„Putin by zabránil rozpadu Jugoslávie,“ tvrdí Kusturica. A Bosna prý není stát

„Bosna a Hercegovina jako země nemůže dlouhodobě vydržet a fraška, která je vytvořená kolem BaH, stojí na iluzích, jež nemají reálné základy. Tady je rozdělená společnost, kultura, dějiny, hodnoty a rozdělená je i budoucnost. To, že musíme žít společně, je jiný rozměr. Můžeme společně žít, pokud každý bude mít své, a ne že budeme ze Sarajeva neustále obviňováni a přehlasováváni,“ řekl prezident bosenských Srbů Dodik.

Podle jeho názoru by Srbové bez Republiky srbské v Bosně „nevydrželi déle než dvacet let, protože by většina Bosnu a Hercegovinu nepřijala“. „Proto je boj za Republiku srbskou základní zájem nás všech, kteří tu žijeme,“ zdůraznil.

Válku v Bosně a Hercegovině ukončila v roce 1995 daytonská dohoda. Mimo jiné zakotvila vznik dvou entit s velkou autonomií – Republiky srbské (RS) a bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH). Zatímco Bosňáci (dříve muslimové) usilují o větší centralizaci země, někteří předáci Chorvatů žádají pro svůj národ větší autonomii po vzoru Srbů. Srbové ale tíhnou spíše k samostatnosti, nebo alespoň k posílení své autonomie.

Ukrajinci zakázali vstup známému filmaři. Jsou horší než nacisté, vzkázal Kusturica

„Oleje do ohně“ také přilil světoznámý režisér Emir Kusturica, který prohlásil: „Kdyby se Putin objevil dříve, kdybychom s ním mohli v době občanské války v Jugoslávii diskutovat, zda chceme ‚demokracii‘, která se nedá snést, nebo jiný politický systém… Jednoduše řečeno – buď máte S-400 nebo ne (protiletadlový systém, pozn. red.).“ Režisér tak připomněl nálety NATO na srbské síly, které zvrátily průběh občanské války.

Prezident bosenských Srbů Dodik ale odmítl obviňování ze strany představitelů mezinárodního společenství, že svým působením ruší daytonskou dohodu. Podle něj je to výmysl, protože on ji naopak brání, zatímco na jejím odstranění pracují ti, co ho obviňují. „Bojuji za Dayton a v tom boji vytrvám. BaH nemůže existovat na násilí mezinárodních činitelů,“ prohlásil.