14°C
Stop slídění, volá EU. Facebook i Google dávají data o lidech tajné službě USA
E-maily, údaje ze sociálních sítí, nákupy na internetu. K takovým informacím o občanech má americká tajná služba běžně přístup. Platí to nejen u lidí žijících v USA, ale také u Evropanů. Může za to patnáct let stará dohoda mezi EU a USA. Brusel nyní uvažuje o jejím přepracování, případně zrušení. Dopady by tvrdě pocítil například i Facebook či Google.
Dohoda z roku 2000 o ochraně osobních dat pro komerční účely Safe Harbor je prospěšná hlavně pro firmy. Jde zjednodušeně řečeno o to, že společnosti za Atlantikem mohou sbírat data od svých evropských uživatelů. Týká se to například Facebooku, Googlu a čtyř tisíců dalších. Teď ale dohodu možná Soudní dvůr Evropské unie ukončí.
Problém je v tom, že technologické firmy mohou údaje zneužívat nebo předávat třetím stranám. Například takové americké tajné službě NSA. O tom informoval již v roce 2013 Edward Snowden.
USA neustoupí, na data mají prý nárok
Evropská komise tedy začala vyjednávat nové podmínky pro smlouvu. Požadovala 13 bodů, kdy na 11 z nich byly Spojené státy ochotné přistoupit. Hlavní bod – aby byly jasně specifikovány výjimky, za kterých si budou moci americké tajné služby vyžádat informace – ovšem USA odmítly. To se EU příliš nezamlouvá.
„Dohoda by měla být ukončena. Díky ní získávají americké tajné služby masový přehled o Evropě,“ vysvětlil generální advokát Soudního dvoru EU Yves Bot. Jako konkrétní příklad uvedl Facebook. „Jeho uživatelé nejsou informování o tom, že budou mít k jejich údajům přístup americké tajné služby. Takovéto masové sledování a dohled odporují právům garantovaným Chartou základních práv EU,“ dodal Bot. Jeho názor samozřejmě nemusí odrážet názor soudců, kteří právě o dohodě rozhodují, je to ale právě on, kdo jim mimo jiné v rozhodování radí.
Odpůrci naopak tvrdí, že podobný zásah by narušil celosvětové ekonomické vztahy. Firmy prý závisí na přístupu k datům, například z hlediska reklamy.
Celý případ se dostal k soudu díky Rakušanovi Maxi Schremsovi, který si u irského Úřadu pro ochranu dat stěžoval, že americké technologické firmy poskytují jeho data tajným službám bez jeho souhlasu. Své tvrzení založil na odhaleních Edwarda Snowdena. Irská instituce jeho případ zamítla s tím, že nikterak nesouvisí se smlouvou Safe Harbor. Nakonec se ovšem případ dostal právě až k evropskému soudu. Ten rozhodne během příštích čtyř až šesti měsíců.
Témata:
Související
jo minule jsem hledal na google zbozi trenky a pak mne stejnak naskakovaly reklamy na slipy. Tajny sluzby v americe si asi mylne mysli ze nosim slipy. To je mi ale amaterismus.