Privatizace OKD: Gross řešil, ať není za blbce. Dostál se bál „tepláků“

Když 1. září vyrazil premiér Bohuslav Sobotka vypovídat k soudu coby svědek v kauze OKD, uvedl: „Můj osobní názor je takový, že ta cena byla tržní. Cena 4,1 miliardy byla podle mého názoru tržní.“ Na některé detaily obchodu si však nevzpomínal, poukazoval na to, že od privatizace OKD uplynulo 13 let. 

Za čtyři miliardy koupili podíl, za dva měsíce prodali Bakalovi

Podle státního zástupce však byla cena státního podílu tehdy nejméně 9,8 miliardy korun a vznikla tak škoda až 5,7 miliardy korun. Vychází přitom i z toho, že Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy prodal OKD za dva měsíce Zdeňku Bakalovi, respektive skupině RPG Industries. Cena se měla pohybovat mezi 9 a 12 miliardami.

Na vládu nesl dokument k projednání právě Sobotka, který se i u soudu odkazoval na to, že „nakonec o této privatizaci rozhodla svým usnesením vláda“. Sobotka předpokládal, že by měl být k dispozici záznam z jejího jednání. A měl pravdu. Přepis částí jednání nyní uveřejnily Lidové noviny.

Kývli na nižší nabídku. Proč?

Exkluzivní jednání tehdy bylo zahájeno s firmou Karbon Invest. LN uvedly, že ministři věděli o nabídce společnosti Penta. „V průběhu procesu privatizace obdržel Fond národního majetku nebo ministerstvo financí – to už si přesně nepamatuji – nevyžádanou nabídku ze strany společnosti Penta. Společnost Penta v procesu privatizace poslala, tuším, dvě nevyžádané nabídky. Ta první se pohybovala s nabídkou kupní ceny zhruba někde kolem tří miliard korun, ta druhá nevyžádaná nabídka se pohybovala někde kolem čtyř miliard korun,“ potvrdil Sobotka před soudem.

Podle Lidových novin však byla nabídka Penty o 850 milionů korun vyšší než nabídka Karbon Investu. Vychází přitom právě ze záznamu jednání kabinetu premiéra Vladimíra Špidly. Definitivně pak o privatizaci rozhodla vláda jeho nástupce Stanislava Grosse. Podle Sobotky šlo mj. o udržení sociálního smíru v regionu i samotném podniku, protože Karbon Invest už většinový balík akcií držel. Obávali se prý konfliktů v podniku, kdyby tam vstoupil zcela odlišný vlastník.

Přišel stát za Grosse o miliardy? Sobotka hájil u soudu cenu za OKD: „Byla tržní“

Dostál na vládě: Nechtěl bych skončit v teplácích

Vláda z éry Sobotky coby ministra financí však čelí kritice, že do privatizace nezapočetla i RPG byty. „Chtěl bych se zeptat, zda chybí v ocenění finanční investice,“ tázal se na jednání vlády, zveřejněném LN, tehdejší ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD).

„Kolegům, kteří nevědí, bych vysvětlil, že je tam cirka 40 tisíc bytů. Z toho jsou tři čtvrtiny bytů první kategorie, pokud mám správné informace od kolegů ze severní Moravy. Nevím, jestli se privatizovat budou, nebo nebudou. Vím, že sociální demokraté z OKD mně oznámili, že se privatizovat budou a za nějak strašně výhodné ceny,“ říkal dnes už zesnulý Dostál. 

Upozorňoval, že chápe úsilí o privatizaci OKD a nechce jej torpédovat. „Nechtěl bych skončit v teplácích. Trošku přeháním, ale chci mít prostě klidnější spaní,“ dodal.

Premiér Špidla na jednání upozorňoval, že Penta by mohla usilovat o restrukturalizaci firmy, eventuálně prodej nadnárodním společnostem. V té souvislosti varoval před možným propouštěním v OKD. A trval tak na prodeji Karbon Investu, který dnes bývá kritiky označován za nevýhodný. Špidla však tehdy viděl nevýhodnou variantu prodeje Pentě. „Restrukturalizovat to tam, což nevím, co můžou znamenat tato eufemistická slova. Poté, co to dostaneme do nějaké podoby, se to prodá,“ říkal na vládě v roce 2004 ke strategii Penty.    

Gross: Je mi to „šumafuk“

Před možnými sociálními problémy na severní Moravě a hrozbou destabilizace OKD varoval i tehdejší ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD). „Vláda se rozhodla jednat exkluzivně s Karbon Investem. Toto jednání proběhlo, není to žádná soutěž,“ upozorňoval. Přidal se i tehdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který uvedl, že nabídka Penty na něj nepůsobí jako seriózní.

Samotný Sobotka tehdy na vládě hřímal: „Je naprosto vyloučeno podpořit řešení, které by destabilizovalo tuto firmu, aby vláda umožnila svým rozhodnutím nepřátelské převzetí minoritního podílu.“

Sobotka kritizoval divokou privatizaci OKD i s byty. Svoje kroky dál hájí

A vystoupil i ministr vnitra Stanislav Gross. Situaci glosoval z pohledu toho, že by celý prodej neměl mít dopady z hlediska probíhajících trestních řízení. „Mně je relativně šumafuk, jak tato věc dopadne, ale nemůžu vypadat jako blbec, protože včera jsme byli v Ostravě,“ podotkl.

U soudu vypovídal i exministr Urban

Pamětníků tohoto jednání vlády ubývá. Pavel Dostál, který před některými věcmi otevřeně varoval, zemřel v červenci 2005. Podlehl rakovině. Stanislav Gross bojoval se zákeřnou a neléčitelnou nemocí ALS (amyotrofická laterální skleróza), která postupně paralyzovala jeho tělo.

To exministr Milan Urban, který letos neuspěl ve volbách do Sněmovny, nedávno u soudu vypovídal také. Na konci října uvedl, že privatizaci OKD mělo na starosti ministerstvo financí a Fond národního majetku.

V kauze prodeje OKD nyní čelí trestnímu obvinění znalec Rudolf Doucha, který vypracoval posudek ohledně ceny zbývajícího státního podílu. A také místopředsedové Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek. Obžalovaní vinu odmítají.

Podle Urbana patřilo jeho ministerstvo mezi spolupředkladatele materiálu do vlády ze zvyklosti a bylo podepsáno pod každým materiálem souvisejícím s privatizací. „Bylo to spíše z důvodu navazující privatizace ocelářského a hutního průmyslu. Dalším důvodem bylo zajištění zaměstnanosti,“ vysvětlil Urban. Zdůraznil, že o privatizaci s fondem nejednal a debata o ceně prodeje nebyla v jeho kompetenci.