Chrám postavený křesťany je v ohrožení: Muslimové z něj chtějí udělat mešitu
Několik tisíc muslimů z různých částí Turecka se dnes ráno shromáždilo před istanbulským chrámem Boží Moudrosti (Hagia Sofia) a požadovalo, aby se z této kulturní památky stala mešita. Původně křesťanský byzantský chrám byl mešitou do třicátých let 20. století, kdy z něj tehdejší vůdce Mustafa Kemal Atatürk udělal muzeum.
„Ve jménu stovek tisíc věřících požadujeme, abychom se mohli modlit uvnitř mešity Hagia Sofia,“ prohlásil předseda Sdružení anatolské mládeže (AGD) Salih Turhan. Muslimové se dnes ráno ve čtyři hodiny místního času společně pomodlili před chrámem. Organizace AGD zorganizovala shromáždění u příležitosti 563. výročí dobytí Konstantinopole (nyní Istanbul) osmanskými Turky, které připadá na neděli.
Monumentální chrám postavený v 6. století, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole Turky v 15. století. Za laického režimu Mustafy Kemala Atatürka byl odsvěcen a změněn v muzeum, které nyní ročně navštíví přes tři miliony turistů. Od roku 1985 je na seznamu světového dědictví UNESCO.Hagia Sophia byl přitom kdysi jeden z nejhlavnějších chrámů celého křesťanstva. Byzantský historik Prokopios z Kaisareie ho popsal takto: „Chrám je úžasné dílo – ti, kteří ho viděli, ho označují za výjimečný. Ti, kteří o něm jen slyšeli, popisu nevěří. Tyčí se do nebe jako koráb na vlnách moře.“
Již několik let se objevují v médiích volání některých oficiálních představitelů po tom, aby byl chrám Hagia Sofia opět změněn na mešitu.
Turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která je u moci od roku 2002, bývá kritizována za to, že se navzdory proklamacím o sekularismu snaží plíživě islamizovat tureckou společnost. Přijat byl například zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i komunikační sítě a výjimečné nejsou ani tresty za „rouhání“ kvůli kritice proroka Mohameda.
Jejich barák, jejich pravidla. Ať se tam klidně modlí.