Kouzelný úsměv muže bez srdce: Bere za srdce!

Na čekací listinu pro transplantaci nového srdce ho lékaři zařadili včera. Pokud se vše podaří, bude zakončena léčba prvního člověka na světě, kterému byl tak složitý výkon proveden.

Tiskovka v pološeru

V kongresovém sále prestižního českého institutu je pološero. Na samotný příchod hlavního aktéra je stěží vidět. Jakmile se dveře otevřou, obklopí jej shluk fotografů, slyšet je jen cvakání spouští. Jakub Halík je tu už s námi. V přítmí sálu za konferenčním pultem působí bývalý hasič a záchranář jako znavený rytíř. Na dotazy novinářů ale odpovídá velmi ochotně, tlumeným příjemným hlasem. Je to bojovník, přestože pro samotný zákrok vyjmutí vlatního srdce z těla příliš odvahy nepotřeboval. Neměl totiž jinou šanci, s nádorem by žil zhruba rok. „Zpočátku to bylo náročné hlavně fyzicky, ale pak jsem prodělával spoustu vyšetření, takže dostala zabrat i psychika,“ odpovídá soustředěně. „Teď se ale cítím dobře jak po fyzické, tak psychické stránce,“ dodává.

Jak se žije bez srdce

Jaké to vůbec je, život bez srdce? „Vůbec si to neuvědomuji, protože tělo funguje stejně, jen si na něm nenahmatáte puls,“ říká Jakub, jehož běžný den v nemocnici rozdělují denní rituály jako jídlo, hygiena, procházky a návštěva blízkých. „Právě rodina mi je největší oporou, jsem jim nesmírně vděčný a také se na ně nejvíce těším, až opustím brány nemocnice. Na manželku, syna a psa,“ rozzáří se úsměvem. Ke své profesi výjezdového hasiče by se vrátit určitě chtěl, ale pochybuje o reálnosti svého přání. „Jsou pacienti po transplantaci srdce, kteří běhají maraton a dělají triatlon,“ vstupuje do řeči Jakubův operatér a přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk. „Nejsem ale revizní lékař hasičů a nevím, zda je toto dostatečná kvalifikace. Ovšem teď tak daleko ještě nejsme,“ dodává profesor.

Tak přístroj funguje | Infografika Blesk

Nekonečno transplantací

V rohu místnosti stojí přístroj velikosti lednice i s mrazákem. Jedná se o starý typ přístroje, jehož moderní verzi si ale nyní může Jakub Halík nosit v brašně. „Za necelou jednu dekádu prošly srdeční podpory obrovským vývojem. Na počátku řídicí jednotka vážila 250 kg, takže od toho se odvíjela i kvalita života pacienta,“ vysvětluje Aleš Herman, ředitel IKEM.

Finančně je léčba nesmírně nákladná a proplácí ji pojišťovna. „Jedna pumpa stojí okolo dvou milionů korun a pojišťovny nám vycházejí vstříc, i když máme svoje limity,“ říká Herman. Celková léčba Jakuba Halíka vyšla až do dnešního dne na přibližnou částku 10 milionů korun.

V IKEM zahájili program transplantací srdce už v roce 2003 a ročně má díky němu šanci žít asi 30 lidí. Čekají na transplantaci, ale podle Jana Pirka bude lehce možné, aby člověk žil bez srdce i trvale…