„Jaderná baba“ Drábová varuje politiky před tlakem z Evropy. Kvůli Dukovanům
Čeští politici budou muset v příštím desetiletí řešit evropský tlak na dřívější odstavení bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Na energetickém Žofínském fóru v Praze to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, přezdívaná jako „jaderná baba“. Podle ní existuje obecná evropská tendence, aby byly jaderné bloky v provozu optimálně pouze po dobu 40 let. V případě Dukovan by to znamenalo odstavení bloků o deset let dřív, než je nyní plánováno. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037.
SÚJB loni a předloni postupně vydal povolení pro provoz všech dukovanských bloků na dobu neurčitou poté, co jim končily dřívější desetileté licence. Odstavené bloky v Dukovanech byl mohl nahradit nový jaderný zdroj tamtéž. Rozhodnutí o jeho stavbě ale dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování.
Současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ještě jako ministr financí v Sobotkově vládě několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měl financovat sám ČEZ. To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře. Ve hře je proto i rozdělení firmy.
Vláda bude jednat s ČEZ o rozdělení firmy
Babiš na začátku února uvedl, že vláda ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a financí navrhne tým expertů, který bude s vedením ČEZ právě o návrzích na rozdělení firmy hovořit. Řádově by měl mít pět až deset lidí. Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
ČEZ v nedávné prezentaci určené členům hospodářského výboru Sněmovny uvedl, že z variant transformace ČEZ je nejlépe hodnocená možnost, kdy by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky.
Dukovany by mohla dostavět „dcera“ ČEZ
Rozdělení firmy však není jedinou variantou, nad kterou se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ, i varianta, že by tuto dceřinou společnost ČEZ odkoupil stát a poté by firma realizovala stavbu.
ČEZ celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. Stavba nového jaderného zdroje by tak neměla žádný dopad na minoritní akcionáře, kterých má nyní ČEZ asi 30 procent. „Nový ČEZ“, ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO. Podíl státu v této firmě by se postupně mohl snížit na 25 procent.
Tlak z Evropy jistě pocítíme, nicméně je nutné, abychom ho ustáli. V zahraničí je standardní provozovat jaderné bloky i po dobu 60 let, takže nevidím důvod, proč bloky odstavovat už po 40 letech provozu. Jaderné elektrárny nám nabízí mnoho benefitů - jsou to spolehlivé zdroje elektřiny, pomáhají při snižování uhlíkových emisí, nabízí mnoho pracovních pozic a další. Česko se rozhodlo, že chce být v budoucnu energeticky soběstačné, tak snad se mu tato volba podaří obhájit a zrealizovat. Vzhledem k očekávanému růstu poptávky po elektřině by to pro nás bylo nejlepší řešení. Dva nové bloky VVER v JE Dukovany a bylo by po problému...