Sobota 27. dubna 2024
Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav
Polojasno 14°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

„Díra“ v registru smluv? Chyba v zákoně má odhalit smlouvy Hradu a Sněmovny

Autor: simao - 
12. října 2017
13:50

Registr smluv má být nástrojem proti korupci, objevila se v něm ale i řada výjimek. Teď navíc i pochybnost, zda aktuální výjimky například pro Hrad či Poslaneckou sněmovnu, skutečně platí. Blesk.cz oslovil odborníky, kteří za zrodem registru smluv stáli. Jak se to s platnými výjimkami tedy má?

Pochybnosti o výjimkách vyvolala skutečnost, že zákon o registru smluv se odkazuje na zákon o rozpočtových pravidlech. Ten však letos prodělal novelizaci, po které se posunul jeho odstavec. Na první pohled drobnost, na druhý prostor ke spekulacím, pro koho nyní výjimky skutečně platí. A zda jsou nadále platné i pro Hrad či Sněmovnu, tedy instituce odsunuté do odstavce jiného.

Registr smluv: Na koho se výjimky vztahují?  

„Výjimky jsou dvojího druhu, jednak to jsou výjimky pro určité informace, jednak výjimky pro určité osoby. Výjimky pro informace se týkají například obchodního či bankovního tajemství, osobních údajů nebo autorských práv. Výjimky pro osoby dopadají například na malé obce, podnikající společnosti obchodované na burze, anebo nejvyšší ústavní orgány státu, což je poměrně sporná výjimka,“ řekl Blesk.cz právník František Korbel, spoluautor zákona o registru smluv.

Na základě vzniku registru smluv je povinnost pro subjekty, které nemají výjimku, jasná. Smlouvy těchto povinných subjektů mají být zveřejňovány automaticky, nezveřejněná smlouva není platná. Povinnost se týká smluv s plněním nad 50 tisíc korun bez DPH. Správcem a provozovatelem informačního systému k registru smluv je Ministerstvo vnitra. „Smlouvy je nutné v registru smluv uveřejnit bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od jejich uzavření,“ upozorňuje ministerstvo.

Právník: Výjimka pro Hrad dál platí

Kolem zákona se rozhořela velká debata, následovaly prosazené výjimky. „Výjimku má tedy Poslanecká sněmovna, Senát i Kancelář prezidenta republiky,“ upozorňuje Korbel s tím, že na nesrovnalost narazil i on. „Výjimka pro ústavní orgány státu je skutečně vyjádřena odkazem na zákon o rozpočtových pravidlech a je pravda, že ten se změnil. Došlo k posunutí odstavce, takže ten odkaz v zákonu o registru smluv už není přesný,“ potvrdil Korbel.

Co s tím? Mění se tím výjimky i pro Hrad a Sněmovnu? „Domnívám se, že je to třeba vykládat podle vůle zákonodárce tak, jak to bylo přijato, to znamená, že ten odkaz by se měl vykládat tak, jak vznikl. Čili podle mého názoru nadále výjimku čerpá Poslanecká sněmovna, Senát i Kancelář prezidenta republiky,“ dodal Blesk.cz právník z advokátní kanceláře Havel Holásek Partners.

Otec registru Farský: Hledají se „obezličky“

Otcem registru smluv je současný volební lídr STAN Jan Farský. „Velice často jsem narážel na to, že někdo někdy chápat nechce a spíš hledá různé obezličky, jak by to nefungovalo. A pak, když se díváte, bývá ta realita mnohem jednodušší, než jak je popisovaná,“ uvedl pro Blesk.cz Farský s tím, že na rozpor v zákoně zatím nenarazil.

Farský se setkal s jinými problémy. „Za roky, co jsem to prosazoval, jsem už slyšel takových námitek, které byly skutečně na vodě, prožil desítky a stovky hodin debat s odborníky, v 99 procentech případů se ve finále ukázalo, že to jenom nebylo úplně pochopeno, protože každý na to nahlížel ze svého úhlu pohledu,“ dodal poslanec.

Nepochopitelné výjimky

I lídr STAN přitom promluvil o výjimkách, které se registru týkají. „Jsou z toho vyňaté firmy, které jsou sice ovládané státem, ale mají cenné papíry kótované na burze. Dost nepochopitelnou výjimku má Státní správa hmotných rezerv, ta se tam dostala na poslední chvíli. Nepochopitelné jsou i tzv. chráněné kapitoly rozpočtu, což je Ústavní soud, ale třeba také právě parlament a prezidentská kancelář,“ podotkl.

Výjimky se dotkly i zmiňovaných smluv, které obsahují obchodní tajemství. „Ono to vypadá jako obrovské, ale v podstatě z toho původního zákona, který se vztahoval na jeden bilion korun ročně. Je to dnes zhruba 900 miliard. Výjimky se tak podařilo udržet v rozsahu, který registru smluv ještě nechal smysl. Podstatné je právě to, že smlouva, která není zveřejněná, neexistuje. Podařilo se zachovat samovykonatelný mechanismus,“ podotkl Farský a další podstatnou věc zmiňuje, že jsou smlouvy zveřejňované povinně ve strojově čitelném formátu, takže to může zpracovávat třeba i aplikace.

„Lehce můžete dohledat finanční toky a to byl účel, aby se vidělo, jak je nakládáno s financemi – daněmi, které vybere stát. Ten na jednu stranu tlačí způsobem od kontrolních hlášení až po EET, chce vědět o každé koruně za lízátko, které si kde kdo koupí, a na druhou stranu stát reagoval tak, že nikomu není moc do toho, jak s vybranými daněmi hospodaří. Registr smluv na to šel z druhé strany. Ukládá povinnosti státu, zatímco stát ukládá povinnosti svým občanům. Tím byl také problém ho prosadit,“ zmínil Farský.

Vynětí malých obcí: Jen dočasné řešení?

Lídr STAN přitom upozornil také na to, že má zákon 10 paragrafů a cílem tak bylo ukázat, že i zásadní normu lze napsat stručně. „I výčet výjimek je v jednom odstavci jednoho paragrafu,“ uvedl.

Jednou z výjimek je přitom i ta, týkající se malých obcí. „Tam byl logický argument, že je tam je velká veřejná kontrola. Opravdu tam vidíte každou korunu, jestli se za ní něco staví, nebo jestli se ztrácí. A zároveň to jsou mnohdy lidi, kteří dělají svou práci jako neuvolnění – tedy po práci. Byla by to pro ně zbytečná zátěž a efekt minimální. Tam jsme přistoupili k tomu, že výjimku mají. Jestli ale vydrží, to nevím,“ zapochyboval Farský další.

Piráti: Výjimky zrušte

Až se registr smluv zaběhne ještě více, měl by se podle Farského logicky rozšiřovat. „A ty výjimky by měly ubývat,“ uvedl.

Registr smluv se přitom objevil i v předvolebních kampaních dalších stran. Piráti pod vedením Ivana Bartoše požadují, aby právě výjimky zmizely. Povinnost zveřejňovat smlouvy by se měla týkat všech. „Prosadíme novelu zákona o registru smluv: Všechny státní firmy včetně ČEZ budou zveřejňovat smlouvy,“ slibují Piráti. 

Přijetí samotného zákona o registru smluv přitom patří mezi splněné cíle vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) v rámci opatření v boji s korupcí. „Nejjednodušší věcí je: Když si někdo není jistý, jestli má, nebo nemá zveřejňovat, tak se ptám: A proč byste neměli? Když si nejste jisti, jestli zveřejňovat, anebo ne, tak prostě zveřejněte, takhle jednoduché to je,“ dodal Farský.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa