Všepravoslavný sněm: Církev odsoudila jedním dechem vměšování do politiky i gay svazky

Autor: mb - 
28. 6. 2016
19:45

Sněm pravoslavných církví, který se připravoval od roku 1961, v neděli na Krétě ukončil svou práci. V závěrečném dokumentu hlavy pravoslavných církví odsoudily vměšování církve do politiky, ale i homosexuální svazky. Všepravoslavný sněm měl být prvním po několika staletích, kde se sejdou zástupci všech 14 pravoslavných církví. Nakonec však skoro třetina církví své představitele nevyslala, česká pravoslavná církev se sněmu zúčastnila.

„Pravoslavná církev se nevměšuje do politiky. Její slovo zůstává osvětlujícím a prorockým pro dobro člověka,“ píše se v dokumentu, jenž nese název Poselství pravoslavné církve věřícím a všem lidem dobré vůle. Přestože text mluví o „nevměšování“ se církve do politiky, biskupové v dokumentu zmiňují i problematiku manželských svazků, které v západních zemích uzavírají i homosexuálové. „Pravoslavná církev vnímá manželství jako nerozrušitelný svazek mezi mužem a ženou v lásce, jako velké tajemství ve vztahu ke Kristu i Církvi.“

Vrchní představitelé pravoslavných církví se nevyhnuli ani dalšímu současnému tématu – ekologické krizi. „Současná ekologická krize má duchovní a etické příčiny. Její kořeny jsou spojeny s lakomstvím a egoismem, což má za následek iracionální využívání přírodních zdrojů,“ píše se dále v dokumentu, ve kterém se též zmiňuje mimo jiné problematika mezináboženského dialogu či jednoty pravoslavných církví.

A právě jednota pravoslavných církví se stala kamenem úrazu, díky němuž se „všepravoslavný sněm“ stal jen tzv. „sněmem deseti“. Ze 14 pravoslavných církví totiž účast na sněmu na poslední chvíli odmítli zástupci ruské, gruzínské, bulharské a antiochijské církve. Ty samy o sobě mají větší počet věřících než zbylých deset církví.

Nehledě na nízkou účast se zástupci církví, které se sešly na Krétě pod taktovkou konstantinopolského patriarchy Bartoloměje, domnívají, že výsledky sněmu budou závazné pro celé pravoslaví. „Přijeli jste z demokratické země, kde se od všech očekává, že se zúčastní hlasování. Bohužel v demokratických zemích se ne všichni účastní hlasování. Znamená to snad, že volby, které proběhly ve vaší zemi, jsou nelegitimní?“ odpověděl otázkou arcibiskup Job Tessalonský na dotaz novináře, jak chtějí zúčastněné církve dokázat legitimitu požadavku na přijetí závěrů sněmu všemi pravoslavnými církvemi.

Takové srovnání ovšem odsoudil politolog na katedře filozofie Ruské akademie věd a předseda byzantského klubu Katechon Arkadij Maler jako „minimálně velmi pokulhávající srovnání“. Další ruský expert Alexandr Rudakov pak prohlásil: „Neustálá srovnání církevních institutů s čistě světskými politickými mechanismy vyvolávají obrovské znepokojení.“

Mezi moskevským a konstantinopolským patriarchátem panuje již řadu let napětí. Zatímco Ruská pravoslavná církev má největší počet věřících a de facto i největší vliv v pravoslavném světě, konstantinopolský patriarcha má právo nosit titul „první mezi rovnými“ a je tak symbolickou hlavou pravoslavných věřících. Jeho vliv je ovšem relativně malý, konstantinopolský patriarcha sídlí v Istanbulu a církevní konzervativci tvrdí, že se snaží zvýšit svůj vliv ekumenickými snahami, které jsou v pravoslaví vnímány s nedůvěrou či přímo odmítnutím.

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa