Instruktor Tomáš (22) zažil americkou šikanu: Vyhodili mě z tábora kvůli mobilu
30 minut na zabalení veškerých věcí, zákaz rozloučení a vysazení na bezejmenné vlakové stanici. Takový vyhazov čekal redaktora Blesku Tomáše Poláka (22), který hledal ve Spojených státech nové zkušenosti. Ty se dostavily, ale úplně jiné, než čekal.
Tomáš pracoval jako instruktor kreativního psaní na newyorském letním táboře Hayden-Marks pro chlapce od 9 do 12 let. „Organizace Fresh Air Fund pořádá několik táborů pro sociálně slabší děti. Měl jsem pracovat na celkem 4 turnusech,“ vypráví Tomáš.
Už během dvoutýdenního školení pochopil, že zdejší poměry jsou daleko za hranicemi českých táborových standardů. „Děti nesmějí používat mobily a stejná pravidla platí i pro vedoucí. Jedinou výjimkou je hraní nezávadné hudby například během výletů,“ vysvětluje.
Mobil sice mohl mít u sebe, ale jen vypnutý a schovaný v tašce. „Vedení to vysvětlovalo tím, že by bylo vysoce nežádoucí, aby dítě třeba zavolalo domů a řeklo rodičům, že se mu na táboře nelíbí,“ popisuje Tomáš.
Tomáše vyhodili. Neměl kam jít
Právě mobilní telefon byl i hlavním důvodem, proč Tomáš nakonec o pracovní místo přišel. „Po jedné z mých hodin mě přišel zkontrolovat nadřízený Josh a všiml si mobilu na stole. Jelikož se usmíval, nedošlo mi, jak velký problém to je. V legraci jsem mu ještě řekl, že v mé třídě přece platí moje pravidla,“ vzpomíná Tomáš.
Jenže Josh nevtipkoval a řekl redaktorovi, ať mobil okamžitě uklidí do tašky. Po chvíli navíc vtrhly do jeho třídy programové vedoucí a mobil mu zabavily. Tomáš pak musel vysvětlovat své chování hlavní vedoucí. Nechápal proč, jelikož mobil ležel na stole v době, kdy už ve třídě žádné děti nebyly. Tomášovi pak vedení sdělilo, že další setkání už bude jen o jeho odjezdu.
Druhý den Tomáš mluvil se svou přímou nadřízenou. „Řekla mi, že celá věc se tolik řeší, protože někdo prý viděl dítě hrát si s mým telefonem během hodiny. To byl ale nesmysl,“ brání se Tomáš.
Ten samý den si ho zavolali do kanceláře a vyhodili ho. „Telefon u dítěte údajně viděl sám Josh. Když jsem se snažil vysvětlit, že ten přišel do třídy až po hodině, hlavní vedoucí mě označila za lháře,“ popisuje Tomáš, kterému dali půl hodiny na zabalení a odvezli ho na nádraží. Neměl čas si ani v New York City najít ubytování, mobil mu navíc vrátili vybitý.
„Některé tábory v USA nabírají více lidí, než ve skutečnosti potřebují. Rozpočet jim ale nedovolí všechny zaplatit, proto vedení hledá často jakékoliv důvody pro něčí vyhazov,“ vysvětluje zástupkyně agentury, která mladé studenty do Ameriky posílá. „Obrana je velmi těžká, zákon dovoluje vyhodit vedoucího v podstatě za cokoliv,“ dodala.
Navíc mi připadá být zvláštní, že na "Kurzu kreativního psaní" panují pravidla jak v koncentračním táboře. Vedoucí si zřejmě nedokázali opakovaně zjednat respekt u dětí, tak to vyřešili takovýmto striktním pravidlem. Navíc učit děti ze slabšího sociálního prostředí kreativnímu psaní, musí být zralé na vyhoření osobnosti (pokud to dítě samo nemá o psaní zájem). Na podobných akcích, které se navenek tváří jako hrozně "rozchechtané" a liberální, většinou panuje těžká bitva o alfa-pozici mezi vedoucími. Mnoho lidí si tam řeší své problémy tím, že dostane "funkci vedoucícho" - myslím, že by tento tábor byl zralý na výzkum v podání Zimbarda.