jsem později dostal nabídku, abych přešel na plastickou chirurgii, tak už jsem neměl zájem. Roku 1995 jsem byl jmenovaný přednostou kliniky, kde pracuji již 33 let.“