ONLINE 10. den soudu s Petrem Kramným: Fotil si mrtvoly Moniky a Klárky?

Vážení čtenáři, vítáme vás u online přenosu ze soudní síně, kde bude pokračovat jednání v případu Petra Kramného obviněného z vraždy manželky Moniky a dcery Klárky.

Připomeňte si, co se u soudu dělo v předchozích dnech:

Den I.: Vypovídal Kramný. Monice platil za sex

Den II.: Souboj matky s dcerou

Den III: Monika nezvládala nevěry, proto chtěla všechny zabít, tvrdil Kramný kamarádům

Den IV.: Co Monika skrývala na facebooku. Její milenec se soudu vyhnul

Den V.: Šokující zpověď Kramného milenky. Nutil ji prý k drsnému sexu

Den VI.: Vše o pitvě! Patologové popřeli otravu. Zabíjela elektřina

Den VII: Monika a Klárka nezemřely náhodou, uvedl odborník na elektřinu

Den XIII: Sex bude, až umře Klárka, přeřekl se Kramný před psycholožkou

Den IX: Promluvila expřítelkyně Kramného: Po rozchodu mě sledoval

Soudkyně Renata Gilová přesunula jednání z původní velké jednací síně, kde proces probíhal prvních devět dní, do menší. Do ní před několika okamžiky přivezli na vozíku spis.

Jako první by měla před soud v 9:15 předstoupit soudní znalkyně z oboru zdravotnictví a sexuologie MUDr. Šárka Grussmannová. Po ní by měl promluvit Kramného učitel ze střední školy Richard B. Další svědkyní je psycholožka PhDr. Blanka Čepická, která měla Petra K. na starosti v Egyptě. Jako poslední vystoupí rodinná známá Dana Z.

Zatímco v předchozích dnech přiváděla ostraha Petra Kramného vždy bočním vchodem přímo do soudní síně, nyní půjdou po chodbě, kde čekají novináři a svědci. Focení i filmování uvnitř jednací síně soudkyně i dnes zakázala.

Do soudní budovy právě přišli rodiče Petra Kramného.

Státní zástupce Vít Legerský pročítá program jednání. Na poslední chvíli dorazila i obhájkyně Jana Rejžková. Zástupkyně rodiny Moniky Klára Long Slámová, která je v očekávání radostné události, dnes k soudu nedorazí.

Do soudní síně byla nejprve vpuštěna veřejnost a nyní přivedli Petra K. Na sobě má znovu červenou kostkovanou košili a na hlavě nový účes.

Obžalovaný si znovu přinesl sešit s poznámkami a tužku. Během toho, co soudkyně Renata Gilová soudní líčení zahajuje, si Kramný zápisky pročítá.

Neznámý muž z řad veřejnosti místnost po zahájení opustil, což soudkyni Gilovou rozlítilo. "Nikdo se tu nebude procházet a rušit!" řekla rázně.

Před soud předstupuje sexuoložka Šárka Grussmannová, která se ve svém posudku zabývala otázkami, zda obžalovaný trpí nějakou sexuální deviací, jakou má sexuální orientaci atd.

Ve svém sešitku má Kramný ofocený a podtrhaný spis. Neustále si v něm listuje.

"Odborným vyšetřením nebyla zjištěna žádná sexuální deviace. Obžalovaný je heterosexuálně orientovaný na dospělé ženské objekty. Nemá chorobně podmíněnou agresivitu. Nezaznamenala jsem u něj deviaci, která by v době trestného činu snížila jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Klinickým laboratorním vyšetřením nebyla zjištěna deviace ani v objektu ani v aktivitě. Nenavrhla jsem proto žádná ochranná opatření," uvedla znalkyně.

Znalkyně vysvětluje, že Kramný musel projít vyšetřením na phalopletysmografu, který pomocí různých podnětů zkoumá, co konkrétně zkoumaného vzrušuje.  "Je to pouze doplňkové vyšetření, jednoznačně potvrdilo heterosexuální zaměření. Nesvědčí pro sexuálně zaměřenou agresivitu. Mohlo by svědčit o nevyváženosti dominance a submisivity, ale není deviantní," vysvětlila.

Obhájkyně Rejžková: co znamená spojení "nekonstantně pozitivní" vzhledem k sexuální agresi. "Reakce byly pozitivní, ale ne na všechny podněty sexuální agrese. Některé z nich byly pozitivní," vysvětlila znalkyně. Do té doby žádné potvrzení případné agresivity z úst znalkyně u soudu nezaznělo, otázka obhájkyně tak Kramnému opět nepomohla.

Svědek Richard B. ještě nedorazil. Soudkyně přistupuje ke čtení seznamu důkazů. "Kopie cestovního pasu Petra Kramného, protokol o vydání věci včetně fotodokumentace: Jedná se o věci, které 31. 10. 2013 Petr Kramný vydal. Dokumentace komunikace se svědkem Stanislavem Š. a Kramného bývalou přítelkyní Lucií V., " vyjmenovává soudkyně. Dále jsou mezi důkazy například lékařské zprávy o zdravotním stavu Moniky Kramné.

Soudkyně vyjmenovává další důkazy: sdělení zařízení Nový domov Karviná se seznamem tam užívaných léků. Dále zpráva cestovní kanceláře se seznamem klientů, protokol o vydání věci včetně seznamu a fotodokumentace. Dále zavazadla Moniky a Klárky, která chtěl Kramný v Egyptě nechat, ale pracovníci cestovní kanceláře je předali policii.

Ani státní zástupce, ani Petr Kramný nechtějí žádný z důkazů číst. Předstupuje proto svědek Richard B., který byl jeho učitelem na střední škole.

Pan učitel je již v důchodu, vysvětluje, kde v jakých letech pracoval. "Moje kariéra byla provozována od roku 1958 do roku 2002, na učilišti v Havířově, dále potom na Doubravě. Kariéru jsem končil na Středním odborném učilišti v Karviné 6," řekl.

"Vyučoval jsem předmětům Stroje a zařízení a ELEKTROTECHNIKA a na středních učilištích je běžné, že člověk zabrousí do ostatních předmětů, které mu jsou přiděleny k výuce. Před první výpovědí jsem zjistil, že třídním pana Kramného byl Ing. Kolář, který vyučoval předmět stroje a zařízení, elektrotechniku jako samostatný předmět neměli," řekl svědek.

"Pana Kramného si vůbec nepamatuji, ani podle jména,"

překvapil svědek. Vzpomíná si ale na jakousi "historku", že v jeho bydlišti se někdo ze sousedů jmenoval Kramný.

Soudkyně: "Pokud rozumím správně, tak v oboru Mechanik - opravář strojů se elektrotechnika nevyučovala?"
Svědek: "Takový předmět tam vůbec není, ověřoval jsem si to na výpisu z katalogového listu."
Soudkyně: "Z výpovědi obžalovaného jsme zjistili, že měl absolvovat kurz svařování elektrickým obloukem. Mohl byste se vyjádřit, co se týče výukové náplně, jestli se takové kurzy prováděly, co ten kurz obnáší, pokud víte..."
Svědek: "Nemohu se vyjádřit, tuto část výuky obhospodařoval odborný výcvik."

Soudkyně se ptá, zda krom oboru Mechanik -  opravář strojů a zařízení byl na učilišti i obor Elektromechanik motorových zařízení. "Ano, ale později se ten ročník (byl jen jeden) přesunul do jiné školy, protože v té původní nebylo zařízení, aby se to mohlo provádět," řekl svědek. "Pokud se týká předmětu stroje a zařízení, tyto stroje byly pochopitelně poháněny pohony, ty byly jak spalovací, tak takové se vzduchovým pohonem a elektromotory. Tam se probírala ale pouze informace o funkci zapojení a reverzace. Žádné podrobnější probírání nebylo obsahem osnov," dodal.

Přísedící nemají dotazy, ptá se proto státní zástupce Vít Legerský: "Chápu to dobře, že jste tuto problematiku elektrotechniky nevyučoval žáky, kam patřil i obžalovaný?"

Svědek: "To jsem nezjistil, moje jméno ve výpisu předmětu není. Nemohu to potvrdit, ani vyvrátit."

Legerský ale argumentuje tím, že podle osnov je součástí výuky i oblast elektromotorů, eletro výkresů atd. "Nepamatuji se, že bych to v té době učil," odpověděl na to svědek.

"Mně ale tuto informaci dal Národní vzdělávací ústav," nedal se Legerský. Rodiče Kramného kroutí hlavou.

Legerský se znovu ptá na výuku sváření elektrickým obloukem. Svědek k tomu ale nechce nic říct, protože to neučil.

Na řadu přichází obhájkyně Jana Rejžková. Svědka se ptá, zda vyučoval i praxi. Ten odpovídá, že ano.

Rejžková: "Můžete říct, jaký obsah ta praxe měla?"

Svědek: "To nemohu. To se upravuje podle potřeb žáků."

Rejžková: Před výslechem 10. 3. 2015 - hovořil s vámi někdo?
Svědek: Ne.
Rejžková: Nebyl jste kontaktován policií?
Svědek: Jednou stručně u domovních dveří, ptali se, zda si pamatuji na obžalovaného.
Rejžková: Co jste jim na to řekl?
Svědek: Tehdy jsem si vůbec nevybavoval jméno, bylo to asi dvacet let nebo kolik. Nepatřil k žákům, které bych měl v paměti.

Kramný nemá dotazy. Soudkyně přerušuje jednání do 10:00, další svědkyně totiž jede z Prahy a vlak bohužel nabral zpoždění.

Když Kramnému eskorta nasadila pouta, poděkoval jim.

Ukazuje se, že učitel Richard B., kterého předvolala obhájkyně Rejžková, přišel k soudu omylem už včera.

Podívejte se na video: Eskorta přivádí Petra Kramného k soudu.

Obhájkyně Jana Rejžková si o přestávce popovídala s rodiči Petra Kramného. Poté se začala bavit se státním zástupcem Vítem Legerským.

Na řadu přichází svědkyně Blanka Čepická. Ta byla předvolaná, protože měla Petrovi Kramnému provádět krizovou intervenci po smrti manželky a dcery.

Informace o této krizové intervenci ale spadají pod lékařské tajemství, soudkyně se proto ptá, zda platí, že obžalovaný svědkyni zbavuje mlčenlivosti. Kramný odpovídá, že ano. Jedná se totiž o svědkyni obhajoby.

"Byla jsem požádaná, vím, že to byl čtvrtek, svým kolegou, zda bych se mohla spojit s meditransem, že potřebují psychologickou pomoc od někoho, kdo mluví anglicky," uvedla svědkyně. "Za pět hodin pro mě přijeli a odvezli mě na letiště. Do Egypta jsem přijela ve čtyři hodiny ráno," dodala.

"Druhý den ráno pro mě přijela konzulka a odvezli mě do nemocnice, která byla u toho resortu, kde pan Kramný se ženou bydleli. Byla taková malinká. Zavedli mě k panu Kramnému. Strávila jsem s ním hodinu a půl až dvě, a pak jsem zase odešla. Mým úkolem bylo poskytnout krizovou intervenci v situaci, která nastala. To jsem udělala," řekla.

Svědkyně popisuje, jak pomoc probíhala. "Člověk si pamatuje věci, které nemá uzavřené, např. když se s někým rozejde, tak mu to leží stále v hlavě. Nerozumí tomu. Jedna z těch metod je doplnit detaily, a uzavřít tu záležitost. Skládáte dohromady, až se z toho udělá celý obraz. To je princip té psychologické pomoci," vysvětlila.

"Celé se to rozdělí na tři části: to, co předchází, ta nejhorší věc a to, co následuje. Doplňují se vzpomínky, které člověku doplňují obraz situace. Sledují se čtyři kategorie - myšlení, cítění, chování a chování těla," pokračuje svědkyně. Kramný se usmívá na rodiče.

"Říkáme tomu systematická retraumatizace, to jsem s ním dělala 2 hodiny. Něco si nepamatoval, neměl si co vybavit. Kontakt s ním byl dost neklidný. Byl ale rád, že mluvím česky. Při těch dvou hodinách se pomalu zklidňoval. Potom jsem se s ním rozloučila, že se uvidíme druhý den," řekla.

Soudkyně: "Povězte nám tedy, co jste spolu složili z toho obrazu..."

Svědkyně: "Nepamatuji si detaily, ale co jsem se dočetla v médiích, tak tam nebylo nic jiného."

Svědkyně potom došla za lékařem, který jí řekl, že byl Kramný psychotický. "Byl zmatený, chvilku plakal, byl emočně nevyvážený, jak při kontaktu se mnou, tak i s lékaři," uvedla psycholožka. Podle ní se jednalo o posttraumatický šok. "S lékařem jsme se pak shodli, že není psychotický, že to bylo posttrauma," dodala. Kramný byl proto propuštěn a vrátil se do hotelu.

Druhý den se psycholožka s Kramným setkala znovu, tentokrát už v hotelu. "Ze začátku u toho byla konzulka, řešili právní kroky. Například otázku, jestli bude moci odjet domů a že se k tomu musí vyjádřit policejní prezident," řekla. Čepická s ním prý na této schůzce řešila budoucnost. "Co ho čeká, až přijede domů, a že je na něm, jestli se nechá médii ovlivňovat nebo ne. Probírali jsme pohřeb, co má udělat s věcmi, ale to jsou témata, která se opakují. Upozorňovala jsem ho na to, že není dobré poskytovat rozhovory, protože zpracování pak bývá jiné," dodala.

Soudkyně se ptá, jak to Kramný viděl s pohřbem, svědkyně už si ale nevzpomíná. "Řešili jsme spolu, co má udělat s věcmi po zemřelých, i doma. Řešili jsme, zda si z bytu bude chtít udělat mauzoleum, nechat si ty věci, nebo je odklidit. To mauzoleum není dobrý, je třeba v životě pokračovat. Je třeba si uvědomit, že život bez toho člověka se bude muset změnit. Řekla jsem mu, že s tím bude muset něco udělat," pokračovala.

Soudkyně: "Řekl vám obžalovaný, jak k té tragédii došlo? Jestli v tom viděl i nějaké své zavinění?"

Svědkyně: "Já jsem se ho zcela záměrně neptala."

Svědkyně se pokusí říct, co si pamatuje. "Jsou to takové střípky, že si šel pro kolu, že se napil a pak pozvracel, že se rozhodli, že nepůjdou ven. Potom prý ležel, držel dceru v náručí, když se probudil, dcera nežila, manželka ležela ve vedlejší posteli," řekla svědkyně. V tom je ale rozpor s výpovědí Petra Kramného, který neuváděl, že by Klárku držel v náručí, když zemřela. "Pak volal domů rodičům. Že jsou obě mrtvé. Pak běžel ven, bušil na vedlejší pokoj," pokračovala.

Soudkyně se ptá, jestli měl Petr Kramný nějaké zdravotní potíže. "Vybavuju si, že měl infuzi, říkal, že nemůže jíst," odpověděla svědkyně.

I podruhé s ním psycholožka mluvila přibližně dvě hodiny, pak dalších pět až šest hodin spolu s Kramným čekala na konzulku, která jela na policii pro vyjádření příslušného úředníka. "Seděli jsme v hale toho hotelu, každý na jedné straně, já už to nechtěla řešit. Pan Kramný chvíli telefonoval, chvíli ležel, já pospávala, ale už jsme to neřešili," vypověděla.

Soudkyně: "Pozorovala jste na něm obavu, že by byl podezříván z účasti na smrti?"

Svědkyně: "To si nevybavuji, ale myslím, že ne. My jsme tímhle směrem vůbec nešli."

Soudkyně: "Jaké faktory vyvolávají u jedince ty posttraumatické jevy? Může k tomu dojít i v případě, když se na vzniku traumatické situace podílel?"

Svědkyně: "Každý máme nějakou míru tolerance vůči zátěži, někdo unese víc, někdo míň. Takže v tom obecném směru hrozně záleží na povaze člověka, na osobnosti. Jak silné to bude, zda se to bude týkat chování, někdo pobíhá, někdo jen sedí a kouká. U každého je to jinak. Zase odpovím obecně - může k tomu dojít, někdy se člověk zalekne."

Soudkyně: "Takže ty posttraumatické jevy mohou vzniknout i v případě, když člověk tu situaci spáchal či vyvolal?"

Svědkyně: "Ano, to přiblížím. Dojde k tomu, třeba když se člověk nabourá, tak je také v takové situaci."

Soudkyně do toho vstupuje: "Platí to, i když člověk setrvává v té traumatické situaci po delší dobu?"

Svědkyně: "Opět obecně - s někým to nehne, někdo je povahy takové, že násilný delikt, který spáchá, s ním prostě nehne, a pak je člověk, se kterým to hne. Prostě záleží na osobnosti."

Soudkyně se ptá, jestli svědkyně pátrala po příčinách posttraumatických jevů u obviněného, nebo jestli bylo jejím úkolem je pouze řešit. Svědkyně vysvětluje, že když se střípky dané situace spojí a dohledají, tak to pacient lépe zvládne a trauma může odejít. "Když se podaří uzavřít tu situaci, tak se nevyvine posttraumatická stresová porucha, to je dlouhodobá choroba," vysvětluje psycholožka.

Soudkyně se ptá, jestli se Kramný zmiňoval o soužití s manželkou. "Pokud ano, zmiňoval problémy v sexuální oblasti?" táže se. "O sexuální oblasti jsme nemluvili vůbec. Vztahu jsme se dotkli, ale pan Kramný tam nevyjadřoval žádné pochybení. Mluvil o tom vztahu hezky. Teď jsem si také vybavila, že mi ukazoval fotky na mobilu. Byly to fotky dcery a manželky, a tam vypadaly hezky," odpověděla svědkyně.

Soudkyně: "Můžete říct, co obžalovaného během intervence nejvíce trápilo?"
Svědkyně: "Neustále byla na stole otázka proč. Co se to stalo, proč se to stalo."

Soudkyně: "Trápilo ho spíš, co bude dál?"
Svědkyně: "To také."

Soudkyně: "Z jakého hlediska?"
Svědkyně: "Víte, když se něco takového stane, tak člověk neví, co bude dál. Co bude, jak bude vypadat, jak bude žít."

Soudkyně: "Takže to bylo obecně? Nebylo to zaměřeno na vyšetřování, nebo co bude dál v Egyptě?"
Svědkyně: "My jsme se soustředili na to, v čem se ten život změní."

Soudkyně čte z výpovědi svědkyně, kterou poskytla v přípravném řízení. "Pořád opakoval, co se to stalo, proč, byl neklidný, těkal očima. Nepamatuji si, co přesně říkal. Zajímaly mě jeho posttraumatické jevy," uváděla tehdy svědkyně. "Co se týče věcí po zemřelých, řekla jsem, že je dobré ty věci uklidit, zabalit a dát třeba na půdu," řekla také, čímž potvrdila Kramného předchozí výpověď.

Ptá se státní zástupce Vít Legerský: "Během těch vašich setkání s panem Kramným v Egyptě, projevil obžalovaný zájem o to, aby ve vaší přítomnosti mohl strávit více času, nebo naopak byl zájem, abyste již v té vaší komunikaci nepokračovali?"

"Takhle to nebylo postavené, ta krizová intervecne byla ohraničená. Říkám každému, že tu budeme asi dvě hodiny," odpověděla svědkyně.

Legerský: "Kontaktoval vás po návratu z Egypta?"
Svědkyně: "Ne."

Legerský: "Upozorňovala jste ho na nebezpečí, které hrozí ze strany médií? Byla ta rada taková, že se má vyhnout komunikaci s nimi, nebo zda se má zajímat, jak o tom případu média referují?"
Svědkyně: "Rada zněla, že se tomu má vyhnout. Tam dochází ke zkreslení zpracování zprávy. Různá média zpracovávají tu zprávu různě. Doporučila jsem mu, aby se tomu vyhnul, aby neposkytoval rozhovory, protože ta situace je vážná, a dokud se to nevyšetří, nemá smysl to rozbředávat."

Legerský: "Zaznělo z vašich úst, že si o té věci má promluvit s někým jiným mimo média?"
Svědkyně: "Já si to takhle nevybavuju, ale rozhodně to se dělává, hovořit o tom s někým, kdo je nezávislý. Média mají svou práci, příbuzní jsou na straně toho, komu se něco stalo. Nabídla jsem mu, že mu dám kontakt na kolegu v kraji, který se zabývá náročnými rodinnými situacemi, aby tím ,prošel´ co nejlíp."

Ptá se obhájkyně Rejžková: "Vy jste tedy dala Petrovi Kramnému radu, aby nevytvářel mauzoleum a že je vhodné se věcí zbavit. Řešili jste otázku věcí Moniky a Klárky, které měly v Egyptě?"
Svědkyně: "Nevybavuji si."

Soudkyně svědkyni napomíná, že toto zaznělo v její výpovědi z přípravného řízení.

Obhájkyně Rejžková proto chce, aby byly přečteny i další otázky. První se týká toho, jak Kramný mluvil o Klárce. "Říkal o ní, že byla hodná hezká holka, byl na ni velmi pyšný. Moniku Kramnou vnímal stejně," odpověděla svědkyně.

Kramný se chce vyjádřit k výpovědi svědkyně. "Už na samém začátku, jsem byl paní doktorkou upozorňován, že mohu být vyšetřován policií v Česku. Není pravda, jak pan státní zástupce naznačoval, že jsem si to vůbec nepřipouštěl," řekl.

Kramný se znovu pokouší hodit vinu na svou sestru. "Byl jsem v kontaktu se sestrou Lenkou, která se mi snažila vštípit myšlenku o tom, kdo za to může. Tím myslela Moniku. Také rozhodovala o tom, že oslovíme média... Otázka zní: V té situaci, ve které jsem se nacházel, jestli jako by její myšlenky... Jestli jsem mohl lehce podlehnout její myšlence, že to udělala Monika?"

Svědkyně: "Pane Kramný, já nevím, to se nedá říct."

Kramný: "V Egyptě jsem se nacházel tři měsíce, tam jsem se s tím vyrovnával bez jakékoliv pomoci, je to lhůta dostačující k tomu, abych se s tím vyrovnal?"
Svědkyně: "Může a nemusí být."

Kramný: "Mluvil jsem o tom, že bych byl tak zoufalý, že bych spáchal sebevraždu?"
Svědkyně: "Já si to nevybavuju. Na obecné úrovni jsme se možná bavili, že takové myšlenky se mohou objevit. Ale nevybavuju si to."

Soudkyně přerušuje jednání do 12:30.

Po přestávce do soudní síně vstupuje svědkyně Dana Z. Pochází ze Slovenska, spolu s ní přišla tlumočnice, která jí má být k dispozici, pokud by něčemu nerozumněla. Vypovídat bude ve slovenštině. Státní zástupce Legerský, obhájkyně Rejžková i obžalovaný Kramný konstatují, že tlumočnici nepotřebují.

Svědkyně žádá, aby její předchozí výpověď přečetli. "Pak bych odpovídala na otázky," řekla. Soudkyně ji ale přesto žádá, aby se sama pokusila říct, co si pamatuje. Poučuje ji velmi podrobně, ke svědkyni ale hovoří vlídným tónem.

Svědkyně je rodinnou záznomou Kramných. "Mluvte o tom, jak dlouho se znáte s Kramnými. Jaké byly vaše kontakty, co je vám známo o jejich soužití, jak byste charakterizovala Moniku Kramnou a Petra Kramného. Zajímá nás, zda jste s obžalovaným byla v kontaktu, nebo s nimi, i předtím než odjeli na dovolenou do Egypta, zda jste s nimi byla v kontaktu během dovolené, nebo i později," vysvětluje soudkyně.

"Rodinou Kramných jsme se seznámili na dovolené v Turecku v roce 2008. Klárce byly 2 roky. Tam jsme se spřátelili. Ty vztahy byly takové hluboké už na té dovolené, proto jsme se začali navštěvovat i po návratu. Ze začátku jsme se setkávali častěji, pak jsem otěhotněla a bylo to méně časté. Ale s Monikou jsem byla v konatku přes telefon  a facebooku," uvedla svědkyně.

Na první návštěvu k nim Kramní přijeli do Žiliny asi 4 měsíce po dovolené. "Těšili jsme se, hlavně na Klárku. Bylo to přátelské setkání. Monika vždycky přivezla dárky, my jim pak také. Na druhé návštěvě jsme pak byli my u nich v Karviné,  a tak jsme se dál střídali," pokračuje svědkyně.

Dana s Monikou si byly velmi blízké a hodně si povídali. "Když odjížděli na dovolenou ten rok, Monika mi psala, že se rozhodli, že pojedou do Egypta. Ptala se, jestli nepojedeme s nimi, ale dcera byla malá, tak jsme váhali. Monika mi nabídla, že nám to zařídí, a Petr, že to zaplatí. Že bychom jim to pak vrátili. Zvažovali jsme to, ale pracovní povinnosti mi nedovolily jet v tom termínu, tak jsme nakonec nejeli," řekla Dana Z.

"Podotýkám, že o té dovolené do Egypta věděli už v únoru. V tom období tam byly nepokoje. Já měla strach, s mužem jsme jeli do Chorvatska, tak jsem Monice říkala, jestli nechtějí radši jet s námi, ale ona byla pevně rozhodnutá. Říkala, že má informace, že je tam bezpečno," vysvětluje svědkyně.

Z Chorvatska si svědkyně s Monikou ještě psala. "Naposledy mi napsala na facebooku den před odletem, že se mi určitě ozve. Potom už jsem od ní neměla žádné zprávy. Když jsme z Chorvatska, slyšela jsem v rádiu, co se stalo," řekla svědkyně a propukla v pláč. Soudkyně se ji snaží uklidnit.

Po chvíli Dana pokračuje: "Neměla jsem na Petra kontakt, tak jsem volala na Moničin telefon. Volala jsem stále v kuse pořád dokole. Nikdo se mi neozval, až večer den potom, co to bylo mediálně známé, mi Petr zavolal z Moničina telefonu."

Svědkyně ten dlouze popisuje telefonát s Petrem Kramným. "Ten hovor byl velmi emotivní. Plakal, vyprávěl, co se stalo. Že se probudil nad ránem a Klárka byla studená. Že volal na Moniku, že se s Klárkou něco děje. Oživoval Klárku a pak šťouchal do Moniky a zjistil, že je už úplně modrá. Vzpomínám si, že říkal, že Monike něco teklo z úst. Dával jim umělé dýchání," popisuje svědkyně.

I této svědkyni Kramný řekl, že mu lékaři v nemocnici vypumpovali žaludek. "Pak se nám hovor přerušil. Nemohla sem tomu uvěřit. Slíbila jsem mu, že mu budu volat stále. Komunikovali jsme spolu každý denm," uvedla.

Když pak ale prý Kramného viděla v televizním rozhovoru, vůbec ho nepoznávala. "Vždycky jsem ho znala jako těžkého introverta, tichého. Když byl na návštěvě, nekomunikoval, museli jsme navazovat kontakt my, nepil, byl tichý. V televizi jsem viděla úplně jiného pana Kramného, byl v takovém emotivním šoku. Povídal tolik vět a slov, divila se svědkyně.

Přesto je svědkyně přesvědčená, že Kramný svou ženu a dceru nezabil. "Jak ho znám, tak bych nevěřila, že by něco takového mohl udělat. Ze začátku jsme spolu mluvili jen po telefonu, později, když měl Skype, tak jsme skypovali, pak jsme si i mailovali. Říkal, že ho povzbuzuje, když dostává maily," popsala, jak komunikace probíhala.

Soudkyně se ptá, jak Kramný popisoval dobu před tím, než zjistil, že jsou Monika a Klárka mrtvé. "Jak nesl tuto ztrátu? Měnil se nějak jeho postoj k té situaci?" ptá se Gilová.

"Ze začátku to bylo velmi emotivní, postupem času byly ty hovory úplně jiné. Poslední večer byli na nějaké dětské diskotéce. Petr se tam prý zahleděl na nějakou animátorku a Monika  s tou ženou pak měla nějaké střetnutí. Popisoval to tak, že to bylo z její strany," říká Dana.

"Druhý den ráno se pak vzbudili a všem třem bylo zle. Každou chvíli chodil zvracet. Vyprávěl o tom, jak posílal Moniku pro vodu, ale ona mu řekla, ať jde on, že se nemůže ani zvednout. Mluvil také CocaCole. Říkal, že tam ta lahev už byla, a když se vrátil tak ta lahev už byla vypitá. Chtěl se napít, ale že byla něčím říznutá. Pak usnul, a když se probral, už byly mrtvé. Ze začátku byl přesvědčený, že byly něčím otráveny, z jídla v restauraci, pak říkal, že něco měly v pití," pokračuje svědkyně.

Soudkyně: "Říkal obžalovaný, proč nevyhledali odbornou pomoc?"

Svědkyně: "Ptala jsem se ho na to několikrát. Dali si prý antinal, Monika volat prý nechtěla. Klárka měla průjem už tehdy v Tunisku, hledali doktora, ale žádného nesehnali, tak dali Klárce smectu."

Svědkyně také mluví na téma nevěry: "Asi tak měsíc potom, mi Petr vyprávěl o tom, že se dozvěděl od sousedky, že ho Monika podváděla s nějakým pánem ze Slovenska. Posílal mi na mail, že Monika byla s kamarádkami na striptýzu. Říkal mi, že se o tom dozvěděl, až po její smrti."

"Poslal mi fotku z toho striptýzu a povídal mi věci, v kterých jsme Moniku vůbec nepoznávala," řekla svědkyně a znovu se silně rozplakala. "Říkal, že byla labilní, že byla na psychiatrii," zajíká se.

"Monika byla plná života, měla velké srdce. S dcerou měla život krásný. Nemůžu říct, že by se Petr o ní nestaral, byla to jejich jediná dcera, dávali jí všechno, chodili na mažoretky, každý víkend někam jeli," vypráví svědkyně už klidnějším hlasem.

Přestože svědkyně mluvila po celou dobu spíše ve prospěch Petra Kramného, nyní svědkyně šokovala. "Stala se jedna situace, kterou jsem si vybavila až později. Poslouchala jsem ho vdžycky pozorně, protože jsem mu věřila. Pak jsme si to pospojovala. V novinách psali, že Egypťani zveřejnili fotku dvou těl, že to je Monika a Klárka, tak jsem mu volala a on že ne, že ony ležely na posteli a on si je nafotil,"

Soudkyně se ptá, jestli se jí Kramný vyptával na minulost Moniky. "O tomhle osobním životě, co měla Monika, jsem nevěděla. Dozvěděla jsem se o tom z médií a od Petra. Věděla jsem, že Petr žárlil na to, že si Monika píše na facebooku a že jí to pak zakázal. Věděla jsem otom, že si udělala tajný profil bez Petrova vědomí. Jemu to prozradila ta sousedka, Petrovi se to nelíbilo. To bylo ještě před dovolenou, někdy v roce 2012. Pak se dohodli, že si udělá facebook znovu s pravou identitiou a on bude mít přístup," řekla Dana Z.

"Zmínil se, že toho pána - milence Moniky - zná, že je to bývalý přítel Moničiny kamrádky, že je z Čadce, seznámili se na chatě. o nevěře se měl dozvědět až v Egyptě, tak mi to aspoň líčil," pokračovala svědkyně. Kramný přitom tvrdil, že tuto informaci dostal dávno před dovolenou, ale sousedce nevěřil.

"Byla jsem s obžalovaným stále v kontaktu i po návratu z Egypta. Jela jsem se na něj podívat, podpořit ho. Dohodli jsme se, že za ním přijdu na návštěvu. Když jsme si povídali, tak začal obviňovat Moniku, že byla psychicky nemocná a nevěrná. Všechno zlé na ni. Říkala jsem mu, že to už nezmění, že si vybrala jeho a tak, ale on byl plný zloby, chtěl se dozvědět o tom, jaká byla," pokračuje svědkyně.

"Stále se obhajoval tím, že mu bylo nejhůř. že zvracel a měl průjem, že ony na tom byly už lépe, ale jemu bylo furt špatně," vysvětluje svědkyně.

Soudkyně: "Bral na sebe pan obžalovaný nějakou vinu, že jim nepomohl?
Svědkyně: "Ne, právěže ne. Celý rozhovor byl o tom, že Monika byla ta špatná."

"Měli k nám po Egyptě přijet na víkend do Žiliny. Dodnes má Klárku u nás dáreček, protože jsem jí ho nestihla dát," vyprává emotivně svědkyně. Když Kramného navštívila po jeho návratu z Egypta, odnesla si od něj tašku s oblečením po Klárce pro svojí dceru, kterou už předtím připravila Monika. "Petr dal dceři hračku Furby po Kláce, protože se jí líbila," dodala svědkyně.

Soudkyně: Mluvila Monika krom žárlivosti svého muže i o něčem jiném, na co by si stěžovala?
Svědkyně: "Ne, nebyla typ, který si stěžuje.
Soudkyně: "A obžalovaný si stěžoval na intimní soužití?
Svědkyně: "Ano, že Monika se s ním nechtěla stýkat intimně. To říkal, až na té návštěvě po návratu z Egypta. Povídal mi, že byli na procházce, že Monika se ho ptala, co by dělal, kdyby s někým šla za 1000 euro. To bylo v květnu nebo červnu 2013."

Soudkyně se ptá na možné sebevražedné sklony Kramného. "Říkal mi, že měl zemřít on, ne Monika s Klárkou. Když pak byl dlouho v Egyptě, tak mi říkal, že už to nemůže vydržet, že si vezme život," uvedla svědkyně.

Soudkyně: Domníváte se, že by Monika byla schopná usmrtit svoje vlastní dítě?
Svědkyně: Ne, nikdy by to neudělala.

"Podala jsem mu pomocnou ruku, pozvala jsem ho k nám na Vánoce, ale odmítl, že bude s rodinou. Pak že ho pozval nějaký kamarád, z médií jsem se dozvěděla, že byl s tou paní. Byl to pro mě šok. Oproti těm mailům, kde psal jak Moniku a Klárku strašně miloval... A pak si našel slečnu... Připadalo mi to divné," pokračuje svědkyně.

Soudkyně čte z výpovědi, kterou Dana podala v přípravném řízení: "Podle toho, jak se Petr choval, bych řekla, že spíš měl psychické problémy on než Monika. Kdyby se to stalo me, tak by mě odvezli, zhroutila bych se, ale on byl úplně v pohodě. Pak mi říkal, že byl s nějakou psycholožkou, tak jsem si myslela, že má nějaké léky, že je tak v pohodě."

Svědkyně také uvedla, že Kramný musí být geniální, když si dokáže pamatovat takové detaily i po takové době. "Jako by byli dva - jeden ňouma, který předtím chodi do práce, a nový Petr, který je výřečný a sebejistý," řekla.

Ptá se státní zástupce Vít Legerský: "Uvedla jste, že malá Klárka dostala během vaší společné dovolené průjem a že Monika měla starosti a snažila se to řešit. Dokáže se vyjádřit k tomu, jak dlouho to trvalo, než to začala řešit?"

Svědkyně: "Jak si vzpomínám, bylo to velmi rychlé. Byly tam dětské diskotéky a Monika s Klárkou odbíhaly a řešily jsme to okamžitě. Umím anglicky, tak jsme se na recepci ptaly, jestli mají doktora, ale nebyl tam, tak jsem jí dala tu smectu."

Legerský nemá další otázky, ptá se obhájkyně Rejžková. "Jak často jste se navštěvovali? Kolikrát jste se potkali?" ptá se. Do toho ale ostře vstupuje soudkyně Gilová: "Na toto už paní svědkyně odpovídala, paní obhájkyně!"

Rejžková: Věděla jste, jaké je přesné zaměstnání Petra Kramného?
Svědkyně: Nevím. Věděla jsem jen, že dělal v Hyundai. Monika mi řekla, že tam dělá manažera. (několik lidí se v soudní síni tiše zasmálo)
Rejžková: Věděla jste o těch fotografiích Moniky od profesionálky?
Svědkyně: Ano, bylo to se souhlasem Petra.
Rejžková: Byl by schopen ublížit dceři?
Svědkyně: Ne.
Rejžková: Stěžovala si Monika na Petra?
Svědkyně: Že Petr žárlí, jinak ne.
Rejžková: Mluvila o rozvodu?
Svědkyně: Přede mnou ne.
Rejžková: Říkala, že by snad Petr Kramný chtěl rozvod?
Svědkyně: Ne.

Rejžková nemá další otázky, slovo si bere Petr Kramný. "Tady paní svědkyně řekla, že jsem si měl Monika a Klárku vyfotit po smrti. Já jsem policii poskytl všechna záznamová média i svůj mobil. Tato infromace od paní svědkyně je nepravdivá, nevím, kde k ní přišla," pustil se do Dany Z.

Soudkyně se proto svědkyně ptá, zda na tomto tvrzení trvá. "Ano," odpovídá. Kramný opakuje, že policisté na nic takového nepřišli.

Kramný vyvrací, že by svědkyni volal na účet volaného. "Nevím ani, jak se to dělá, volal jsem vždycky přes pojišťovnu," tvrdí. Svědkyně ale trvá na svém. "Vždy jsem přebírala hovor přes operátorku a ta se mě ptala, jestli souhlasím, že to půjde na účet volaného. Pak jsem se snažila volat já jemu," řekla Dana Z.

Kramný přechází do útoku: "Mohla byste porovnat vaše a naše manželství?" ptá se svědkyně. Okamžitě ale zasahuje soudkyně, která ho okřikuje. "Paní svědkyně tu je jako svědkyně a ne, aby porovnávala její a vaše soužití! Položte tu otázku jinak, ale ona určitě nebude nic porovnávat," varuje ho Gilová.

"Všimla jste si během společných návštěv, že by něco bylo tak špatně?" ptá se tedy Kramný. "Na to už jsem odpovídala," reaguje Dana Z. a soudkyně potvrzuje, že jde o duplicitní otázku.