14°C
Přežila lodžské ghetto, Osvětim i pochod smrti: Vychází deník „polské Anny Frankové“
Deník Rivky Lipszycové, polské židovské dívky, který si psala v okupovaném lodžském ghettu, představí dnes večer v Maiselově synagoze. Ghetto fungovalo přes čtyři roky a panovaly v něm kruté podmínky. Deníček z let 1943 a 1944 poprvé vyšel v USA v roce 2014, v češtině ho vydává nakladatelství Práh.
Lipszycová si ho psala v době, kdy už v ghettu žila tři roky a ztratila oba rodiče. Deník nalezla po osvobození osvětimského vyhlazovacího tábora lékařka Rudé armády, v jejíž pozůstalosti byl v roce 1992 objeven a po více než 20 letech se v roce 2014 dočkal svého prvního vydání.
Knihu v úterý večer představí její český nakladatel Martin Vopěnka a literární historička Kateřina Dejmalová. Večerem provede Pavel Štingl, ředitel Památníku Šoa a autor několika filmů o holokaustu.
Lodžské ghetto bylo založeno v dubnu 1940. Na území Polska bylo prvním, které bylo zcela izolované od zbytku města. Po varšavském ghettu bylo největší a jediné, které vydrželo téměř do konce německé okupace, zlikvidováno bylo v srpnu 1944. Nejprve v něm byli zavření židovští obyvatelé Lodže, kterých bylo asi 140 000. Postupně přiváželi další, ghettem celkem prošlo asi 200 000 lidí, k životu měli pouhé čtyři čtvereční kilometry.
V roce 1941 sem nacisté vyslali také pět transportů z okupovaných Čech a Moravy. V Lodži skončila například většina dětí z Lidic, které rasový úřad nevybral k poněmčení, či dvě sestry Franze Kafky. Z 5000 českých Židů se konce války dožilo jen 276.
O hrůzných podmínkách života i smrti v lodžském ghettu napsal obsáhlý a úspěšný román švédský spisovatel Steve Sem-Sandberg. Založil ho na podrobném studiu dokumentů a v beletrizovaného formě ukázal tamní přelidnění, hlad, nemoci, strach, smrt a trýznění lidí nejen ze strany nacistů, ale i židovské správy. V jejím čele stál kontroverzní Mordechaj Chaim Rumkowski, sionistický aktivista, jehož někteří hodnotí jako kolaboranta, jiní zase vyzdvihují jeho schopnost zajistit ekonomickou výdělečnost ghetta, a tím i jeho zachování až do roku 1944. Po zániku ghetta byl jako jeden z posledních i s rodinou transportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřel.
Témata:
Související
